Žádná jiná země neměla z členství v EU takový prospěch jako Česko, myslí si eurokomisař Verheugen

Günter Verheugen
Günter Verheugen

Česká republika, spolu s devíti dalšími státy střední a východní Evropy, vstoupila do Evropské unie 1. května 2004. Klíčovou osobou byl tehdejší eurokomisař Günter Verheugen. Nepozoruji, že by si nějaký rozumný Čech myslel, že vstup do EU byla chyba, řekl v Interview Plus.

Větší integrace povede k erozi Unie, varuje Topolánek. Je nezbytná, přijměme euro, reaguje Špidla

Expremiéři Mirek Topolánek a Vladimír Špidla

Přesně před 15 lety Česko vstoupilo do Evropské unie. Naplnila se tehdejší očekávání, anebo je nedůvěra vůči evropským institucím oprávněná? Téma Pro a proti Veroniky Sedláčkové.

Myslí si to i přes známý český euroskepticismus v čele s Václavem Klausem. V dlouhodobých průzkumech Eurobarometru vychází, že Evropskou unii podporuje jen zhruba každý třetí Čech.

„Při jedné příležitosti jsem v Praze řekl, že Češi jsou mistři světa v euroskepticismu… Skepse a ironie jsou v českém národě silně rozšířené vlastnosti. Souvisí to zřejmě s historickými zkušenostmi, které jste prodělali… Výsledek českého referenda byl ale jednoznačný a ani dnes nepozoruji, že by si nějaký rozumný Čech myslel, že to byla chyba. Vždyť asi žádná jiná země neměla ze členství takový prospěch jako Česko,“ říká německý sociálnědemokratický politik a „přístupový“ eurokomisař Günter Verheugen.

Když se za uplynulými 15 lety ohlédne, tvrdí, že největší rozšíření EU v historii o deset států proběhlo v jediný možný a správný čas. „Pokud bychom to tenkrát neudělali, tak by k tomu dodnes nedošlo. Byla to jediná chvíle, kdy to bylo možné,“ přiznává.

Günter Verheugen, německý sociálnědemokratický politik a „přístupový“ eurokomisař

To, čeho chtěly země postkomunistického bloku vstupem do EU dosáhnout, tedy stav, aby už nebylo možné zvrátit demokratické a svobodné revoluce, se podle Verheugena podařilo na 100 %. Stejně jako růstu ekonomiky. „Tady se překonala veškerá očekávání. Ani já jsem nepočítal s tím, že Polsko, Česko nebo Slovensko dosáhnou tak trvalého a rychlého růstu. A že se budou tak dobře ekonomicky vyvíjet,“ myslí si.

I když se stále nepodařilo smazat ekonomické rozdíly mezi starými a novými členskými zeměmi, životní podmínky se podle něj výrazně zlepšily. „Třeba Polsku se nikdy v dějinách nevedlo tak dobře jako dnes. Možná v 16. století na vrcholu moci Polsko−litevské unie. V posledních sto letech ale určitě ne.“

Orbánovi nerozumím...

Verheugen naopak zvedá obočí před tvrdou kritikou Unie vůči polské nebo maďarské vládě, a to kvůli porušování právního státu nebo zpochybňování jejich příslušnosti k EU. Dokonce varuje před tím, aby se nepoužíval dvojí metr.

„Taky znám celou řadu starých členských států, které mají velké politické problémy, jako třeba Itálie, Rakousko. A když se podíváte na ekonomiku, tak je to třeba Řecko, Španělsko nebo Portugalsko,“ vyjmenovává.

Před 100 lety vznikla Výmarská republika. Evropská unie by se měla poučit z jejích chyb, píše Süddeutsche Zeitung

Říšský kancléř Adolf Hitler a prezident Paul von Hindenburg (1933)

Zabránilo by nacistům chopit se moci, kdyby Německo přijalo současnou ústavu nikoliv až v roce 1949, ale již o 30 let dříve?

Co by se stalo, kdyby země postsovětského bloku do Unie nakonec nevstoupily? „Byla by lepší, nebo by tyto mladé demokracie spíš sklouzly do politického a ekonomického neznáma? Jsem přesvědčen, že by to určitě nevedlo k jejich stabilitě, blahobytu a růstu. Podle mě bylo jejich přijetí správné, nutné a profitujeme z něho.“

Bývalému eurokomisaři je dnes už 75 let. Není ale slepě nekritický k současným politikům střední Evropy. „Nevím, jakou změnou osobnosti prošel Viktor Orbán. Znám ho od roku 1989. Když jsem byl komisař pro rozšíření, poznal jsme ho jako kooperativního, rozumného a inteligentního člověka. Dnes musím přiznat, že mu vůbec nerozumím.“ Přesto Maďarsko i Polsko považuje za stále funkční demokracie.

„Na demokracii je krásné to, že se každých pár let konají volby. Pokud jsou lidé nespokojení se svou vládou, mohou si zvolit jinou. V Polsku k tomu podle mě dřív nebo později dojde.“

Klaus a Zeman

A jak Verheugen hodnotí historickou roli Václava Klause nebo Miloše Zemana?

Ondřej Houska: Evropská unie jako velmoc? Sněte dál

Ondřej Houska

Kdyby Evropská unie přestala o zahraniční politice hlasovat jednomyslně, nebyla by to žádná tragédie. Ale byl by to prostě hodně předčasný a v posledku kontraproduktivní krok. Zatím ale nic takového nehrozí – aby bylo něco takového možné, musely by se na tom nejdřív členské země domluvit. A to jednomyslně.

„Miloš Zeman se stal mým dobrým osobním přítelem a já toto přátelství nikdy nezpochybním. Ještě předtím, než se stal premiérem, přispěl jako opoziční vůdce k narovnání německo−českých vztahů. Česko−německá deklarace by bez něj podle mě nevznikla. Jako předseda vlády vedl přístupové rozhovory v rozhodujících letech a bez něj by se nedosáhlo kompromisů v otázkách Temelína a Benešových dekretů. Jeho roli do roku 2004 tak hodnotím bezvýhradně pozitivně.“

Václav Klaus je prý jiná kapitola. „Měl úplně jinou politickou filozofii. Vůbec nevěřil na nadstátní rozhodování a politiku. Jeho ekonomicko−politické názory bych popsal jako excentrické. V těch rozhodujících rocích navíc nehrál žádnou důležitou úlohu. Později jako prezident způsobil řadu těžkostí a přispěl k tomu, že se Česká republika dostala do určité izolace,“ dodává Günter Verheugen.   

Jaké problémy provázely přístupová jednání České republiky, a byl už tehdy znát euroskepticismus českých politiků? A proč tento německý představitel hájí vstřícný přístup k Rusku? Poslechněte si v audiozáznamu Interview Plus. Ptal se Filip Nerad. 

Spustit audio

Související