Žijeme ve věku revolucí? Naše civilizace má své největší úspěchy před sebou, píše Zakaria

25. březen 2025

Největší audioportál na českém internetu

Fareed Zakaria | Foto: World Economic Forum Annual Meeting 2025 / Avalon, Profimedia

Fareed Zakaria: Věk revolucí. Proměny světa od 17. století do současnosti

Fareed Zakaria, který nedávno oslavil 61. narozeniny, patří mezi nejrespektovanější spisovatele a žurnalisty současnosti. Velkého uznání se mu dostalo už za jeho literární prvotinu Budoucnost svobody (2003), kterou Samuel Huntington dokonce označil za nejvýznamnější dílo o demokracii od slavné Tocquevillovy Demokracie v Americe. Nyní na sebe Zakaria upozorňuje svým dalším přelomovým dílem. Jeho název hovoří za vše – Věk revolucí. Proměny světa od 17. století do současnosti.

V první části své nové knihy se Zakaria vrací ke třem významným revolucím, ke kterým došlo v Evropě během 17. a 18. století. Zatímco revoluce v Nizozemí a Anglii vyústily ve společensko-politický pokrok, Francouzská revoluce přinesla nejprve jakobínský teror a posléze Napoleonovo císařství.

Spisovatel připomíná, že v Anglii došlo ještě k jedné, neméně významné revoluci, a sice revoluci průmyslové. Ta se následně přenesla i do Spojených států, kde ke skutečným politickým a společenským změnám došlo až téměř sto let od jejich vzniku.

Ona slavná americká demokracie získala svoji konkrétní podobu ve chvíli, kdy se jasně vyprofilovaly obě hlavní politické strany: Demokratická a Republikánská.

Od Reagana po Trumpa

V další části knihy popisuje Zakaria způsob, jakým se obě zmíněné politické strany postupně proměnily. Připomíná, že Republikánská strana se začala radikalizovat už po skončení studené války, nakonec ale tento proces výrazně zpomalila „politika třetí cesty“ Billa Clintona a „soucitný konzervatismus“ George W. Bushe.

Čtěte také

Své tradiční hodnoty odhodili republikáni až ve chvíli, kdy se do jejich čela postavil Donald Trump. Jeho populistická politika je ovšem do značné míry důsledkem selhání globalismu, který dosáhl svého vrcholu během 90. let.

Zakaria se ve své nové knize zabývá také krizí identity – ať už v souvislosti s rasovými, kulturními, nebo ideologickými otázkami. A samozřejmě také věnuje nemalou pozornost turbulentními rozvoji informačních technologií.

Všestranné možnosti

Žijeme v mimořádně obtížné době, minulost ovšem ukazuje, že neméně obtížné byly i doby předchozí. Zakaria není, jak sám uvádí, naivní, jistou dávku optimismu si ovšem zachovává. A tak v závěru své knihy píše:

„Moderní civilizace obdařila obyčejné lidi většími svobodami, bohatstvím a důstojností než jakákoli dřívější éra. Miliardám lidí poskytla všestranné možnosti. Pokud se zhroutí a nadejdou nová staletí temna, bude to proto, že jsme v našich potyčkách a malicherných válkách ztratili ze zřetele fakt, že jsme dědici nejvelkolepější tradice na světě, která osvobodila lidské myšlení a ducha, stvořila moderní svět a má své největší úspěchy před sebou.“

Mezi předchozí Zakariovy knihy patří Postamerický svět (2008) a Deset lekcí pro postpandemický svět (2020).

Více si poslechněte v pořadu Ex libris, který pro vás připravil Milan Mundier.

autor: Milan Mundier

Související