„Zbytečně utíkáš… osudu se neubráníš“
Příběh Magdaleny Horetzké
V nadpisu je zkrácený citát z písně maďarské zpěvačky Katalin Karády: „Zbytečně utíkáš, zbytečně se bráníš, svému osudu se neubráníš.“ Paní Horetzká má k té písni i k její interpretce silný vztah. Příběhy 20. století budou v neděli věnovány dalšímu židovskému osudu – a písně Katalin Karády v pořadu také zazní.
Magdalena Horetzká se narodila 18. prosince 1922 ve slovenské obci Šurany, která leží mezi Novými Zámky a Nitrou. Vychodila židovskou obecnou školu a měšťanku, z obchodní školy v Nitře ji po roce 1939 pro její židovský původ vyloučili. Když roku 1942 začaly transporty Židů ze Slovenska, mnozí příbuzní paní Horetzké z matčiny strany byli deportováni do vyhlazovacích táborů na Východ. Tou dobou Magdalena onemocněla vážnou Simondsovou nemocí (odumření mozkové hypofýzy). V Maďarsku jí lékaři zachránili – byla jedním z devíti případů na světě, u nichž se tehdy zdařila náročná operace. Nedlouho poté však Magdalenu Horetzkou cestou na kontrolu do nemocnice legitimovali četníci a jako Židovsku ji vypověděli ze země.
Roku 1944 musela do ghetta v Šuranech, kde spolu s rodinou, s těmi, kteří zbyli, prožila asi dva měsíce. V červnu téhož roku ji i s rodiči odvlekli do internačního tábora v Komárně, zřízeného v tamní vojenské pevnosti. Následovala deportace do vyhlazovacího tábora Osvětim-Birkenau: „Od té chvíle jsem byla číslo A – 217 02. Po tetování … nás odvezli do pracovního tábora Plašov na předměstí Krakova. Byl tam kamenolom. Hrozný tábor. Jediné štěstí, že tam nebyla plynová komora. Jinak tam dozorci měli psy a poprvé jsme se, já a moje sestřenice, setkaly s takzvanými kápy. Byl tam velký vyasfaltovaný apelplatz. Později jsme se dověděly, že pod tím asfaltem jsou mrtvoly…V kamenolomu jsme nosily kamenné kvádry, jeden kvádr jsme nosily vždy po dvou. Nebo jsme do úmoru kopaly zem. Bezvýznamná práce, jen trýznění.“
Z Plašova odvezli Magdalenu Horetzkou - už bez sestřenice – znovu do Osvětimi, pak na práci do českého pohraničí, do tábora Ober-Altstadt - Horní Staré Město nedaleko Trutnova. Zde se dočkala osvobození. Nakrátko se vrátila do rodných Šuran, od roku 1947 žije v Karlových Varech.
Zpěvačku a herečku Katalin Karády si Magdalena Horetzká neoblíbila náhodou. Byla to maďarská hvězda 30. let, kterou koncem války zatklo a mučilo gestapo kvůli špionáži - přežila, a protože před zatčením pomáhala smrtelně ohroženým židovským rodinám, dostala po válce ocenění Spravedlivý mezi národy. V roce 1951 odešla Katalin Karády jako nežádoucí osoba do exilu, žila v Brazílii a zemřela roku 1990 v New Yorku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.