Spory nevznikají kvůli náboženstvím, ale lidem, kteří si je interpretují podle svých zájmů, říká muslimka a lidskoprávní aktivistka Ghalebová
Mohou z oblasti různých náboženství vzejít účinné apely k řešení problémů v dnešním světě? Nakolik je inspirativní a přínosné prolínání hodnotového systému duchovní oblasti s politikou a obecně děním ve veřejném, globálním prostoru na naší planetě? Mají smysl velká mezináboženská setkání, jako bylo to nedávné v Kazachstánu, kde se sešlo na sto delegací rozličných náboženství z 50 zemí světa? Dolehnou hlasy z takového fóra až k lidem, kteří žijí své každodenní životy?
Náboženství je podle Pavola Bargára, kazatele a vysokoškolského pedagoga z Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy, pro mnohé pevnou kotvou jejich identity, dává jim orientaci a smysl jejich životům. „Takový potenciál může být využitý pozitivním směrem k těm nejvznešenějším cílům. Když se ale věci pokazí, tak může tohle vést ke katastrofám.“
Čtěte také
„Náboženství je něco, co lidi nenechává chladnými,“ dodává k tomu.
Eman Ghalebová, muslimka a lidskoprávní aktivistka narozená v Jemenu, která ale de facto celý život vyrůstala v Česku, tuto problematiku vnímá trochu jinak. „Třaskavost nevzniká mezi náboženstvími, ale mezi jejich představiteli. Protože abrahámovská náboženství, jako je křesťanství, islám nebo judaismus, jsou si hodně podobná, mají víc společných věcí než odlišných.“
Pokud hovoříme o náboženství, musíme mít vždy na mysli, že nejde o nějaký abstraktní systém, ale vždy jsou za tím konkrétní lidé.
Pavol Bargár
„Spor vzniká kvůli lidem, kteří se k těmto náboženstvím hlásí a kteří si je interpretují podle svých zájmů. Za hlavní problém tak považuji odlišné interpretace, které jsou mnohdy špatné nebo nebezpečné,“ pokračuje.
Čtěte také
S tímto tvrzením se ztotožňuje i Bargár. „Skutečně pokud hovoříme o náboženství, musíme mít vždy na mysli, že nejde o nějaký abstraktní systém, nějakou teorie, ale vždy jsou za tím konkrétní lidé… Takže ty interpretace jsou různé v závislosti na prostředí, ve kterém lidé žijí.“
„A nebezpečným faktorem je tam to, že náboženství jako věc, která je důležitá pro mnohé tím, že se jich bytostně týká, mnozí demagogové, fanatici a populisti zneužívají pro své cíle. Takže agenda, kterou sledují, může vést ke zneužití náboženských tradic.“
Poslechněte si celou debatu Vertikály v audiozáznamu. Moderuje Eva Hůlková.
V první části Vertikály se dozvíte o zamítnutí stížnosti kardinála Dominika Duky a právníka Ronalda Němce, kteří se domáhali omluvy od brněnských divadel, ústavním soudem. Mluvit budeme také o změnách, které církvi přinesl II. vatikánský koncil. Začal před 60 lety. A představíme nový film o ekologii papeže Františka. Moderuje Naděžda Hávová.
Související
-
Jak by reagovala náboženství na mimozemský život? NASA se snaží najít odpovědi
Pokud by se potvrdil život mimo Zemi, jak by na to reagovala nejrůznější náboženství po celém světě?
-
Muslimové jako potenciální hrozba? „Ne náboženství, ale jeho radikální vyznavači jsou nebezpečím“
Pachateli teroristických útoků z 11. září 2001 byli islámští extremisté. A společnost se na muslimy začala dívat skrz prsty. „Vnímají nás jako hrozbu,“ říká Farruh Yusupov.
-
Víra a nevíra ve stínu továrních komínů. Náboženství hrálo pro dělníky mezi válkami velkou roli
Historikové Martin Jemelka a Jakub Štofaník letos vydali knihu nazvanou Víra a nevíra ve stínu továrních komínů: Náboženský život průmyslového dělnictva v českých zemích.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
