Brazílii a Spojené státy spojuje ideologie lídrů, ale jejich zájmy se liší
Vzniká nové osobní přátelství mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho brazilským protějškem Jairem Bolsonarem? Nebo snad šéf Bílého domu objevuje lásku k největší jihoamerické zemi?
Takové otázky si na serveru německé veřejnoprávní stanice Deutsche Welle v souvislosti s Bolsonárovou návštěvou Washingtonu z tohoto týdne klade komentátorka Astrid Prangeová.
Čtěte také‚Tropický Trump‘ v Bílém domě. Ve hře je vstup Brazílie do NATO, zaznělo na schůzce s Bolsonarem
Bolsonaro podle ní s byznysmenem z Bílého domu flirtuje už delší dobu. Brazilský prezident ale v žádném případě není latinskoamerickým milovníkem. Nesvádí totiž šarmem, ale pomocí fake news, píše Prangeová s tím, že po návštěvě Spojených států není úplně jasné, jestli jiskra mezi státníky přeskočila.
Bolsonaro s Trumpem podepsali dohodu o společném využívání kosmodromu v brazilské Alcântaře. Smlouvu, jež by Brazílii přinesla nemalé peníze, nicméně nejdříve musí ratifikovat tamní parlament. Bolsonarovi se však podařila ještě jedna věc – a sice přesvědčit Trumpa, aby se veřejně vyslovil pro přijetí Brazílie do Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
Co z toho?
Německá novinářka to ale nepovažuje za oslnivé výsledky. „Proč by se americký prezident měl vůbec nechat nadchnout svým brazilským obdivovatelem? Jen proto, že Bolsonaro papouškuje Trumpovy prázdné fráze, napodobuje jeho agresivní tweety, které brojí proti globalizaci a popírají klimatické změny?,“ rozepisuje se Prangeová.
Svět má odpovědnost za dění ve Venezuele, možná je i vojenská intervence, tvrdí analytik
Může krizi ve Venezuele vyřešit mezinárodní společenství? Bývalý diplomat USA Richard Sindelar na americkém analytickém serveru LobeLog tvrdí, že ano. Pomoci prý může mezinárodní právo, a to i navzdory neústupnosti prezidenta Nicoláse Madura.
Zdá se jí, že hlava Brazílie si všimla, že snaha v Bílém domě nepřinesla nic jiného, než přátelské poklepání po ramenou a povzbuzující slova. Bolsonaro proto využil příležitosti a setkal se také s bývalým Trumpovým stratégem Stevem Bannonem.
Takové diplomatické faux pas však Donald Trump zřejmě brzy vytěsní z paměti. Zakoukal se přece do jiného Jihoameričana – do rivala venezuelského prezidenta Madura, opozičníka Juana Guaidóa, uvádí komentář.
Bolsonaro přitom pro získání Trumpovy náklonosti učinil hodně. Po lednovém nástupu do úřadu oznámil, že přesune brazilské velvyslanectví v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma. Například prý také uvažoval o odstoupení z pařížské dohody o klimatu. A během své návštěvy USA informoval, že Američanům zruší vízovou povinnost pro vstup do Brazílie.
Nicméně až na posledně jmenované opatření zůstalo jen u slibů. V případě diplomatického zastoupení v Izraeli si Bolsonaro a jeho ministr zahraničí Ernest Araújo museli uvědomit, že přesun ambasády by znamenal konec lukrativního obchodu s halal masem pro arabský svět. Vystoupení z klimatické dohody by pak vedlo k ukončení jednání s Bruselem o zóně volného obchodu mezi Evropou a jihoamerickým trhem.
Národní zájmy především
Při bližším pozorování podle Astrid Prangeové zjistíme, že za údajným spojenectvím mezi Washingtonem a Brasílií se skrývají mocenské hrátky. Jak autorka varuje, nesmíme se nechat zmást samotnou prezentací spojenectví, což jen ale zakrývá nepřehledné společné zájmy obou zemí.
Krize ve Venezuele ukazuje úskalí Trumpovy podpory demokracie
Krize ve Venezuele se v uplynulém týdnu vyhrotila. Na jeho začátku dal tamější socialistický prezident Nicolás Maduro zatknout 27 příslušníků Národní gardy za údajné povstání a pak opozice na středu vyhlásila protivládní protesty. Zúčastnily se jich desetitisíce lidí a podle nevládních organizací nejméně 26 osob při zásahu bezpečnostních sil zemřelo.
Komentář Deutsche Welle jako jeden z příkladů uvádí Venezuelu. Přestože oba státníci oslavují nenávist k socialismu 21. století a chtějí, aby Maduro odstoupil, nejsou schopni se dohodnout na společné strategii. Podpora případné vojenské intervence ze strany USA je pro Bolsonara tabu. Nehledě na to, že brazilský parlament by na takové dobrodružství nikdy nepřistoupil.
Druhou ukázkou je Čína. Proč by se měla Brazílie účastnit Trumpovy protičínské kampaně, když by tím znevýhodnila svůj byznys s největším obchodním partnerem? Jihoamerická země v současnosti do Číny vyváží dvakrát více zboží než do USA.
Do třetice se Bolsonaro a Trump neshodují v otázce volného obchodu. Washington uzavřel dohodu s jedenácti státy Jižní Ameriky, ne však s Brazílií. Navíc se paleta produktů obou zemí nedoplňuje. USA a Brazílie si právě naopak konkurují v oblasti produkce sóji, masa, kukuřice nebo automobilů.
Amerika na prvním místě! a Brazílie nadevše! – to jsou hesla, kterými Bolsonaro a Trump vyzdvihují národní zájmy namísto mezinárodní spolupráce. „Jejich ideologická slepota je ale na mezinárodním poli vede do slepé uličky. Pro mezinárodní společenství je však dobrou zprávou, že oba zpomaluje mnohem komplexnější realita,“ tvrdí Prangeová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
