Alexandr Mitrofanov: Putin Rusům vzkázal, že by se po jaderné válce ocitli v ráji
Vědci Michail Dmitrijev a Sergej Bělanovskij v březnu 2011 předpověděli protesty proti Vladimiru Putinovi, které propukly za dalších pár měsíců.
V těchto dnech zveřejnili spolu s psycholožkou Anastasijou Nikolskou novou studii stavu společnosti.
Alexandr Mitrofanov: Gubernátoropád a Putin bez teflonu
V končícím týdnu došlo v Rusku k jevu, který média pojmenovala jako gubernátoropád.
Konstatují zásadní zlom. Jde o vysokou úroveň připravenosti k změnám, o mizení nadějí na silnou státní moc a narůstání poptávky po spravedlnosti, o slábnutí nadějí na pomoc státu a spoléhání pouze na sebe.
Spravedlnost je většinově chápána jako „správné“ rozdělování, nikoli jako rovnost před zákonem. Konkrétně jde o odmítání penzijní reformy, i kdyby měla racionální důvody, o přání mít bezplatnou zdravotní péči a vzdělání a o zášť vůči migrantům.
Autoři předpovídají vznik významných populistických hnutí, která však nebudou řešit problémy realisticky a konstruktivně. Při čtení této pasáže se pozorovateli ruského dění logicky vybaví tvář Alexeje Navalného, nejnadanějšího ruského politika s mimořádným populistickým nábojem. Před několika dny vypršel jeho pobyt ve vězení, kde tentokrát strávil 50 dnů.
My zvítězíme!
Když byl za mřížemi, vyzval ho na souboj v bombasticky laděném videu šéf ozbrojené složky Rosgvardija generál Viktor Zolotov, kterého rozčílila investigace Navalného fondu, že se v generálově organizaci kradlo při nákupu potravin.
Libor Dvořák: Prohry Putinovy kamarily
Nejznámější ruský opoziční politik Alexej Navalnyj, kterému vypršel třicetidenní trest za účast v lednové „voličské stávce“, byl po propuštění znovu zatčen.
Navalnyj teď odpověděl. Nešetřil dalšími obviněními, která ukazují Zolotova jako zloděje obrovského kalibru. Řekl, že výzvu přijímá a jako formu vybírá veřejnou debatu na jednom z federálních televizních kanálů. Jenže tam nesmí příjmení Navalnyj ani zaznít. Zolotov debatu odmítl, čímž Navalného posílil.
Silové složky ale plánují jiný nástup. Putin včera prohlásil, že za masakr na střední škole v Kerči může globalizace, a zástupce šéfa tajné služby FSB Sergej Smirnov oznámil, že jeho lidé kleknou na internet.
Libor Dvořák: Vladimir Putin odpovídal na otázky občanů, občané u toho nebyli
Ruský prezident Vladimir Putin se ve čtvrtek ruské veřejnosti představil v roli moderátora, připraveného v několikahodinovém přímém přenosu reagovat na výběr z téměř dvou milionů dotazů, jež mu občané zaslali během minulých deseti dnů.
Prezident také překvapil svět i vlastní obyvatelstvo výrokem, že když bude země napadena jadernými zbraněmi, přijdou Rusové jako oběti a mučedníci do ráje a agresoři „prostě chcípnou“. V citované analýze tří vědců je postřeh, že Rusové sice schvalují Putinovu velmocenskou politiku, ale odmítají být jejími obětmi. To se potvrdilo v lavině reakcí na Putinovu vizi konce světa.
Za všechny ocituji dvě. Publicista Sergej Parchomenko napsal: „Těžce nemocný člověk v této funkci, to je velké neštěstí.“ Publicista Ivan Davydov byl sarkastický: „Největší podlost nepřátel Ruska spočívá samozřejmě v tom, že na něj nehodlají zaútočit. To jsou hotové hody zákeřnosti.“
Jenže letos na jaře se Putina zeptal politik Grigorij Javlinskij: „Chápete, že jsme se dostali až ke hraně, za níž může začít válka?“ Putin tehdy odpověděl: „Ano, chápu. Ale my zvítězíme.“
Autor je komentátorem deníku Právo
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
