Alexandr Mitrofanov: Protiputinští Rusové hledají kudy dál
Ať už můžeme najít libovolné množství ruských zdrojů, které ukazují fanatismus Putinových podporovatelů přesahující cokoli v dějinách postsovětského Ruska a SSSR s výjimkou Stalinových dob, je pro nás důležitější zjistit, jak smýšlí ta menšina Rusů, která je proti Putinovi a která byla zpravidla vytlačena do ciziny.
Dmitrij Gluchovskij je spisovatel, jehož díla jsou čtenářům v Česku známa, především trilogie Metro. Po začátku války zůstal v zahraničí stejně jako mnozí další kulturní činitelé. Nedávno poskytl rozsáhlý rozhovor ruskojazyčnému serveru Meduza, který působí v Lotyšsku.
Čtěte také
Spisovatel tvrdě kritizuje ruskou státní moc a říká, že „zdůvodnění této války je skrz naskrz lživé a samotná válka není jen obludná, ale také naprosto nesmyslná“. Připomíná, že si „Rusko nemůže dovolit říci nahlas, že dodnes zůstává imperiálním útvarem“ a že proputinský patriotismus je ve skutečnosti imperialismus. Zároveň však důrazně hájí dvě věci: „ruského člověka“ a ruskou kulturu.
„Našeho člověka musíte nakrmit, ukonejšit a poskytnout mu osvětu, nikoli ho prohlásit za spolupachatele (současných) zločinů a zahájit válku vedoucí k jeho likvidaci,“ říká Gluchovskij. Podle jeho názoru se musí „ruský člověk“, jehož podstatu blíže nerozvádí, „odčarovat“, nesmí být paušálně prohlášen za nelidskou bytost a stát se terčem války.
Prostý ruský člověk
Dále spisovatel tvrdí, že kultura je to jediné, co v Rusku existuje kromě imperialismu: „Právě ona byla vždy na straně lidu a proti státní moci. Na straně osvěty a spravedlnosti, proti oblbování a utiskování.
Čtěte také
Je živější než všichni živí a není možné ji zakázat.“ Připomíná to sovětské učebnice, které byly psány stejným jazykem. Výraz živější než všichni živi, což je citát z Majakovského poemy Vladimír Iljič Lenin, byl používán jako stálá charakteristika tohoto vůdce.
Gluchovského interview obsahuje většinu myšlenek a narativů ruských protiputinců, kteří se ocitli v zahraničí a hledají kudy dál. K tezím o „ruském člověku“, který údajně nemůže za zvěrstva páchaná ruskými lidmi na Ukrajině, což je samo o sobě paradoxní, a postulátu o velikosti ruské kultury, se v posledních dnech často připojuje obviňování Západu, že může za to, že Putin zahájil válku, když s ním jednal – patrně místo toho, aby ruského vůdce zlikvidoval, i když si to sami Rusové většinově nepřáli.
Je zajímavé porovnat s těmito výroky článek ukrajinské analytičky Marie Kučerenkové na serveru LB.ua. Nazývá Rusy tohoto typu nositeli „jemnější a proto škodlivější propagandy“. Domnívá se, že fungují v zájmu svém i v zájmu Ruska, kterého se nikdo z nich nezřekl. Za jejich úkol pokládá šíření legendy o tom, že „prostý ruský člověk“ je rukojmím režimu: „Následovat budou pokusy o smíření dvou údajných obětí režimu, onoho ‚trpícího ruského lidu‘ a Ukrajinců.“
To je ovšem pro drtivou většinu Ukrajinců nepřijatelné.
Autor je komentátor serveru novinky.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
