Prymula: Konec nouzového stavu hned neznamená i konec roušek. Velikonoční nárůst nemocných byl, ale jen mírný
Jak se epidemiolog dívá na konec nouzového stavu? Může na tom výsledek studie kolektivní imunity něco změnit?
„To, co je teď hlavní, je znovuobnovit ekonomiku, ale není to otázka nějakého setkávání (lidí), nebo nesetkávání,“ odpovídá epidemiolog a náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula na otázku, jestli by konec nouzového stavu znamenal i konec omezení volného pohybu.
Čtěte také
„V tuto chvíli musíme držet pravidla, abychom nerozšiřovali onemocnění v populaci (jen) proto, že chceme začít pracovat nebo chodit do školy… Důvody pro to, aby tady byla omezení, jsou nepochybně stále silné,“ dodává ve vysílání Českého rozhlasu Plus.
Podle Prymuly „budou různá opatření postupně rozvolňována, to je logické. Pokud chceme chodit do práce, tak se musíme vzdálit ze svých domovů… Ale to, že tady nebude shromažďování velkých skupin, je zcela zřejmé. Možná, že to rozvolníme do podoby nějakých skupin 5–10 osob. Ale určitě nebude zájem, aby tady byly stočlenné happeningy nebo mega akce pro 5 tisíc lidí. To se nestane ještě poměrně dlouho,“ dodává.
Roušky?
Krizový štáb se chystá řešit i další nošení roušek. „Určitě nastane doba, kdy budou víc orientovány na vnitřní prostory, MHD apod. Ve volném venkovním prostoru už bude jejich nošení omezováno.“ Ale pro tuto chvíli se stále nic nemění.
Čtěte také
Vláda chce podle premiéra Andreje Babiše (ANO) i vicepremiéra Karla Havlíčka (za ANO) otevřít obchody už od pondělí 27. května a zkrátit tak vládní plán zhruba o 14 dní. Nemělo by se ale spíš počkat na výsledky plošného testování?
„Vycházíme ze situace, kdy testy potřebujeme proto, abychom byli schopni situaci přesně modelovat. První vlna, která se připravuje, bude nepochybně spuštěna. Máme data, která jsou poměrně příznivá. Po Velikonocích sice byl mírný nárůst, ale nebyl to setrvalý stav. Zlepšil se hned následující den. Není důvod, abychom omezili první vlnu. Pak budeme 14 dní čekat, jakým způsobem se uvolnění projeví,“ dodává.
Dnes (23. dubna) začíná testování promořenosti populace nemocí covid-19. Vedle zhruba 25 tisíc dospělých dobrovolníků se podle šéfa Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislava Duška počítá i s dětmi, kterých vládní statistici potřebují 1500. Testovaní budou výsledek rychlotestu znát za půl hodiny. Když bude pozitivní, podstoupí ještě klasický výtěr z nosu. Celkové výsledky testování – neboli studie kolektivní imunity – bychom měli znát na začátku května.
Jak to bude s dětskými letními tábory nebo proč Prymula neočekává, že by se při plošném testování snad mohli lidé dál nakazit? Poslechněte si v audiozáznamu rozhovoru Martiny Maškové.
Související
-
Co zjistí plošné testování? Dozvíme se, jaká je kolektivní imunita, předpokládá hlavní hygienička
Hosté speciálu Radiožurnálu a Českého rozhlasu Plus o plošném testování promořenosti populace nemocí covid-19 nastiňují hlavní cíle studie.
-
Petr Hartman: Plošné testování na koronavirus aneb Kdo je zvědavý, ten se dostaví
Kdo je zvědavý, ten se dostaví. Také tímto způsobem by se dalo charakterizovat plošné testování.
-
Testování promořenosti obyvatel v Česku bude seriózní práce, věří biochemik Konvalinka
V České republice probíhá studie promořenosti obyvatel nemocí covid-19. Výsledky bychom se měli dozvědět na začátku května.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka