Zapomenutý úsek Velké čínské zdi

Strach z vojsk bojovných Mongolů donutil čínské císaře k budování komplexu obranných staveb na severních hranicích Říše středu. Ty vešly do dějin pod souhrnným označením Velká čínská zeď. V jižním Mongolsku uprostřed pustin pouště Gobi nyní prozkoumali vědci pod vedením Williama Lindsaye stavbu, jejíž autorství bylo dlouho připisováno Mongolům, konkrétně Čingischánovu synovi Ögedejovi.

Podle ústně tradovaných tvrzení nechal potomek jednoho z největších válečníků lidské historie zbudovat dlouhou zeď, aby zabránil migraci velkých stád gazel mimo hranice své říše. Odborníci nad tím pochybovačně kroutili hlavami. V poušti Gobi nežijí velká stáda gazel a stejně tak tomu bylo ve 13. století za Ögedejovy vlády. Čínští historici spekulovali, že jde o čínskou stavbu z doby kolem roku 115 př. n. l.

Stavby se nacházejí v choulostivé oblasti na mongolsko-čínském pomezí a navíc v nehostinné pustině. Proto nebyly nikdy důkladněji prozkoumány.

Lindsay a jeho spolupracovníci nejprve prostudovali celou lokalitu na snímcích z Google Earth. Vytipovali si nejslibnější místa a ta pak navštívili s archeologickou expedicí. Na mnoha místech už toho z opevnění mnoho nezbylo. Někde se však hradba stále ještě tyčí do výšky bezmála tří metrů nad okolní terén. Je zřejmé, že původně byla zeď ještě vyšší a její horní hrana dosahovala výšky kolem 5 metrů. Jako hlavní stavební materiál sloužil čedič těžený v místních lomech.

Dosud známé úseky Velké čínské zdi|foto: Licence GNU, Roke

Když dřevo promluví

Dochované dřevěné části konstrukce dovolily přesné datování celé stavby. Ukázalo se, že rostla pomalu po dobu delší než sto let. Vznikat začala v první polovině 11. století – tedy dávno předtím, než se vlády nad mongolskou říší chopil Čingischánův syn Ögedej. Vše nasvědčuje tomu, že jde o čínskou stavbu.

Mnohé zůstává i nadále zahaleno tajemstvím. U zdi se nepodařilo najít žádné stopy po osídlení nebo jen přítomnosti čínských vojsk. Chybějí tu dokonce i strážní a signální věže, které byly jinak nedílnou součástí obdobných čínských opevnění. Lindsay je přesvědčen, že hradba nebyla nikdy uvedena do provozu. Její stavitelé se na vlastní kůži přesvědčili o tvrdých podmínkách pouště Gobi a rozhodli se neúplný komplex hradební zdi opustit.

Obranný val proti mongolské invazi pak zbudovali v příhodnějších podmínkách někde jinde.
Mongolové si později autorství zdi přivlastnili. Měli k tomu velmi dobrý důvod. Kdyby přiznali, že se na jejich území nachází cokoli čínského, riskovali by územní nároky ze strany Číny. A tak přišel Ögedej ke „své“ zdi a vznikla zkazka o početných stádech gazel uprostřed pouště.

Zvukovou podobu tohoto článku můžete slyšet v historickém magazínu Zrcadlo Českého rozhlasu Leonardo, který má premiéru v pátek 30. 3. 2012 v 9:00.