Ženy tří republik: Anežka Hodinová-Spurná, jedna ze zakladatelek KSČ a nelítostná funkcionářka

16. červenec 2018
Anežka Hodinová-Spurná

Anežka Hodinová-Spurná byla jednou z mála žen, které se aktivně podílely na vzniku Komunistické strany Československa. Byla činná i v řadě ženských hnutí, kde se zasazovala o stejné pracovní podmínky a ohodnocení pro muže a ženy.

Roku 1921 proběhlo první sčítání lidu v dosud mladé Československé republice. Vznikla Československá obec legionářská a 14. až 16. května proběhl ustavující sjezd Komunistické strany Československa. Z dnešního pohledu je toto datum podstatně důležitější, než se tehdy mohlo zdát.

Založení KSČ můžeme vnímat jako převážně mužskou záležitost. Přesto bychom našli jednu ženu, která byla při zrodu této strany velmi agilní. Jmenovala se Anežka Hodinová-Spurná. Narodila se v Doubravicích roku 1895 do chudé rodiny bednáře Františka Zavadila. I to ji jistě nasměrovalo k angažmá v tehdejších levicových uskupeních.

Krátce po vzniku samostatné republiky vstoupila do Československé sociálně demokratické strany dělnické. Tou dobou už pod vlivem Velké říjnové socialistické revoluce pronikaly do této strany radikálnější názory. Ideový rozkol vyvrcholil právě ustavujícím sjezdem KSČ v květnu 1921.

Opakovaně zadržená

O rok později se Anežka vdala za Josefa Hodinu a novomanželé se přestěhovali do Prahy. Hodinová v té době často střídala zaměstnání. Pracovala např. jako služebná, později také jako dělnice ve zbrojovce.

Klement Gottwald při projevu v únoru 1948

Stala se jednou z nejaktivnějších členek nové strany. Byla zvolena do městského zastupitelstva města Prahy a později i do městské rady. Tou dobou ji už velmi dobře znala pražská policie, která ji opakovaně zadržela za rušení veřejného pořádku. To ale v praxi mohlo znamenat i rozdávání letáků dělníkům.

Na konci 20. let dochází v KSČ k výrazné radikalizaci tzv. Gottwaldova křídla a Hodinová ho neváhá podpořit. Později se stala poslankyní v Národním shromáždění a zůstává jí až do prosince roku 1938, kdy strana zaniká a Hodinová přichází o mandát.

Mezitím se podruhé vdala za komunistického novináře Josefa Spurného. Teprve na konci 30. let se finančně zmohla a mohla se se svým druhým mužem přestěhovat z provizorního obydlí ve starém železničním vagóně do bytu na Žižkově.

V britském exilu

V klíčových dnech roku 1938 umožnilo vedení KSČ Hodinové-Spurné odejít do britského exilu, kde předsedala Klubu československých žen. Už dříve se Hodinová-Spurná silně zasazovala o pomoc zejména textilním dělnicím, které podle ní patřily k nejvíce vykořisťovaným skupinám tehdejší společnosti.

Hned po skončení druhé světové války se vrací do vlasti a opět se aktivně účastní rekonstrukce Komunistické strany. Takto plameně se vyjádřila ke Košickému vládnímu programu, který připravil půdu pro mocenský nástup KSČ:

Hodinová se stává členkou Ústředního výboru strany. V roli poslankyně Národního shromáždění pak působí prakticky až do své smrti. Po válce také dál rozvijí svou práci v ženských hnutích. Přitom se střetla s Miladou Horákovou, která nesouhlasila s převedením moci v Radě československých žen do rukou komunistické strany.

Později stála za vyloučením Milady Horákové z Rady československých žen a sama nastoupila na její pozici. Anežka Hodinová-Spurná byla nezaměnitelnou řečnicí. Veřejně vystupovala velmi často a to jí vyneslo pověst nelítostné komunistické funkcionářky. Zemřela roku 1963 v Praze ve věku 68 let.

Seznamte se s příběhy dalších Žen tří republik >>

Spustit audio
autor: Petr Šmíd

Související