Svět má odpovědnost za dění ve Venezuele, možná je i vojenská intervence, tvrdí analytik

Autor poukazuje na koncepci takzvané Odpovědnosti chránit (Responsibility to Protect), kterou v roce 2005 jednomyslně přijaly všechny členské státy OSN.

Mimo jiné stanovuje pro mezinárodní společenství možnost zpochybnit suverenitu konkrétní země a provést intervenci, pokud se vedení státu dopouští jednoho ze čtyř zločinů – genocidy, válečných zločinů, etnických čistek nebo zločinů proti lidskosti. Konkrétní zásah je podmíněný rezolucí Rady bezpečnosti OSN.

Ve Venezuele je humanitární katastrofa, blokováním pomoci Maduro porušuje mezinárodní právo, tvrdí Charanzová (ANO)

• Upravit
• Smazat

Po víkendových střetech na venezuelských hranicích a útoku na humanitární konvoj mířící do země vyzývá prozatímní prezident Juan Guaidó k vystupňování tlaku na Nicoláse Madura, který se nechce vzdát prezidentské funkce.

Formálně Rada tuto „odpovědnost chránit“ užila jen jednou – za arabského jara v Libyi, kdy tamější diktátor Muammar Kaddáfí ostřeloval a bombardoval obyvatele měst, aby se udržel u moci. Koncept nicméně není určený ke změně konkrétního režimu; jen dává ostatním zemím možnost přinutit ho, aby zlepšil své chování.

V Libyi však jeho využití skončilo Kaddáfího svržením a zabitím. Od té doby už proto žádný autoritářský vládce nechtěl mezinárodní intervence legitimizovat. Rusko a Čína již podobné rezoluce vždy vetují.

V jiné rovině se však mezinárodní právo točí okolo uznání vlád; a ve Venezuele existuje orgán řádně zvolený v rámci ústavního procesu, v jehož čele stojí lídr opozice Juan Guaidó, který se v lednu nechal prohlásit prozatímním prezidentem. Sindelar z toho vyvozuje, že mezinárodní právo umožňuje, aby státy světa toto nové vedení uznaly a spolupracovaly s ním – ostatně více jak padesát jich tak již učinilo.

Vojenská intervence je možná

Madurův režim se navíc podle exdiplomata dopouští zločinů proti lidskosti, když blokuje humanitární pomoc nebo když utlačuje své hladovějící odpůrce, do kterých navíc armáda střílí ostrými náboji.

Ve Venezuele se lámou ledy, tvrdí expert na Latinskou Ameriku Martin Rey

• Upravit
• Smazat

Drama ve Venezuele rozhodně nekončí. Před pár dny jsme byli svědky boje o vpuštění humanitární pomoci na hranicích, v pondělí 4. března proběhly masové protesty proti režimu spojené s podporou vůdce opozice Juana Guaidóa po jeho návratu. Co se to v dřív bohaté latinskoamerické zemi vlastně děje?

Proto je prý namístě využít koncept Odpovědnosti chránit. Mezinárodní společenství podle něj zatím vlastně postupuje – přesvědčuje Madura, aby odstoupil, a uvaluje na jeho režim sankce. Zatím však nebyla schválena žádná rezoluce OSN. Existuje tedy možnost vojenské intervence? Teoreticky ano, píše Richard Sindelar.

Inspirací může být Afrika, kde regionální organizace už delší dobu pokládají tamější lídry odpovědné za vládu práva a za dodržování ústavy. Hospodářské společenství západoafrických států již roku 1989 provedlo vojenskou intervenci do Libérie nebo před dvěma lety do Gambie. Ale Organizace amerických států naopak takto zasahuje jen na požádání konkrétní země, například Haiti.

Zásah proti Madurovi tak od ní nelze čekat a kvůli právu veta neprojde ani žádná rezoluce OSN, která by intervenci umožnila. Zbývá pouze tlak latinskoamerických států s podporou Washingtonu v kombinaci s intenzivní diplomacií. Rozhodující zřejmě bude to, kolik velitelů Madurovy armády se rozhodne zběhnout.

Jestli však mezinárodní společenství nenajde způsob, jak nové humanitární normy použít, může ve Venezuele vypuknout občanská válka, varuje bývalý americký diplomat Richard Sindelar na serveru LobeLog.