Ženy tří republik: Věra Menčíková, československá mistryně v šachu

Roku 1927 byl potřetí zvolen do prezidentského úřadu Tomáš Garrigue Masaryk. Vyšel zákon o územněsprávní reformě a Vlasta Burian natočil po boku Anny Ondrákové jeden ze svých prvních filmů.

Velká událost se toho roku stala i v poklidném světě šachového sportu. V Londýně se konala první šachová olympiáda a souběžně s ní i první mistrovství světa žen. Vítězkou se stala reprezentantka Československa Věra Menčíková.

Šachové úspěchy

Věra se narodila v Moskvě roku 1906, kam odešel její otec František Menčík za lepším živobytím. V Rusku se seznámil i s matkou Věry Menčíkové, Angličankou Olgou Illingworth. Kvůli Velké říjnové socialistické revoluci přišla rodina o mlýn, který byl zdrojem jejich obživy. Finanční těžkosti vedly k rozpadu rodiny. Otec se vrátil do Čech a matka s dcerami Věrou a Olgou odešla do rodné Anglie.

Věra Menčíková se šachu věnovala od dětství. Po prvních úspěších ve školních turnajích přišla do slavného klubu v Hastingsu, kde se stala žačkou maďarského šachového velmistra Gézy Mároczyho. V té době se živila jako učitelka cizích jazyků. Brzy však získala certifikát, díky němuž mohla vyučovat šachy.

Ironií bylo, že se ve Velké Británii, jakožto cizinka, nemohla účastnit ženských přeborů. Rozhodla se tedy zkusit štěstí v mužských šachových turnajích, což pravidla dovolovala. Po řadě dílčích úspěchů přichází klíčový rok 1927. V Londýně se konal první dámský světový šampionát.

První dámský šampionát

Turnaje se účastnilo 12 šachistek. Věra Menčíková dokázala desetkrát zvítězit a pouze jednou remizovala. Zavedení titulu dámské mistryně světa se však nesetkalo u řady šachistů s pochopením.

Navzdory kritickým hlasům se titul nakonec ujal a Věra Menčíková jej získala celkem sedmkrát. Na turnajích mistrovství světa byla její bilance opravdu impozantní. Z 83 partií vyhrála 78. Čtyřikrát remizovala a prohrála pouze jedenou s Němkou Wally Henschelovou.

Dodnes je Věra Menčíková považována i za první ženu, která se úspěšně účastnila silně obsazených mužských turnajů. Roku 1929 vyzval vídeňský šachista Albert Becker, aby muži, které tato československá šachistka porazí, utvořili Klub Věry Menčíkové. Netrvalo dlouho a Becker se stal jeho prvním členem.

Takto na založení Klubu vzpomíná šachový mistr Karel Opočenský:

Časem přibyly takové veličiny šachového světa jako Jacques Mieses nebo Karel Opočenský.

Roku 1937 se Věra vdala za editora Britského šachového magazínu Rufuse Stevensona. Získala tak britské občanství a přestala na šachových turnajích reprezentovat Československo. Stevenson ale těžce onemocněl a po několika letech zemřel. Sama Menčíková ho přežila pouze o rok a půl. Zahynula spolu s matkou a sestrou při raketovém ostřelování Londýna německou armádou v červnu 1944.

Věra Menčíková se výrazně zasadila o propagaci ženského šachu. Když se v polovině 30. let zúčastnila turnaje v Moskvě, hned další rok několikanásobně stoupl počet účastnic na pět tisíc. Od roku 1957 přebírá nejlepší ženské družstvo na šachové olympiádě Cenu Věry Menčíkové.

V roce 1996 pak vydala Česká pošta známku s jejím portrétem. Nebyla ale první, už dříve vyšla taková známka na Madagaskaru. Později byla Menčíková v Praze vyhlášena Královnou šachu 20. století.

Seznamte se s příběhy dalších Žen tří republik >>