Odstartoval Bidenův záchranný balíček cestu USA k sociálnímu státu?

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Americký prezident Joe Biden

Jen málo razantní politik, který lavíruje v politickém středu. I takovým způsobem ještě loni kritizovalo progresivní levé křídlo Demokratické strany Joea Bidena v rámci souboje o nominaci do prezidentských voleb ve Spojených státech. Teď ale Biden už coby úřadující hlava státu překvapuje Američany nevídanou – a dosud vlastně jen stěží představitelnou – mírou pomoci poskytovanou z federálního rozpočtu.

Jak přitom upozorňuje korespondent německého listu Süddeutsche Zeitung Alan Cassidy, Bidenovy plány hlavně v sociální oblasti tím zdaleka nekončí. Blíží se tedy ve Spojených státech čas masivní expanze sociálního státu? Stane se z nich sociální demokracie po vzoru některých evropských zemí? Nebo už snad transformace započala?

Právě takové otázky jsou podle Cassidyho nyní ve hře. Joe Biden přitom v čele Spojených států úřaduje teprve o něco více než dva měsíce. Jeho dosavadní kurz ovšem vybízí k zamyšlení o dalším směřování americké domácí politiky.

Čtěte také

Biden se v boji o Bílý dům profiloval jako umírněný politik – nejprve proti vyzyvatelům z řad Demokratické strany a poté tváří v tvář republikánskému prezidentovi Donaldu Trumpovi.

Od demokratického senátora a zástupce progresivního křídla Bernieho Sanderse si Biden během kampaně vyslechl, že je neodvážným mužem středové politiky. Nyní, bezmála čtvrt roku poté, co Biden zasedl do Oválné pracovny, Sanders kroky svého někdejšího rivala komentuje mnohem umírněněji.

Levicový senátor z Vermontu byl nedávno svědkem toho, jak Biden podepisuje stimulační balíček na podporu ekonomiky zasažené pandemií ve výši zhruba 1,9 bilionu dolarů. Sanders sice přiznal, že progresivní demokraté v nové legislativě nezískali vše, co požadovali. I tak ale normu označil za vůbec nejdůležitější zákon pro pracující Američany od šedesátých let.

Schválený ekonomický balík se ve Spojených státech stal největším stimulačním programem po druhé světové válce. Například čtyřčlenná americká rodina díky němu získá v přímých platbách pomoc ve výši 5 600 dolarů, v přepočtu asi 125 tisíc korun.

Jako přídavek na děti v Evropě

Souhrn Bidenových podpůrných opatření ale obsahuje také jeden výdobytek, který byl donedávna ve Spojených státech prakticky nemyslitelný. Američané se totiž dočkali de facto přídavků na děti po evropském vzoru.

Čtěte také

Většina rodin získá měsíčně 300 dolarů na dítě mladší pěti let a o 50 dolarů méně pro potomky do sedmnácti let věku. S vyplácením dávky se zatím počítá na dobu jednoho roku. Biden už ale avizoval, že by chtěl přídavky zavést bez časového omezení.

Zkušenosti z praxe sociálního státu ve světě navíc ukazují, že k rušení už jednou zavedených dávek dochází jen málokdy. Otestovat tuto tezi může i vyšší podpora v nezaměstnanosti, kterou Američané dočasně mohou čerpat od loňského roku. Od té doby byla třikrát prodloužena – naposledy právě v rámci covidového balíčku ekonomické podpory.

Balíček na modernizaci infrastruktury

Biden navíc koncem března oficiálně představil další a ještě větší stimul v podobě programu na modernizaci mnohdy zastaralé americké infrastruktury. Jeho výše přesahuje dva a čtvrt bilionu dolarů, které mají zamířit na opravy a stavbu silnic, mostů nebo energetické sítě.

Čtěte také

Iniciativa se týká i ekologické transformace hospodářství nebo investic do ochrany klimatu. V pozdější a dosud neoznámené fázi by ale mělo dojít také na balíček podpory pro oblast „sociální infrastruktury“ – tedy například na státem hrazenou předškolní výchovu dětí, placenou rodičovskou dovolenou nebo také na bezplatné studium na některých středních školách orientovaných na praktickou výuku.

Tak zásadní změny podle deníku Süddeutsche Zeitung pochopitelně znamenají obrovské náklady. Biden a jeho demokraté budou hledat potřebné zdroje nejen v růstu státního dluhu, ale chystá se také vyšší zdanění amerických firem.

Co má šanci projít

Je samozřejmě otázkou, co všechno se z části Bidenových plánů, která zatím neprošla Kongresem, nakonec uskuteční. Demokraté by pro některé věci potřebovali i podporu od republikánských senátorů. Podle korespondenta Cassidyho ale už pouhý fakt, že se podobná sociální témata dostávají do uvažování amerických politiků, ukazuje na nepříznivou situaci Spojených států.

Čtěte také

Například Bidenovy plány v sociální politice reagují na neutěšenou finanční situaci střední třídy a hlavně pak rodin s dětmi, které od politiků žádají akci. „Pokud se trvale zavedou přídavky na děti nebo pokud tu budeme mít rodičovskou dovolenou, bude to obrovský zlom,“ myslí si sociolog Lane Kenworthy z Kalifornské univerzity v San Diegu.

Podle Kenworthyho by šlo o výrazné posílení sociálního rozměru americké demokracie. Ostatně někteří zástupci Demokratické strany věří, že ve Spojených státech už nyní startuje zásadní proměna role státu vůči společnosti.

Myslí si to také bývalý demokratický kongresman Barney Frank, který se výrazně podílel na vzniku ozdravného balíčku po nástupu bývalého prezidenta Baracka Obamy v roce 2009. Frank má za to, že se chýlí ke konci éra neoliberálního konsenzu, který podle něj může za řadu současných amerických potíží.

Teď prý ve Spojených státech začíná získávat širokou podporu názor, podle kterého stát musí hrát důležitou roli. „Ronald Reagan se mýlil. Poprvé za mého života lidé říkají, že vláda dělá příliš málo, a nikoliv, že dělá příliš mnoho,“ prohlásil nedávno kongresman Frank.

Bez větší kritiky republikánů

Jisté je každopádně to, že opatření z Bidenova covidového balíčku mají širokou podporu ve společnosti. Průzkumy ukazují, že s touto pomocí od státu souhlasí až tři čtvrtiny Američanů. Možná právě to vysvětluje i absenci výraznější kritiky ze strany republikánů.

Čtěte také

Zástupci Republikánské strany přitom v minulosti ostře útočili na zdravotnickou reformu z pera Baracka Obamy. Teď ale podle německého deníku konzervativní politici a komentátoři ve Spojených státech věnují svůj čas spíše rozruchu kolem některých dětských knížek, které vydavatelé stáhli z prodeje kvůli rasistickým ilustracím.

Nepříliš kritický postoj republikánu ale nemusí být nijak překvapivý. Po odchodu Donalda Trumpa z Bílého domu ostatně Republikánská strana stále nemá jasno, jak se postavit k celé řadě ekonomických otázek.

Shoda mezi konzervativci panuje snad jen v pohledu na třaskavá kulturní témata. Naopak Joe Biden se do těchto sporů příliš nezapojuje. A zatím mu tento přístup vychází docela dobře, uzavírá americký korespondent deníku Süddeutsche Zeitung Alan Cassidy.

Poslechněte si celý Svět ve 20 minutách. 

Uslyšíte o to, co by znamenala vláda Zelených v Německu. Mluvit se bude také o legalizaci marihuany v New Yorku, dění na Balkáně i snahách Ruska vytěžit maximum z problémů Suezského průplavu.

autor: Jakub Rerich
Spustit audio

Související