Zpochybněný africký původ jazyků

Migrace lidí z Afriky

Lidé vzešli z Afriky. Odkud se však vzaly jejich řeči? Kde máme hledat kolébku současných jazyků?

Nálezy paleoantropologů a genetické analýzy svědčí o tom, že kolébkou současného lidstva byla Afrika. Kde však máme hledat kořeny současných lidských jazyků? Jsou tyto kořeny jenom jedny anebo je jich více? Sahají až do africké kolébky lidstva anebo někam jinam?

Novozélandský kulturní antropolog Quentin Atkinson z Auckland University provedl rozsáhlou analýzu pěti stovek jazyků ze všech koutů současného světa. Soustředil se na fonémy, tedy zvuky, jež určují význam slova. Jazyky mají různě pestrou zásobu fonémů. Největším bohatstvím se mohou pyšnit jazyky pocházející z jihozápadu Afriky. Quentin Atkinson z toho vyvodil, že kolébka lidstva a kolébka jazyků leží právě v jihozápadní v Africe.

První lidé Homo sapiens, kteří z Afriky vycestovali, aby osídlili další kontinenty, si nesli tyto staré jazyky s sebou. Jak postupovali dál a dál, bohatství fonémů se z jejich jazyků pomalu vytrácelo. Výsledky Atkinsonovy studie zveřejněné prestižním vědeckým týdeníkem Science, vzbudily velkou pozornost nejen mezi odborníky. Hodně se o nich mluvilo a psalo i ve sdělovací prostředcích.

Nyní přichází jazykovědec Michael Cysouw z mnichovské Ludwig-Maximilians-Univesität s argumenty, které Atkinsonovu teorii vážně zpochybnily, pokud ji rovnou nevyvrátily. Podle Cysouwa měl Atkinson štěstí, že si vybral jako kritérium pro hledáním kořene všech současných světových jazyků právě fonémy. Výsledky takové analýzy skutečně umístí kolébku jazyků do jihozápadní Afriky. Cysouw a jeho spolupracovníci ale vyzkoušeli i jiné parametry – například to, jak se v různých jazycích používá podmiňovací způsob nebo jak se vyjadřuje slovesný rod. A najednou se jim kolébky jazyků rozprchly po celém světě.

Umístění pomyslného „místa zrodu jazyků“ je závislé na použitém kritériu. Cysow získal výsledky, které umísťovaly kolébku současných jazyků například do východní Afriky, ale i na Kavkaz a řadu dalších míst světa. Podle Cysouwa nás může porovnávání struktury dnešních jazyků dovést k představě jejich vývoje nejvýše v posledních 10 000 letech. Vznik těchto jazyků je však mnohem starší záležitost.

Zvukovou podobu tohoto článku můžete slyšet v historickém magazínu Zrcadlo, který měl premiéru v pátek 24.2.2012 v 9:00.