Zápisky vězněné Němky z internačních táborů a poválečné Prahy. Deník Margarete Schellové

20. červen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Margaret Schellová: Deník z Prahy 1945-46

Je nám líto, ale k tomuto audiu již vypršela autorská práva.

Margarete Schellová, divadelní herečka a hlasatelka německého vysílání pražského Radiojournalu, byla ve svém pražském bytě zatčena 9. května 1945. Následujících deset měsíců prožila na internačních místech a své zážitky si zapisovala na útržky papíru, které musela před svými dozorci ukrývat. Schellová přesto dokázala zápisky uchránit a provezla je v transportu až do Německa. Deník pak vyšel v téměř identické podobě bez podstatnějších zásahů.

Margarete Schellová: Deník z Prahy 1945–⁠1946
Účinkuje: Kateřina Breiská
Připravil: Dušan Hübl
Překlad: Michaela Škultéty
Zvukový mistr: Vojtěch Dluhý
Režie: Tomáš Jirman
Premiéra: 6. 6. 2021
Natočeno: Tvůrčí skupina Drama a literatura
Vydalo nakladatelství Academia v roce 2019, k vydání připravili Jiří Novotný a Dušan Hübl.

„Jenom ti Němci, o nichž je zjištěno, že byli aktivními členy nacistické strany, jsou konfinováni v koncentračních táborech,“ prohlásil v září 1945 předseda československé vlády Zdeněk Fierlinger.

Tou dobou byla na internačních místech držena i čtyřiatřicetiletá pražská Němka Margarete Schellová. 

Deník si začala psát šest dní poté, co byla zadržena, a psala si ho celých deset měsíců až do 15. března 1946, kdy po odsunu z Československa dorazila do americké okupační zóny v Německu.

Psala obyčejnou tužkou na papíry, které měla aktuálně k dispozici. Často to tedy byly pouhé útržky, jež pak před dozorci či případnými udavači důmyslně ukrývala, neboť za něco podobného hrozily vězňům tvrdé tresty.

V Deníku z Prahy nenajdeme líčení drastických prožitků, spíš ubíjející jednotvárnost lágrového života se střídáním naděje a zoufalství a proloženou řadou drobných postřehů a situací.

Němka, nebo Židovka po otci?

Margarete Schellová se narodila manželům, které rozděloval nejen věk. Otec byl o třicet pět let starší než matka a byl židovského vyznání, nicméně v době svatby byl po mrtvici a téměř nemohoucí.

Čtěte také

Byl sice zapsán v matrice jako otec Margarete, ale matka v době protektorátu udělala vše pro to, aby takovou možnost úředně vyloučila.

Německé soudy a úřady v protektorátu řešily tento problém skoro čtyři roky, spis nabobtnal na více než sto padesát stran a čtení jeho obsahu bylo jen pro silné nátury, jak poznamenávají editoři deníku Schellové. Každopádně zřejmě dost divoké a podivné manželství jejích rodičů bylo nakonec rozvedeno a matka se znovu provdala.

Margarete s židovským otcem ovšem hrozilo, že se stane obětí „konečného řešení“. Ironií osudu je, že úřední doklad potvrzující Margaretinu „německou nebo příbuznou krev“ obdržela Schellová 5. dubna. 

A 9. května byla revolučními gardisty zatčena jako Němka.

V následujících měsících pobývala na internačních místech v kině, ve škole, na Strahovském stadiónu a nakonec v bývalém pracovním táboře SS v Bystřici u Benešova, kterým prošlo podle dostupných dokumentů přes 1000 internovaných, z nichž 119 zemřelo.

Čtěte také

Po odsunu pracovala Schellová především jako hlasatelka Radia Stuttgart, který také autorům četby poskytl archivní nahrávku pořadu se záznamem jejího hlasu.

Margarete Schellová zemřela v roce 1969 v souvislosti s tuberkulózou, na kterou se opakovaně léčila.

Osud deníku

Zápisky Margarete Schellové vyšly v Německu v roce 1957 jako doplňující publikace k edici Dokumentace vyhnání Němců z východní a střední Evropy, kterou iniciovalo někdejší Spolkové ministerstvo.

Z poznámek německých editorů víme, že vypustili jen pasáže intimního charakteru a změnili jména většiny osob, o kterých se Schellová zmiňuje. Obojího lze dnes jen litovat, stejně tak jako chybějícího přesnějšího určení míst, která v záznamech hrají podstatnou roli.

Čtěte také

Pro českého čtenáře pozoruhodný text objevili Dušan Hübl a Jiří Novotný, kteří jej také společně s překladatelkou Michaelou Škultéty připravili v roce 2019 k vydání v nakladatelství Academia.

Z přiložených dokumentů vyplývá, že v Německu vyvolal deník značný negativní ohlas. Zejména pražská Němka Olga Barényiová, autorka drsných beletrizovaných vzpomínek s názvem Pražský tanec smrti, popisuje konání příslušníků Revolučních gard zcela jinak než Margarete Schellová.

Barényiová mimochodem obviňuje i Český rozhlas ze zbytečného podněcování bojů, ba dokonce legendární boj o rozhlas považuje za zinscenovanou provokaci. Barényiová zjevně pochybuje o důstojné pozici Schellové v táborové hierarchii, citacemi dokládá, že se Margarete Schellová vlastně ani nepovažuje za Němku, a na základě několika opravdu zvláštních situací deklasuje její morální a mravní profil.

V každém případě je Deník z Prahy mimořádně cennou dobovou zprávou, kterou je možná nutné číst prizmatem postupně se vyjevující autorčiny osobnosti a hlavně s vědomím, že Margarete Schellová byla zřejmě až do 9. května příslušnicí pražské smetánky. 

Naše čísla hrají... s vámi
autor: Dušan Hübl
Spustit audio