Za pokračující sekularizaci Západu může kromě jiného brutální individualizace společnosti, věří teoložka Noble

„Sekularizační vlny jdou takovým směrem, že Česko je teď v něčem před západní Evropou. Sekularizace u nás začala velmi brzy, ještě před příchodem komunismu,“ vysvětluje duchovní.

Čtěte také

Míříme do klimatického pekla? Svět se probouzí a i církev začíná být „zelená“, myslí si kněz a přírodovědec Vácha

Mimo jiné v tomto procesu sehrála důležitou roli urbanizace. „Při přesídlení lidí z vesnic do měst nebyly často struktury, do kterých by lidé mohli patřit, ve městě nebyla náboženská podpora. Ano, jedna věc je kostel, ale druhá věc je komunita.“

„Jak za první republiky, tak za komunismu byla sekularizace tak silná, že částečně i sama sebe zdiskreditovala, když se ukázalo, že se násilí nemusí projevovat jen skrz náboženství, ale i skrze ateistickou propagandu, která na sebe může brát pseudonáboženské rysy.“

Do značné míry také zmizela ona formální příslušnost k náboženství. „Takže u nás dodnes není velká skupina těch, kteří by se identifikovali s náboženstvím a nepraktikovali ho. To se nedá říct o západní Evropě, tam formální identifikace s náboženstvím trvala mnohem delší dobu a dodnes trvá.“

Lidé, kteří se doteď formálně identifikovali s náboženstvím, už to nedělají nebo to postupně přestávají dělat.
Ivana Noble

„A teď se děje, že lidé, kteří se doteď formálně identifikovali s náboženstvím, už to nedělají nebo to postupně přestávají dělat. Ukazuje se ale obrys praktikujících nějakého náboženství, lidí, kteří hledají, ale neidentifikují se s institucí, a těch, kteří se budou považovat buď za agnostiky, nebo ateisty.“

Krize institucí se týká i těch náboženských

Tento pohyb souvisí s celkovými změnami společnosti. „Vidíme krizi demokracie, krizi institucí, to je i jeden důvod, který vede ke krizi náboženských institucí.“

Další důvody jsou ekonomické. „Ty jsou v Německu nebo v Británii spojeny s tím, že lidé, kteří se s žádnou náboženskou tradicí neidentifikují, tak na ni pak nechtějí finančně přispívat.“

Lidé se snaží hledat jiné alternativy nebo se přibližovat něčemu, co spíš připomíná rodovou nebo klanovou společnost.
Ivana Noble

Roli hraje také další změna, kterou celý Západ prochází. „A to brutální individualizace společnosti, kdy jsou lidé přesvědčeni o tom, že tradiční instituce, jejichž jsou součástí, jim nemají co nabídnout a snaží se hledat jiné alternativy nebo se přibližovat něčemu, co spíš připomíná rodovou nebo klanovou společnost.“

Čtěte také

Farář Pavlús: Máslo na hlavě má i církev. Dlouhodobě říká, že homosexuální jednání je hřích

Přesto ale i dnes vznikají nové možnosti pro setkávání nejen se spiritualitou. „Když se podíváme na místa, jako jsou v Praze Fortna nebo Kolínský klášter, je zajímavé, kolik lidí z nejrůznějšího prostředí tato místa vyhledává. Proč? Protože se tam děje něco živého, protože se tam člověk může setkat s hloubkou svého života a s druhými lidmi.“

„Může tam mluvit o svých vztazích, problémech a nikdo mu nebude vnucovat nějakou náboženskou ideologii. Právě proto jsou tato bytostná náboženská místa znovu místy živými a takových míst je mnohem víc,“ popisuje proměnu nejen české společnosti ve vnímání náboženskosti a duchovního společenství Ivana Noble.

Co je to teologická antropologie? Dává ekumenická perspektiva víc odpovědí, než zakládá otázek? Jak je dnešní spíše sekulární společnost připravena na řešení nadcházejících krizí? Poslechněte si celé Leonardo Plus!