Libor Dvořák: Jak souslednost voleb a reformy jde mnoha Rusům na nervy

Příčin je řada a rozhodně sem nepatří jen důchodová reforma. Připomeňme, že Vladimir Putin fakticky v čele Ruska stojí už skoro 20 let, takže svou roli sehrává i zcela přirozený únavový syndrom.

Alexandr Mitrofanov: Putin naboural vlastní obraz všemocného cara

• Upravit
• Smazat

Není momentálně v Rusku jiné téma, které by zajímalo skutečně všechny vrstvy obyvatelstva, než plánované zvýšení věku odchodu do důchodu.

Začněme pár čísly, protože bez těch to jednoduše nejde. Zatímco ještě loni Putina bezvýhradně podporovalo 75 procent Rusů, minulý měsíc jich zbylo jen 58 procent, a to je nejhorší ukazatel od roku 2013, tedy takříkajíc z „předkrymské doby“.

A jako by ani toho nebylo dost, 41 procent současných Rusů je toho názoru, že „Putin nevede zemi správným směrem“. Ještě znepokojivější pro Putina musí být, že místo loňských 4 procent si letos víc než třikrát víc ruských občanů myslí, že „Putin si nezasluhuje vůbec žádnou důvěru“.

Propad popularity začal být podle sociologů znatelný už počátkem tohoto roku, tedy ještě před prezidentskými volbami a hlavně před oznámením penzijní reformy. Mimochodem – právě souslednost voleb a reformy leze zřejmě mnoha Rusům na nervy a stále častěji se ozývají hlasy: Takže jste se nejdřív nechal zvolit hlavou státu – a pak jste nám to zatraceně osolil!

Jak končila Brežněvova epocha

Denis Volkov ze zmíněného Levada Centra přitom věci vidí takto. „Předvolební nálady a očekávání Putinovy preference vytáhly poněkud vzhůru, ale hned po březnových prezidentských volbách mobilizace jeho stoupenců skončila a místo slibovaného zvýšení platů se lidé dočkali podstatného oddálení důchodů.“ Volkov soudí, že právě kontrast mezi očekáváními a realitou způsobil mezi voliči šok, který ostatně hned tak nepomine.

Libor Dvořák: Prohry Putinovy kamarily

• Upravit
• Smazat

Nejznámější ruský opoziční politik Alexej Navalnyj, kterému vypršel třicetidenní trest za účast v lednové „voličské stávce“, byl po propuštění znovu zatčen.

Nejzajímavější na všech citovaných i necitovaných číslech jsou určitě ony dvě pětiny ruského obyvatelstva, které se domnívají, že Putinovo vůdcovství Rusku věru neprospívá. Je totiž zcela evidentní, že takto nesmýšlejí jen liberálové a vzdělanci, ale také obyčejní nositelé zdravého selského rozumu.

Ti si totiž zcela nesporně musejí uvědomovat, že velmocenská horečka, jejímž je Putin přímým nositelem, zavedla Rusko nejdřív na východní Ukrajinu a posléze i do Sýrie. Ruský ministr obrany Šojgu může do omrzení opakovat, že třeba syrská operace se co do ceny dá srovnat s velkým všeruským cvičením, ale uvažujícímu občanovi jen těžko vysvětlí, jaký prospěch ruské angažmá jeho vlasti přinese.

Libor Dvořák|foto: Jiří Šeda,Český rozhlas

Čím víc takových lidí bude, tím lépe. Možná přibude i těch, kteří si vzpomenou, jak končila Brežněvova epocha ještě rozsáhlejších zahraničních angažmá tehdejšího Sovětského svazu. Ten totiž na odvěký ruský sklon k územní expanzi doplatil definitivním rozpadem.