Ženy tří republik: Věra Menčíková, československá mistryně v šachu
Věra Menčíková byla Československou šachovou reprezentantkou. Zvítězila na prvním ženském světovém šampionátu a titul mistryně světa dokázala ještě šestkrát obhájit.
Roku 1927 byl potřetí zvolen do prezidentského úřadu Tomáš Garrigue Masaryk. Vyšel zákon o územněsprávní reformě a Vlasta Burian natočil po boku Anny Ondrákové jeden ze svých prvních filmů.
Velká událost se toho roku stala i v poklidném světě šachového sportu. V Londýně se konala první šachová olympiáda a souběžně s ní i první mistrovství světa žen. Vítězkou se stala reprezentantka Československa Věra Menčíková.
Šachové úspěchy
Věra se narodila v Moskvě roku 1906, kam odešel její otec František Menčík za lepším živobytím. V Rusku se seznámil i s matkou Věry Menčíkové, Angličankou Olgou Illingworth. Kvůli Velké říjnové socialistické revoluci přišla rodina o mlýn, který byl zdrojem jejich obživy. Finanční těžkosti vedly k rozpadu rodiny. Otec se vrátil do Čech a matka s dcerami Věrou a Olgou odešla do rodné Anglie.
Věra Menčíková se šachu věnovala od dětství. Po prvních úspěších ve školních turnajích přišla do slavného klubu v Hastingsu, kde se stala žačkou maďarského šachového velmistra Gézy Mároczyho. V té době se živila jako učitelka cizích jazyků. Brzy však získala certifikát, díky němuž mohla vyučovat šachy.
Ironií bylo, že se ve Velké Británii, jakožto cizinka, nemohla účastnit ženských přeborů. Rozhodla se tedy zkusit štěstí v mužských šachových turnajích, což pravidla dovolovala. Po řadě dílčích úspěchů přichází klíčový rok 1927. V Londýně se konal první dámský světový šampionát.
První dámský šampionát
Turnaje se účastnilo 12 šachistek. Věra Menčíková dokázala desetkrát zvítězit a pouze jednou remizovala. Zavedení titulu dámské mistryně světa se však nesetkalo u řady šachistů s pochopením.
Navzdory kritickým hlasům se titul nakonec ujal a Věra Menčíková jej získala celkem sedmkrát. Na turnajích mistrovství světa byla její bilance opravdu impozantní. Z 83 partií vyhrála 78. Čtyřikrát remizovala a prohrála pouze jedenou s Němkou Wally Henschelovou.
Dodnes je Věra Menčíková považována i za první ženu, která se úspěšně účastnila silně obsazených mužských turnajů. Roku 1929 vyzval vídeňský šachista Albert Becker, aby muži, které tato československá šachistka porazí, utvořili Klub Věry Menčíkové. Netrvalo dlouho a Becker se stal jeho prvním členem.
Takto na založení Klubu vzpomíná šachový mistr Karel Opočenský:
Časem přibyly takové veličiny šachového světa jako Jacques Mieses nebo Karel Opočenský.
Roku 1937 se Věra vdala za editora Britského šachového magazínu Rufuse Stevensona. Získala tak britské občanství a přestala na šachových turnajích reprezentovat Československo. Stevenson ale těžce onemocněl a po několika letech zemřel. Sama Menčíková ho přežila pouze o rok a půl. Zahynula spolu s matkou a sestrou při raketovém ostřelování Londýna německou armádou v červnu 1944.
Věra Menčíková se výrazně zasadila o propagaci ženského šachu. Když se v polovině 30. let zúčastnila turnaje v Moskvě, hned další rok několikanásobně stoupl počet účastnic na pět tisíc. Od roku 1957 přebírá nejlepší ženské družstvo na šachové olympiádě Cenu Věry Menčíkové.
V roce 1996 pak vydala Česká pošta známku s jejím portrétem. Nebyla ale první, už dříve vyšla taková známka na Madagaskaru. Později byla Menčíková v Praze vyhlášena Královnou šachu 20. století.
Seznamte se s příběhy dalších Žen tří republik >>
Související
-
Ženy tří republik: Arnoštka Roubíčková, dámská krejčová, která vytvořila skutečný módní dvůr
Modelový dům Arnoštka Roubíčková v Paláci Koruna na pražském Můstku patřil v době první republiky mezi nejvýznamnější pražské módní salóny.
-
Ženy tří republik: Eliška Junková, československá automobilová závodnice
Eliška Junková proslula jako automobilová závodnice u nás i v zahraničí. Svou popularitou se v Československu mohla měřit s lidmi, jako byl Vlasta Burian či Karel Hašler.
-
Ženy tří republik: Barbora Markéta Eliášová, první česká cestovatelka, která objela svět
Cestování nemusí být jen výsadou lidí ze zajištěných rodin. Své o tom ví Barbora Markéta Eliášová. První česká cestovatelka, která objela celý svět, vyrůstala jako sirotek.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.