Alexandr Mitrofanov: Gubernátoropád a Putin bez teflonu

5. říjen 2018

V končícím týdnu došlo v Rusku k jevu, který média pojmenovala jako gubernátoropád.

Vladimir Putin vyměnil hlavy čtyř regionů: Sachalinu, Přímoří, Astrachanské oblasti a Kabardska-Balkarska. Podnětem se staly zářijové porážky kandidátů vládnoucího Jednotného Ruska ve druhém kole gubernátorských voleb, i když v jiných regionech.

Libor Dvořák: Jak souslednost voleb a reformy jde mnoha Rusům na nervy

Vladimir Putin

Zářijový průzkum veřejného mínění, který provedlo známé sociologické pracoviště Levada-Centr, ukazuje dramatický pokles popularity současného ruského prezidenta Vladimira Putina.

Putinův mluvčí na dotaz, proč prezident během jediného dne vyměnil hned čtyři gubernátory, odpověděl: „Uznal to jako potřebné.“

Tento tradiční narativ – car vyhazuje špatné podřízené, ale sám zůstává nad vodami – panuje ve státních médiích, která mají zpracovávat většinové obyvatelstvo. Jinak situaci vidí lidé, kteří jsou buď v opozici vůči Putinovi, nebo patří k mocenským strukturám a mají obavy, jak konkrétně na ně dopadne destrukce modelu státní moci, která začala poté, co se prezident přihlásil k mimořádně nepopulárnímu zvýšení důchodového věku.

Mentalitu méně významných členů mocenských struktur vyjadřují slova děkana ekonomické fakulty Moskevské státní univerzity Alexandra Auzana: „Žijeme v podmínkách, kde neexistují nezávislé soudy ani mezielitní dohody. Znamená to jediné: držet se moci zuby nehty, jinak přijdeš o majetek a možná i o svobodu.“

Pánev je na místě, teflon je pryč

Unikátním zdrojem pro studium opozice i zainteresovaných menších ryb v mocenských strukturách je informační prostor, na který je Kreml zatím krátký. Jde o komunikátor Telegram.

Alexandr Mitrofanov: Putin naboural vlastní obraz všemocného cara

Vladimir Putin

Není momentálně v Rusku jiné téma, které by zajímalo skutečně všechny vrstvy obyvatelstva, než plánované zvýšení věku odchodu do důchodu.

Právě tam se objevují – obvykle anonymně – interní informace a závěry, které nepodléhají cenzuře a jsou vůči režimu nevázané. Názor autora populárního Telegram kanálu SrpemPO je následující: „Teď je hlavní utlumit vlnu nespokojenosti, zchladit mítinkový žár, a pak, jestli se to uzná jako potřebné, budou volby zcela zrušeny. Všechny. Jakékoli. Všude.“

Putin má důvod cítit se znepokojen. Podle čerstvě zveřejněného průzkumu agentury Levada Centr, o níž by mohl i prezident vědět, že poskytuje nejdůvěryhodnější data, se míra důvěry, kterou Rusové mají v Putina, vrátila na značky odpovídající době před anexí Krymu. Nyní mu věří 58 procent respondentů, loni to bylo 75 procent. Podíl dotázaných, kteří míní, že si Putin důvěru nezaslouží vůbec, se zvedl ze 4 na 13 procent.

Prezident tedy alespoň zahájil gubernátoropád, což je pokus shodit často mimořádně kritickou ekonomickou a sociální situaci v regionech na špatné carovy sluhy.

Alexandr Mitrofanov

Publicista Konstantin Eggert k tomu poznamenává: „Hlavním problémem Putinova režimu není dnes městská střední třída, ale zklamaní prezidentovi stoupenci. Ekonomický růst není v dohlednu, reálné možnosti odklonit pozornost občanů pomocí nástrojů, které by byť vzdáleně připomínaly ‚krymské jaro‘, rovněž chybějí. Kremlu nezbývá nic jiného než hasit lokální požáry a zdokonalovat systém tzv. ručního řízení.“

Eggert se odvolává na odpověď, kterou mu dal známý moskevský sociolog na otázku: Co se to stalo s Putinem v uplynulých týdnech? Měla znít takto: „Pánev je na místě, ale teflon je pryč.“

Autor je komentátorem deníku Právo

autor: Alexandr Mitrofanov
Spustit audio