Živlům navzdory! 90 let Horské služby
„Slibuji, že budu plnit veškeré úkoly, které vyplývají z členství v Horské službě tak, jak mi káže čest a svědomí a povinnost člena Horské služby poskytnout v případě nouze pomoci každému, vědom si toho, že nejvyššími hodnotami společnosti je život a zdraví člověka.“ Tak zní slib, který skládají noví členové Horské služby. Od jejího založení letos uplynulo 90 let.
Samotnému vzniku Horské služby 12. května 1935 předcházelo několik událostí. Od poloviny 19. století do hor mířilo čím dál víc lidí – za rekreací, sportem a čím dál oblíbenějším lyžováním.
Čtěte také
Pro místní šlo o dobrý přivýdělek, a tak začali předělávat svoje boudy a salaše, aby mohli turistům poskytnout ubytování, nebo aspoň občerstvení. V pohraničí existovala taky řada českých a německých spolků.
„Je jasné, že rozvoj turismu byl razantní,“ podotýká dokumentarista Adam Drda. „Z dnešního hlediska byl ale počet návštěvníků skoro zanedbatelný. Například o vánočních svátcích na přelomu let 1910 a 1911 bylo v Krkonoších registrováno 233 návštěvníků z českých zemí a asi 700 německých turistů.“ Jde o opravdu úsměvné číslo, když si uvědomíme, že dnes jen na Sněžku ročně zamíří kolem milionu lidí.
Půlnoční události
Důležitou roli sehrála jedna tragická mrazivá noc v únoru 1935. Tehdy na hřebenech Krkonoš umrzlo šest lidí. Národní listy o tom tehdy napsaly:
Čtěte také
„Půlnoc ze soboty na neděli. Mrazivá vichřice strhává lyže z ramen. Dech se mění na šátku u úst ve stříbrný samet. Za půl hodiny je obličej jakoby ztuhlý, oční víčka se lepí. Bůh buď milostiv tomu, kdo bloudí nyní na horách.“
Bylo jasné, že musí vzniknout skupina, která by dokázala v krizových situacích pomáhat lidem, kteří zůstanou zranění nebo uvěznění v horách. Porada k organizaci záchranné služby v Krkonoších byla svolána na 12. května 1935 do Špindlerova mlýna.
Jaké byly začátky Horské služby? Kde vznikl její znak, který známe dodnes? A potřebovali někdy autoři Hlasů paměti sami pomoc členů Horské služby? To se dozvíte v nových Hlasech paměti s novinářkou Lucií Korcovu a dokumentaristou Adamem Drdou. Celý díl najdete v audiozáznamu.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
