Adam Černý: Prezident Macron zkouší restart
Francouzský prezident už musel reagovat na čtyři po sobě jdoucí sobotní protesty, které původně spustil odpor vůči zdražení benzínu a nafty.
Ty se nakonec koncentrovaly do vzdoru vůči reformám, s nimiž byl Emmanuel Macron před rokem a půl zvolen do úřadu.
Jan Fingerland: Proč Francouzi protestují
Kdysi kdosi upozornil na typický francouzský paradox: Francouzi jsou revoluční z tradice. Kde se tato protitradiční tradice vzala a koření současné události v hluboké minulosti?
Zdražení bylo odvoláno před týdnem a minulou sobotu vyrazilo do ulic měst a na kruhové objezdy silnic sice méně lidí než poprvé 17. listopadu, odpor však byl mnohem koncentrovanější.
Prezident se rozhodl oslovit občany v přímém televizním projevu, jeho největší potíží však je, že čelí nejen těm, kdo loni hlasovali pro jeho sokyni, pravicově populistickou Marine Le Penovou, ale i řadě těch, v nichž ve stejné době vzbuzoval naději na změnu k lepšímu.
Zasloužil se o to sám, když zapomněl, jak se mu podařilo uspět proti konkurenci tradičních stran díky sázce na vytrvalou komunikaci s lidmi včetně sociálních sítí. Nedostatek komunikace, pozornosti nebo dokonce přehlížení a povýšenost jsou nejčastější a nejsilnější výtky veřejnosti adresované hlavě státu.
Země v bezvýchodném kruhu
Thomas Kulidakis: Žluté vesty ve Francii a potřeba nové společenské smlouvy
Pro budoucí osud povstání takzvaných žlutých vest ve Francii je možné použít příměr z díla Citadela Antoine de Saint-Exupéryho.
Má nyní šanci nepříznivou situaci zvrátit? Možná, ale stále ne příliš velkou. Těm nejvíce ohroženým skupinám občanů, tedy těm s nejnižšími mzdami a důchodcům nabídl okamžité zlepšení.
Zároveň však nijak nezpochybnil svůj loni slibovaný reformní program, jehož důležité části, reforma systému penzí a sociálních dávek, by měly přijít na pořad příští rok a u nichž lze předpokládat, že mohou narazit na odpor veřejnosti.
Když nyní Emmanuel Macron přiznává své chyby a slibuje intenzivní dialog s veřejností, výjezdy do regionů a debaty se starosty, mnohem lépe a důkladněji se seznámí, jaká je situace a jaké jsou nálady v zemi. Pokud však chce prosadit změny, bude muset nejen naslouchat, ale stejně tak i vysvětlovat.
Ve svém projevu sice připomněl, že stav Francie je dnes neradostný a že je to důsledkem selhávání předchozích vlád. K tomuto „A“ však neřekl nahlas i „B“, a to že mnohé předchozí pokusy dát pořádku státní a veřejné finance selhaly na protestech veřejnosti.
V souvislosti s nynějšími manifestacemi „žlutých vest“ se často připomínají studentské bouře z května 1968. Mnohem případnější by byl však odkaz na podzim 1996, kdy Francii po řadu týdnů paralyzovaly protesty železničářů proti reformám, o něž se pokoušel prezident Jacques Chirac.
Tehdy se staly symbolem zamrzlé železnice, dnes by se jím mohly stát kruhové objezdy zablokované lidmi ve žlutých vestách, kteří tak v přeneseném slova smyslu nechávají zemi, aby se točila v bezvýchodném kruhu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
