Spory nevznikají kvůli náboženstvím, ale lidem, kteří si je interpretují podle svých zájmů, říká muslimka a lidskoprávní aktivistka Ghalebová

16. říjen 2022

Mohou z oblasti různých náboženství vzejít účinné apely k řešení problémů v dnešním světě? Nakolik je inspirativní a přínosné prolínání hodnotového systému duchovní oblasti s politikou a obecně děním ve veřejném, globálním prostoru na naší planetě? Mají smysl velká mezináboženská setkání, jako bylo to nedávné v Kazachstánu, kde se sešlo na sto delegací rozličných náboženství z 50 zemí světa? Dolehnou hlasy z takového fóra až k lidem, kteří žijí své každodenní životy?

Náboženství je podle Pavola Bargára, kazatele a vysokoškolského pedagoga z Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy, pro mnohé pevnou kotvou jejich identity, dává jim orientaci a smysl jejich životům. „Takový potenciál může být využitý pozitivním směrem k těm nejvznešenějším cílům. Když se ale věci pokazí, tak může tohle vést ke katastrofám.“

Čtěte také

„Náboženství je něco, co lidi nenechává chladnými,“ dodává k tomu.

Eman Ghalebová, muslimka a lidskoprávní aktivistka narozená v Jemenu, která ale de facto celý život vyrůstala v Česku, tuto problematiku vnímá trochu jinak. „Třaskavost nevzniká mezi náboženstvími, ale mezi jejich představiteli. Protože abrahámovská náboženství, jako je křesťanství, islám nebo judaismus, jsou si hodně podobná, mají víc společných věcí než odlišných.“

Pokud hovoříme o náboženství, musíme mít vždy na mysli, že nejde o nějaký abstraktní systém, ale vždy jsou za tím konkrétní lidé.
Pavol Bargár

„Spor vzniká kvůli lidem, kteří se k těmto náboženstvím hlásí a kteří si je interpretují podle svých zájmů. Za hlavní problém tak považuji odlišné interpretace, které jsou mnohdy špatné nebo nebezpečné,“ pokračuje.

Čtěte také

S tímto tvrzením se ztotožňuje i Bargár. „Skutečně pokud hovoříme o náboženství, musíme mít vždy na mysli, že nejde o nějaký abstraktní systém, nějakou teorie, ale vždy jsou za tím konkrétní lidé… Takže ty interpretace jsou různé v závislosti na prostředí, ve kterém lidé žijí.“

„A nebezpečným faktorem je tam to, že náboženství jako věc, která je důležitá pro mnohé tím, že se jich bytostně týká, mnozí demagogové, fanatici a populisti zneužívají pro své cíle. Takže agenda, kterou sledují, může vést ke zneužití náboženských tradic.“

Poslechněte si celou debatu Vertikály v audiozáznamu. Moderuje Eva Hůlková.

V první části Vertikály se dozvíte o zamítnutí stížnosti kardinála Dominika Duky a právníka Ronalda Němce, kteří se domáhali omluvy od brněnských divadel, ústavním soudem. Mluvit budeme také o změnách, které církvi přinesl II. vatikánský koncil. Začal před 60 lety. A představíme nový film o ekologii papeže Františka. Moderuje Naděžda Hávová. 

autoři: Eva Hůlková , knem
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.