Zapomenuté projekty: Praha se měla stát nacistickým městem budoucnosti. Některé nápady jsou až šokující

Čtěte také

Rok 1940: Nařízením říšského protektora se mění názvy ulic

Plány, které byly konzultovány i s dvorním architektem Adolfa Hitlera Albertem Speerem, počítaly například se zbouráním Obecního domu nebo stavbou monumentálních komplexů v římsko-germánském duchu pro říšské úředníky.

Také obřích areálů určených k výcviku členů Hitlerjugend či jednotek Wehrmachtu.

Vize především v dopravě ale předběhly svou dobu – podrobně rozvíjely plány výstavby podzemní dráhy a vybudování takzvané transverzály, což byla obdoba dnešní magistrály a dodnes nekompletního pražského městského okruhu napojeného na dálniční síť.

„Během několika let bude tvář Prahy čistě německá, přestože v milionovém městě bydlí jen 21 tisíc Němců,“ vysnil si předseda Plánovací komise Reinhold Niemeyer.

Ten nakonec v Praze úřadoval zhruba jen rok, a to přesto, že se těšil Speerově přízni a často, i přes své angažmá v protektorátu, pracoval v Berlíně.

Čtěte také

Navrátit pražské Rudolfinum německému umění. Reportáž z přestavby budovy okupační správou

V tomto kontextu je paradoxní, že za Niemeyerovým náhlým koncem v čele Komise na jaře 1941, stály i některé jeho odmítavé postoje k požadavkům pražských Němců a německého vojska.

Šlo například o plán armádního velení přeměnit údolí Šárky na tankové cvičiště a vojenskou střelnici. K odvolání přispěly také jeho excesy spojené s přílišným holdováním alkoholu.

„Niemeyer měl častého oponenta v náměstkovi primátora fanatickém nacistovi Josefu Pfitznerovi. Podobně měl problémy s architektem Diezem Brandim, byla to zkrátka konfliktní osobnost,“ přibližuje historik Miloš Hořejš, který nacistické projekty na přestavbu Prahy detailně v archivech zkoumal.

V Sudetech byty i sportovní haly

Ovšem zajímavé projekty vznikaly také v sudetském pohraničí odtrženém od zbytku českých zemí mnichovským diktátem už na podzim 1938.

Němečtí urbanisté se zde předně snažili vyřešit problém s nedostatečnou bytovou kapacitou, se kterou si nedokázali poradit ani představitelé první republiky.

Čtěte také

Když Reinhard Heydrich přijížděl do Prahy, Češi jeho jméno neznali. Nestál o medializaci

Ale nejen to. „Málo se ví, že mělo být přestavěno celé lázeňské centrum Karlových Varů,“ uvádí pro příklad historik Lubomír Zeman z karlovarského Národního památkového ústavu.

Z dalších – vlivem válečných omezení neuskutečněných – architektonických projektů patří k těm nejzajímavějším plán na vybudování městské sportovní haly pro 10 tisíc lidí v Ústí nad Labem a tamních objektů a stadionu pro Hitlerjugend. Pak přebudování hradu Lipý v České Lípě na centrum Hitlerovy mládeže a stavba nového divadla a nacistického stranického domu v Liberci.

Jak měla podle architektů vypadat Praha po německé „vítězné válce“? Co většinu projektů v protektorátu i v Říšské župě Sudety zastavilo hned v letech 1940 a 1941 a jak do těchto vizí zasahoval Reinhard Heydrich a Adolf Hitler?

O tom všem hovoří odborníci, kteří se těmito tématy zabývají řadu let: historici Miloš Hořejš a Lubomír Zeman.