Zrušení nouzového stavu nepřinese nic dobrého, je to populismus, kritizuje hejtman Běhounek

23. duben 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Policisté, celníci i armáda hlídají v souvislosti s opatřeními proti šíření koronaviru hranice

Nouzový stav v Česku zřejmě skončí na konci dubna. Premiér Andrej Babiš z hnutí ANO řekl, že on ani poslanci hnutí další prodloužení nechtějí. Podobný názor má i část opozice. Pro prodloužení je naopak vládní ČSSD, podle jejího předsedy a ministra vnitra Jana Hamáčka by konec nouzového stavu zkomplikoval nákup a distribuci zdravotnických pomůcek.

Šéf Ústředního krizového štábu míní, že lidé se ke zrušení nouzového stavu upínají, zdůrazňuje ale, že s tím není spojený i konec všech vládních protiepidemických opatření, nebo snad koronavirové epidemie.

Čtěte také

„V tom okamžiku (zrušení nouzového stavu) skončí veškerá výpomoc armády, hasičů, možnost nařídit práci a tak dále. Jako kraje si s tím poradíme, ale myslím, že je to populistický krok, který nepřinese nic dobrého,“ upozorňuje hejtman kraje Vysočina Jiří Běhounek (ČSSD).

S koncem nouzového stavu podle něj skončí i centrální zásobování ochrannými pomůckami a jednotlivá ministerstva i kraje se budou muset postarat sami o sebe. „Potom už nebudeme přerozdělovat pro obce, pohřební služby, vodárenství a tak dále. Od státu pak už totiž po 5. květnu nedostaneme nic,“ vysvětluje.

„To nemůže být žádná pravda. Předpokládám, že systém zásobování je vybudován a funkční a k tomu už nouzový stav nepotřebujeme. Tomu, co říká pan Běhounek, se mi nechce věřit. Myslím, že je to jen politické stanovisko sociální demokracie,“ reaguje 1. místopředseda ODS Zbyněk Stanjura.

Čtěte také

Vláda podle něj například může objednat zdravotnický materiál na měsíce dopředu, nebo novelizovat zákon o zadávání veřejných zakázek: „My jsme ho navrhli už před dvěma týdny, ale ve stavu legislativní nouze může sněmovna projednávat jen vládní návrhy,“ poukazuje.

Komentátora serveru Aktuálně.cz David Klimeš míní, že lze už teď také využít jednací řízení bez uveřejnění a bezpečnostní složky navíc mají speciální režim, takže složky Integrovaného záchranného systému se k potřebným pomůckám mohou dostat rychleji.

„Nouzový stav je na něco, co je intenzivní a rychlé, takže republika nemůže jinak reagovat. Ale v takové situaci už nejsme, nyní dobře víme, co, jak, kde a od koho máme nakupovat, než se najde vakcína,“ podotýká s tím, že řada subjektů si už dnes umí poradit podle standardního zákona o zadávání veřejných zakázek.

Kdy můžeme vycestovat?

Části opozice vadí i zákaz vycestovat, senátoři za hnutí STAN kvůli tomu dokonce připravují ústavní stížnost. Ústavní právník Marek Antoš si myslí, že kdyby nouzový stav skončil a zákaz by byl podložen jen zákonem o ochraně veřejného zdraví, jednalo by se o neústavní nařízení.

Čtěte také

Hejtman Běhounek poukazuje na to, že okolní země turisty nepřijímají, v odůvodněných případech prý ale vycestovat možné je – podobně jako jsou v rámci Česka povoleny cesty do zaměstnaní, na úřad nebo k doktorovi. Podmínkou je ovšem následná 14denní karanténa a lékařské vyšetření.

„Celá debata o zavření hranic je důležitá z hlediska právního státu a charakteru demokracie. Některá ta opatření lze zrušit, protože okolní státy jsou podobně ostražité. Stačí říct, že kdo si někam vycestuje, tak si pak sedne na tři týdny do karantény. A i těmito mírnějšími příkazy docílíme toho, že Češi nebudou vir roznášet po celé Evropě,“ poznamenává Klimeš.

Poslechněte si celý speciál! Ptala se Martina Mašková.

Spustit audio

Související