Veronika Pehe: Právo a spravedlnost čelí trojí krizi

Uplynul více než měsíc od rozhodnutí ústavního soudu o protiústavnosti interrupcí z důvodu vývojových vad plodu, které vyvolalo největší společenské protesty od roku 1989.

Čtěte také

Petr Janyška: Polská církev je obrem na hliněných nohou pedofilních skandálů

Ty stále pokračují, i když účastníků s postupem času ubylo. Zato policie dostala jasný pokyn proti demonstrantům tvrdě zakročit. Množí se zprávy o policejním násilí za užití obušků a slzného plynu. Nejednou se v polských médiích objevily obrázky opozičních poslankyň a poslanců, kteří byli slzným plynem také zasaženi.

Vláda si zjevně se situací kolem zákazu potratů neví rady. Celá záležitost je nyní v jakémsi legislativním vakuu. Rozhodnutí ústavního soudu nebylo zapsáno do sbírky zákonů, a není tedy platné. V Sejmu čekají další úpravy potratové legislativy, kdy ale budou projednávané, není jasné. Řada nemocnic ale už nyní interrupce z důvodu vývojových vad plodu raději neprovádí.

I přes nejasný výsledek demonstrace dosáhly určitého efektu. Jejich jasně antiklerikální naladění otřáslo s autoritou katolické církve, která má v Polsku nemalý vliv. Ve spojení s nedávnými dalšími odhaleními o zneužívání dětí kněžími, které kryl i blízký spolupracovník Jana Pavla II., kardinál Dziwisz, začíná moc této doposud nedotknutelné instituce oslabovat.

Utahování šroubů

Čtěte také

Luboš Palata: Když budeme tolerovat polské „zóny bez LGBT“, dočkáme se „zón bez Čechů“

Autoritu vlády pak podkopává také koronavirová krize. Epidemická situace v Polsku se nevyvíjí dobře, denně umírá několik set lidí a zdravotnický personál marně čeká na odměny. K vlně protestů proti rozhodnutí ústavního soudu o interrupcích se tak přidávali i ti, kteří chtěli vyjádřit nesouhlas s vládní strategií v boji s pandemií.

Třetí krize je pak čistě politická. Polsko hodlá spolu s Maďarskem vetovat unijní rozpočet a distribuci unijních fondů, která je navázána na dodržování vlády práva. Jde o kuriózní situaci, kdy premiér Morawiecki de facto přiznává, že v Polsku, kde v uplynulých letech proběhla rozsáhlá reforma justice, vláda práva dodržována není – jinak by přeci s unijním rozpočtem nemohl mít problém.

Čtěte také

Veronika Pehe: Polský ústavní soud vynesl rozsudek nad ženami, ty se ale nevzdávají

Morawiecki, donedávna spíše vstřícná tvář Polska vůči Evropě, je nyní tlačen ke stále radikálnějším krokům ultrakonzervativním ministrem spravedlnosti Zbigniewem Ziobrem. Ten veřejně několikrát prohlásil, že pokud Morawiecki nebude unijní rozpočet vetovat, zradí tím suverenitu a nezávislost Polska. Ve vládním táboře se tak čím dál častěji začíná skloňovat slovo polexit.

Veronika Pehe|foto:Veronika Pehe,Český rozhlas

V Polsku nyní vidíme rozpor mezi náladami ve společnosti a ve vládnoucím táboře. Společnost se pod vlivem protestů začíná liberalizovat. Demonstrace ukázaly, že ženy napříč společenskými třídami i věkovými kategoriemi už mají dost takzvaných dziadersů, jak zní polský neologismus označující starší muže na vysokých postech, kteří rozhodují o životech žen. Právě ti se stali spolu s ústavním soudem a katolickou církví hlavním terčem hněvu současných protestů.

Vládní tábor reaguje přitahováním šroubů, působí to ale jako nouzová strategie v situaci, kdy tápe. Trojí krize se vládě vymkla z kontroly. Ta sice může takto dále fungovat i řadu let, ale jen kvůli tomu, že se dosud v Polsku nezrodila opoziční síla, která by pro stále více rozčarované voliče představovala přijatelnou alternativu.

Autorka je komentátorka serveru A2larm