Žijeme ve věku revolucí? Naše civilizace má své největší úspěchy před sebou, píše Zakaria
Fareed Zakaria, který nedávno oslavil 61. narozeniny, patří mezi nejrespektovanější spisovatele a žurnalisty současnosti. Velkého uznání se mu dostalo už za jeho literární prvotinu Budoucnost svobody (2003), kterou Samuel Huntington dokonce označil za nejvýznamnější dílo o demokracii od slavné Tocquevillovy Demokracie v Americe. Nyní na sebe Zakaria upozorňuje svým dalším přelomovým dílem. Jeho název hovoří za vše – Věk revolucí. Proměny světa od 17. století do současnosti.
V první části své nové knihy se Zakaria vrací ke třem významným revolucím, ke kterým došlo v Evropě během 17. a 18. století. Zatímco revoluce v Nizozemí a Anglii vyústily ve společensko-politický pokrok, Francouzská revoluce přinesla nejprve jakobínský teror a posléze Napoleonovo císařství.
Spisovatel připomíná, že v Anglii došlo ještě k jedné, neméně významné revoluci, a sice revoluci průmyslové. Ta se následně přenesla i do Spojených států, kde ke skutečným politickým a společenským změnám došlo až téměř sto let od jejich vzniku.
Ona slavná americká demokracie získala svoji konkrétní podobu ve chvíli, kdy se jasně vyprofilovaly obě hlavní politické strany: Demokratická a Republikánská.
Od Reagana po Trumpa
V další části knihy popisuje Zakaria způsob, jakým se obě zmíněné politické strany postupně proměnily. Připomíná, že Republikánská strana se začala radikalizovat už po skončení studené války, nakonec ale tento proces výrazně zpomalila „politika třetí cesty“ Billa Clintona a „soucitný konzervatismus“ George W. Bushe.
Čtěte také
Své tradiční hodnoty odhodili republikáni až ve chvíli, kdy se do jejich čela postavil Donald Trump. Jeho populistická politika je ovšem do značné míry důsledkem selhání globalismu, který dosáhl svého vrcholu během 90. let.
Zakaria se ve své nové knize zabývá také krizí identity – ať už v souvislosti s rasovými, kulturními, nebo ideologickými otázkami. A samozřejmě také věnuje nemalou pozornost turbulentními rozvoji informačních technologií.
Všestranné možnosti
Žijeme v mimořádně obtížné době, minulost ovšem ukazuje, že neméně obtížné byly i doby předchozí. Zakaria není, jak sám uvádí, naivní, jistou dávku optimismu si ovšem zachovává. A tak v závěru své knihy píše:
„Moderní civilizace obdařila obyčejné lidi většími svobodami, bohatstvím a důstojností než jakákoli dřívější éra. Miliardám lidí poskytla všestranné možnosti. Pokud se zhroutí a nadejdou nová staletí temna, bude to proto, že jsme v našich potyčkách a malicherných válkách ztratili ze zřetele fakt, že jsme dědici nejvelkolepější tradice na světě, která osvobodila lidské myšlení a ducha, stvořila moderní svět a má své největší úspěchy před sebou.“
Mezi předchozí Zakariovy knihy patří Postamerický svět (2008) a Deset lekcí pro postpandemický svět (2020).
Více si poslechněte v pořadu Ex libris, který pro vás připravil Milan Mundier.
Související
-
Angela Merkelová: Svoboda. Vzpomínky jedné z nejvlivnějších političek
Za poslední čtvrtstoletí určitě nebyla ve vrcholné politice vlivnější žena než Angela Merkelová. Její paměti tedy musí přečíst každý, kdo se o evropské dění zajímá.
-
Když potkal Havel dalajlamu. Kolektiv autorů vydal knihu o výjimečném přátelství i čínském vlivu
Dalajlamova první cesta do Prahy byla politickým a kulturním milníkem. Nejen o tom je kniha Dalajlama a Havel, česko-tibetské vztahy na pozadí výjimečného přátelství.
-
„Ten, který rozděluje.“ Jak vypadalo prezidentské období Donalda Trumpa?
Donald Trump přivedl USA až na pokraj destrukce NATO, odmítl uznat výsledek voleb v roce 2020 a pokusil se o puč. Nejen o tom je kniha Ten, který rozděluje (The Divider).
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor


Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.