Za styky s podezřelými Rusy hrozí Polákům „novodobé lidové soudy“. Proto protestují

18. červen 2023

V Polsku byl na konci května přijatý zákon o ruských vlivech, který dostal přezdívku lex Tusk. Na jeho základě má být zřízena státní komise, která bude občany prověřovat, jestli nepodlehli vlivu oficiálních představitelů Ruska a neohrožují tak bezpečnost polského státu. Pochybnosti o právním charakteru zákona vyjadřuje ve svém komentáři na stránkách polského deníku Gazeta Wyborza profesor právních věd na Univerzitě v Sydney Wojciech Sadurski.

Od okamžiku přijetí zákona se jeho iniciátoři z řad vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) i prezident Andrzej Duda, který zákon podepsal, ocitli pod palbou opozičně naladěné veřejnosti.

Čtěte také

Zákon je podle nich účelový: jeho skutečným cílem je očerňovat a diskreditovat liberální opozici před blížícími se parlamentními volbami. Na to ostatně počátkem června upozornilo víc než půl milionu rozčílených demonstrantů v ulicích Varšavy.  

Očividnou politickou účelovost zákona, snahu „zmáčknout Tuska“ před volbami, se Sadurski v komentáři rozhodl ponechat stranou. Soustředí se jen na to, jaké formální a faktické nedostatky má zákon z právního hlediska.

Jejich seznam nabízí těm, kdo by měli v úmyslu podlehnut propagandě vládní strany a uvěřit, že se jedná o rozumnou obranu zájmů státu před nebezpečnou velmocí.

Člen komise má plnou imunitu

První výhrada se týká už samotné procedury přijetí: byl připraven vládou, ale klamně je vydáván za poslaneckou iniciativu. Takový postup autor označuje za běžnou, ale nepoctivou praxi vládní strany PiS, která umožňuje vyhnout se nepříjemným, ale nezbytným konzultacím, expertizám a debatám.

Dalším sporným okamžikem jsou kategorie podezřelých osob, které autor textu označuje za velmi pružné. Nejde jen o veřejné činitele, ale také o „další osoby“, a těmi může být podle komentátora prakticky kdokoli.

Čtěte také

Naopak ruským kontaktem, který mohl „nakazit pravověrného Poláka neblahým ruským vlivem, může být jakákoliv osoba považovaná za blízkého spolupracovníka představitele veřejné moci Ruské federace“, píše se v zákoně.

Ale považovaná kým?“ ptá se autor textu. „Na jakési konferenci jsem kdysi potkal nesmrtelného předsedu ruského ústavního soudu Valerije Zorkina. Znamená to, že už jsem v kruhu podezřelých,“ ptá se Sadurski.

Další výhrada se týká složení „státní komise“. Její členové budou voleni Sejmem, a to prostou většinou – ta se v současném parlamentu rovná provládní Sjednocené pravici. „Expertů“, kteří budou ochotní horlivě pronásledovat oponenty strany PiS, se přitom podle něj vždy najde dost.   

Lidový soud? 

Neméně problematický je prý zákonem stanovený charakter „přestupku“. Zatímco v prvních odstavcích zákona se hovoří o ohrožení „vnitřní bezpečnosti“, o něco dál už ale o „poškození Polské republiky“, a to podle Sadurského není totéž. To, co škodí vnitřní bezpečnosti, nemusí nutně škodit polské kultuře nebo školství.

Za zásadní nedostatek nového zákona pak Sadurski považuje právní charakter samotné Komise. „Když něco kváká a vypadá to jako kachna, je to kachna – stejně tak orgán, který vyslýchá a soudí, je soud,“ domnívá se renomovaný expert na právní filosofii.

Čtěte také

Třebaže se podle něj Komise jako soud netváří, přesto si předvolává podezřelé osoby, aniž by jim dávala právo se nedostavit nebo jednání opustit. Za takovou svévoli vyslýchanému hrozí astronomické pokuty.

Komise také vyslýchá, prohledává, perlustruje a tak dále. Především pak odsuzuje k trestům, jaké může za normálních okolností vynést jen soud a proti kterým není odvolání.

Za neméně problematickou považuje Sadurski i beztrestnost členů Komise. Zákon dává novým lidovým soudcům totální imunitu. Nejsou zodpovědní za nic, co souvisí s výkonem jejich funkce. Zato mohou kohokoli beztrestně pomluvit, očernit a zničit. Nečeká je za to trestní, občanská a disciplinární odpovědnost.

„Provinilci“, kteří stanou před komisí, nemají podle autora komentáře ani zdaleka taková práva, jako obvinění před skutečným soudem.

Čtěte také

Nemají totiž právo na advokáta, který by je mohl hájit a zastupovat. Nevztahuje se na ně ani presumpce neviny, protože pojem „ruského vlivu“ je v zákoně tak vágně zformulovaný, že už samotné předvolání před komisi svědčí o jejich vině.

Zákon má navíc retroaktivní platnost, takže lidé mohou být potrestáni za to, co udělali dřív, než byla norma přijata.   

Sadurski dále upozorňuje, že zákon zbytečně dubluje už existující normy a instituce, a konečně, že proti „rozsudku“ komise se nedá odvolat.

Čtěte také

Slovy prezidenta Dudy: „Když komise prokáže, že se dotyčná osoba nacházela pod ruským vlivem, není žádná záruka, že může vykonávat veřejnou činnost.“

Není si třeba nic nalhávat: označení za „ruského agenta“ je ve skutečnosti odsouzení k občanské popravě, uzavírá svůj kritický komentář na stránkách deníku Wojciech Sadurski.

Celý Svět ve 20 minutách najdete v audiozáznamu, připravili Jan Machonin a Tea Veseláková.

Spustit audio

Související