Rudoarmějci znásilnili v Maďarsku statisíce žen. Žena na frontě, jeden příběh za všechny

6. červen 2021

Když budapešťská psycholožka Alaine Polczová (1922-2007) vydala v roce 1991 beletrizované vzpomínky Žena na frontě, byl to zároveň šok i úleva. Nebála se totiž otevřít tabuizované téma líčící sexuální násilí rudoarmějců, které páchali v Maďarsku na sklonku druhé světové války. Podobné násilnosti se děly i při bojích na území Československa, po roce 1989 se ale nenašla svědkyně, která by se odhodlala napsat podobně autentické a kruté svědectví jako Polczová.

Upozorňujeme, že obsah je vhodný pouze pro osoby starší 18 let!

Upozorňujeme, že obsah je vhodný pouze pro osoby starší 18 let!


Účinkuje: Alena Sasínová-Polarczyk
Připravil: Ivan Motýl
Dramaturgie: Eva Lenartová
Překlad: Anna Valentová
Zvuk: Marek Hoblík
Režie: Peter Gábor
Premiéra: 27. 5. 2021
Vydalo nakladatelství Havran v roce 2009

Posluchače může zmást, že vyprávění začíná v idylických kulisách svatební hostiny. Nevěsta ovšem není úplně šťastná, neboť si uvědomuje, že partner si manželství nespojuje s láskou ani věrností. Trpké scény z novomanželského života ale záhy vystřídá horší zlo, kdy jde ženám o holý život.

Maďarské Sedmihradsko a posléze celé Maďarsko obsazovala od léta 1944 Rudá armáda, která Maďary logicky viděla jako nepřátele, kteří po boku wehrmachtu dobývali širou Rus.

Čtěte také

A Polczová vypravuje, že mnohdy i sebemenší podezření, že se nějaký muž zúčastnil tažení do Sovětského svazu, Rusové řešili kulkou. Těžištěm knihy však nejsou „chlapské odvety“ mezi znepřátelenými vojáky, spisovatelku zajímá výhradně utrpení žen, sotva odrostlých dívek a často i zasloužilých matek.

Rudoarmějci ženy zneucťovali podle okamžitých možností a obětí byla i autorka memoárů. A to nesčetněkrát, protože frontová linie se hýbala a vždy se objevili noví rudoarmějci.

V Maďarsku bylo v posledním fázi války i těsně po ní znásilněno statisíce žen, za komunismu se ale o tématu nesmělo nahlas mluvit.

Konečně vztyčit hlavu

Po pádu režimu se román Žena na frontě stal bestsellerem i psychologickou pomocí pro oběti, které se díky němu téměř po půlstoletí zbavovaly starého traumatu. „Konečně můžu jít po vesnici se vztyčenou hlavou,“ děkovala jedna ze zasažených žen autorce.

Čtěte také

Alaine Polczová vlastně vzpomínky sepsala i za ženy z osvobozovaných Čech a Moravy. Násilí rudoarmějců na ženách tu sice bylo méně četné, protože vojska prošla protektorátem rychleji než Maďarskem, ale i tak ho zažily tisíce žen.

„Spánkem poněkud vystřízlivělí Rusové odešli ke Kladrubským a tam znásilnění provedli šestkrát na Beylichové, přičemž musel být přítomen její manžel,“ uvádí například kronika obce Lžín u jihočeské Soběslavi. Násilí se tam odehrálo již v míru, 15. května 1945.

V tuzemsku však žádné podobné memoáry, jaké dala dohromady Alaine Polczová, nikdy nebyly sepsány. Vzpomínky získaly v Maďarsku cenu Kniha roku, následovalo mnoho vydání v cizině. Českému čtenáři knihu nabídlo pražské nakladatelství Havran v roce 2009 v překladu Anny Valentové.

Naše čísla hrají... s vámi
autor: Ivan Motýl
Spustit audio