Město Most je povedené, i tak by ho architekt Krejčí dnes postavil trochu jinak
Na konci 50. let se tehdy jednatřicetiletému architektovi Václavu Krejčímu nabídla jedinečná příležitost – navrhnout centrum nového města Most, které se teprve mělo stavět. Jak na to dnes vzpomíná? A dokážeme s odstupem času ocenit socialistickou architekturu?
Letos uplynulo 60 let od okamžiku, kdy vláda komunistického Československa rozhodla o zboření středověkého Mostu. Město totiž stálo na obrovských zásobách uhlí.
Čtěte také
„Uhlí bylo vnímáno jako základ civilizačního pokroku, jako záruka slušné životní úrovně a možnost dalšího technického rozvoje,“ připomíná historik a autor knihy Most do budoucnosti Matěj Spurný tehdejší vnímání „černého zlata“.
Most byl ale odsouzený k likvidaci už dávno před rokem 1964. Že je uhlí blízko pod povrchem, se vědělo už v 19. století. „Říkalo se, že lidé ve starém Mostě si chodili uhlí kutat do sklepa. To je možná lehká nadsázka, ale v podstatě to tak bylo. Třeba deset metrů pod povrchem začínal uhelný pilíř,“ popisuje Spurný.
Jaká byla doba
Právě pocit „provizoria“, kdy nad osudem města nejpozději od meziválečného období visel otazník, vedl vedení Mostu k tomu, že do oprav moc neinvestovalo.
Čtěte také
Historicky cenné město, ze kterého byla po válce odsunuta většina původních německých obyvatel, pomalu chátralo a v souboji s dostupnými miliony tun uhlí nemělo šanci zvítězit.
Ve 40. letech tak těžařské společnosti začaly diskutovat o vytěžení uhlí pod Mostem, jenže bylo potřeba vymyslet, kam Mostečany přesídlit. Tak vznikl nápad postavit nové město na zelené louce. Na jeho vzniku se podílel i architekt Václav Krejčí, který v roce 1959 vyhrál soutěž na podobu centra nového Mostu.
„Tehdy mi zavolal zástupce vedoucího odboru výstavby krajského národního výboru, on mi tykal, já byl klouček sotva ze školy, a říkal: Václave, krajský národní výbor vypisuje urbanisticko-architektonickou soutěž na centrum města Mostu, chceme tě vyzvat, aby ses přihlásil,“ vzpomíná dnes pětadevadesátiletý Krejčí, který se v rámci natáčení pořadu Téma Plus do Mostu vrátil poprvé po dvaceti letech.
Stavba nového a likvidace starého Mostu začaly souběžně v roce 1965. Sám Krejčí byl prý proti bourání původního města, čemuž ale nedokázal zabránit. Alespoň se jím ve své tvorbě inspiroval: „Například v historickém Mostě byla tři náměstí. Masarykovo náměstí, náměstí Minoritů a Gymnazijní náměstí. Říkal jsem si: tři náměstí, každé jiné, udělám to taky tak. Takže jsem do nového města navrhl tři náměstí,“ přibližuje architekt.
Dnes Most vnímáme jako velké anonymní sídliště, v očích projektantů ale představoval na konci 50. let unikátní příležitost postavit ideální město: „Byla to zajímavá doba, protože krátce před tím skončila éra socialistického realismu. Architekti v čele s Václavem Krejčím, kteří vyhráli soutěž na centrum nového Mostu, byli inspirováni svými prvorepublikovými učiteli, funkcionalisty, modernisty z pražské techniky, a zároveň i západoevropskými architekty,“ přibližuje historik Spurný.
Obě města vedle sebe „koexistovala“ přibližně patnáct let. Zcela dostavěný byl nový Most až v roce 1987. „V dobovém kontextu je výstavba povedená, ale samozřejmě má určité mouchy. Většina budov je dělaná velkoryse, a to tak, jako byste si řekli, jakou funkci potřebujete, pak to trochu zvětšili, aby to bylo velké, a pak ještě o trochu zvětšili, protože je to pro Most,“ hodnotí architekt Jan Hanzlík.
Sám Václav Krejčí s odstupem šesti desítek let uznává, že dnes by město postavil trochu jinak. A co by změnil? „To bych musel vymyslet. Každý rok se názor na stavbu měst vyvíjí a jejich centra mají jednu důležitou úlohu: ukazují, jaká byla doba.“
Pořad Téma Plus se zamyslí nad důsledky likvidace starého Mostu, nad záměry architektů i nad tím, jak jejich nápady prověřila doba.
Související
-
Přesun kostela v Mostě připomínají stromky v místě, kde stával a části kolejí, po kterých putoval
12 000 tun na kolejích na vzdálenost 841 metrů a 10 centimetrů. To je světový a dodnes nepřekonaný rekord přesunu nejtěžšího nákladu všech dob po kolejích.
-
Stěhování kostela v Mostě. Unikátní akce, nad níž se dodnes tají dech
Dolování uhlí bylo za komunismu podřízeno vše. Byly zbourány celé vesnice a v jednom případě i celé město nedozírné historické hodnoty.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.