V USA chybí podmínky pro to, aby ženy potrat vůbec nemusely podstupovat, míní protestantský kazatel Novák

Od roku 1973 ve Spojených státech platilo, že podle ústavy mají všechny ženy právo na volný přístup k umělému ukončení těhotenství zhruba do 23. týdne. Od této doby byly potraty v USA legální, což nekorespondovalo s filozofií států vedených republikány.

Čtěte také

Konec práva na potrat je vítězstvím trumpismu, říká redaktor Anýž

Letos se tak až k Nejvyššímu soudu dostal zákaz potratů v Mississippi po 15. týdnu těhotenství. Výsledkem bylo zrušení práva na potrat na federální úrovni, odpovědnost byla tedy přenesena na jednotlivé státy.

„Celkem to odpovídá konzervativnímu trendu, který můžeme vidět nejenom v Americe, ale také v různých evropských státech. Můžeme připomenout třeba Polsko, kde jsou interrupce značně omezeny od roku 2020, nebo i Slovensko, které v dubnu letošního roku představilo novelu zákona, ve kterém také jde o omezení interrupcí,“ říká amerikanistka a literární historička Františka Šormová, která je členkou křesťansko-feministického kolektivu RFK. 

Za etickými otázkami se skrývají i otázky politické.
David Novák

Ve stejném balíčku takových trendů můžeme najít další témata jako LGBTQ+ komunitu a její práva. „Z tohoto hlediska to rozhodnutí vlastně není šokující a jenom kopíruje nějaký globální trend společnosti, která se dále rozděluje a polarizuje.“

Podle Davida Nováka, teologa, protestantského kazatele a předsedy Rady církve bratrské, se v Americe v tomto případě míchají dvě věci – etika a politika. „Za etickými otázkami se skrývají i otázky politické. Ti politici to mají dobře vytipované, cílí na určitou skupinu lidí a získávají politické body.“

Nevidíme kontext sexuální výchovy, kterou ti samí lidé, kteří podporují totální zákaz interrupcí, odmítají.
Františka Šormová

Jako příklad takového politika uvádí Donalda Trumpa, který je na veřejnosti jedním z horlivých podporovatelů pro-life. „Já mu to ale nevěřím. Už jenom vzhledem k jeho promiskuitnímu způsobu života.“

Novák upozorňuje, že je vždy nebezpečné, když se náboženství spojuje s politikou, „když se ve jménu Boha začne dělat cokoliv“.

„V Americe výrazně chybí podmínky pro to, aby ženy potrat vůbec nemusely podstupovat,“ míní teolog. S tím souhlasí i Šormová. „Nevidíme kontext sexuální výchovy, kterou ti samí lidé, kteří podporují totální zákaz interrupcí, odmítají. V USA jsou také tzv. antikoncepční poušti, což jsou oblasti, ve kterých ženy nemají možnost nechat si předepsat antikoncepci a tak dále.“

Jaké důsledky to má pro životy Američanek, ale také Američanů? Jak se do postoje k potratům promítá vedle politiky také náboženské přesvědčení těch, kdo definují a přijímají legislativu? Proč je důležité, a to pro všechny země, pozorně vnímat, co striktně definované postoje státu k takto složitým otázkám lidského bytí a nebytí dělají s osudy lidí a před jaká dilemata je staví? Poslechněte si celou debatu Vertikály.