Alexandr Mitrofanov: Proč zůstávají v Rusku lidé, kteří jsou proti

3. červen 2022

Olga Žuravljovová byla jednou z moderátorek rádia Echo Moskvy, než ho Kreml po začátku své války na Ukrajině zlikvidoval. Olga ale, spolu s řadou svých bývalých kolegů, z veřejného prostoru nezmizela. Pravidelně se objevují na YouTube. S posluchači mluvila také ve čtvrtek. A jako pokaždé se jí ptali, proč zůstává v Rusku a proč neodjela jako spousta novinářů, kterým státní moc vzala práci.

Mimochodem je zajímavé, že se Rusové v této souvislosti často vyhýbají slovu emigrace. Místo toho říkají relokace. I tento eufemismus vypovídá o tom, jak se cítí mnoho ruských občanů, kteří Putina nesnášejí. I mezi emigranty je stále naděje, že se to celé možná nějak vyřeší a oni se budou moci „relokovat“ zpátky.

Čtěte také

Žuravljovová se ale vůbec netajila pochmurnou náladou a naprostým pesimismem, co se týče budoucnosti své, své profese a své země. Nemá iluze o úrovni drtivé většiny svých spoluobčanů, které charakterizovala jako bytosti, jež věří, že Země je plochá, a kterým k tomu stačí důkaz, že letci ji takhle viděli z výšky. Všechno se bude jen zhoršovat, s tím počítá, přesto se nikam nehne. Proč?

Předně, říkala, protože se v Moskvě narodila, má ji ráda a nechce ji nechávat „jim“. Další důvody byly prozaičtější. Počítá s tím, že v cizině na ni nebude nikdo zvědavý. Že tam nesežene práci. Že už vůbec nebude moci vzít s sebou staré rodiče. A že – jak uzavřela – v Rusku sice brzy spadne do bídy, ale v cizině by do ní spadla tak jako tak, ale dříve než doma.

Emigrace bude pokračovat

Čtěte také

S těmito argumenty koresponduje průzkum, který udělala socioložka Ljubov Borusjaková na vzorku 500 lidí ve věku od 18 do 70 let, většinou z Moskvy a Petrohradu, ale také ze Saratova a Jekatěrinburgu. Šlo o vysokoškoláky nejrůznějších profesí. Tyto lidi spojovalo rozhodnutí zůstat v Rusku nehledě na to, že se tam cítí špatně.

Argumenty, kterými své rozhodnutí zdůvodňovali, zněly: „To je můj domov, moje země, není jejich.“ – „Tady mám svůj jazyk a známé prostředí, tam budu muset začínat od píky.“ – „I kdybych odjel, válku to nezastaví.“

Další odpovědi byly spojeny s hmotnou stránkou. Lidé jednoduše nemají na odjezd do jiné země a nový život dost peněz. A pak také říkali, že nemohou opustit staré a nemocné rodiče nebo že se bojí radikálně měnit život, když mají malé děti. 

Alexandr Mitrofanov

Borusjaková však uvedla, že jen méně než polovina dotázaných je pevně rozhodnuta, že za jakýchkoli okolností zůstane v Rusku. Ostatní by zemi opustili, pokud by ještě více zesílily politické represe, anebo pokud by jim režim sebral možnost pracovat v oboru. Podle socioložky proto bude emigrace lidí tohoto typu dál pokračovat.

Režim jim totiž právě poslal další signál. Zahájil blokaci VPN servisů, které používají, aby se mohli dostat k informacím na internetu, které Kreml v zemi zakázal.

Autor je komentátor serveru novinky.cz

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.