Za našimi archeology do Súdánu

7. leden 2011

Jaké poklady skrývá archeologické naleziště poblíž súdánské vesnice Wad Ben Naga? Právě to se už druhou sezónu snaží zjistit čeští archeologové. Na konci loňského roku jsme se za nimi vypravili. Prostřednictvím FOTOGALERIE a příspěvků se tam můžete podívat s námi.

Výzkumy české archeologické expedice, kterou vyslalo Národní, respektive Náprstkovo muzeum, a které vede PhDr. Pavel Onderka, probíhají přibližně 130 km na sever od hlavního súdánského města Chartúm. Členové expedice vyrazili do Súdánu už v polovině listopadu, společně s kolegyní Tamarou Urválkovou jsme za nimi dorazily o dva týdny později. V Súdánu jsme strávily 10 dní.

0:00
/
0:00

Na přelomu listopadu a prosince zde dosahuje teplota vzduchu v noci 25 stupňů, přes den je 35, což znamená, že v Súdánu je právě zima. Toto období je pro výzkumy nejpříznivější. I když Evropan i v „zimě” padá horkem, přesto jsme potkali pár Súdánců v zimních bundách.

Trh v Omdurmanu

Je Súdán skutečně nebezpečný?

Co vlastně může člověk předem od Súdánu očekávat, pokud čerpá z dostupných zdrojů, tedy především z internetu? Teprve nedávno zde skončila krvavá občanská válka mezi „křesťanským“ jihem (křesťanů žije v Súdánu pouhých 5 %!) a muslimským severem a napětí stále trvá. Bojuje se i nadále v oblasti Dárfúru, za tamní zločiny proti lidskosti a genocidu obvinil Mezinárodní trestní tribunál súdánského prezidenta Omara Hasana Ahmada Bašíra a vydal na něj, jako na jedinou hlavu státu na světě, mezinárodní zatykač.

Cestovní kanceláře řadí Súdán mezi adrenalinovou turistiku, pojišťovny jej považují za válečnou zónu a očkovací střediska za ráj žluté zimnice. Internetové servery varují před útoky teroristů a únosy cizinců. Ministerstvo zahraničí upozorňuje na „velmi napjatou bezpečnostní situaci v celém regionu“.

Výše popsané nemůžeme popírat či zlehčovat. Situace v Súdánu je jistě složitá a v současné době ještě více napjatá před blížícím se referendem o odtržení jižních oblastí, ke kterému by mělo dojít už 9. ledna roku 2011. Jako běžný turista, který se pohybuje v hlavním městě a na sever od něj, se však s nebezpečím nebo dokonce násilím nesetkáte. Naopak zjistíte, že Súdán je pozoruhodná země s bohatou historií a Súdánci jsou velmi přátelští, milí a slušní lidé. Jediný pocit ohrožení člověk pocítí, je-li obklopen davem dětí, které jsou přesvědčeny, že váš batoh obsahuje zásoby pro ně určených propisek.

Královské pohřebiště v Meroe

Dárky súdánským dětem

Na propisky si súdánské děti ostatně činily nárok oprávněně. Také jich dostaly pořádné množství. Kromě toho 150 kilogramů hraček a dalších školních pomůcek, které jim poslaly jejich dětské protějšky se Základní školy Otrokovice-Trávníky společně s anglicky psanými dopisy o tom, jak žijí děti u nás. Hračky do Wad Ben Naga dopravili členové expedice a za velkého ohlasu nejen místních, ale i zástupců súdánské Národní korporace pro památky a muzea a Společnosti súdánsko-česko-slovenského přátelství je dětem předali.

Děti u předávání hraček

Vesnice Wad Ben Naga, kde archeologická expedice z Náprstkova muzea působí, leží jen kousek od Nilu, příliš zeleně v její těsné blízkosti ale nespatříte. Vesničané tu letos české vědce už netrpělivě očekávali a nejen kvůli dárkům, ty pro děti ostatně byly překvapením. Pro místní má přítomnost českých archeologů hned několik přínosů. Jednak jim přináší práci, protože archeologické vykopávky jsou fyzicky náročné a vyžadují placenou pomoc místních. Kromě toho si také archeologové pronajímají od vesničanů dům a nakupují v jejich obchodech. A s působením archeologů také stoupá zájem o oblast Wad Ben Naga mezi turisty.

Obyvatelé Wad Ben Naga zaplatí za všechny tyto výhody přece jenom jednu daň. Vytyčení archeologického naleziště jim zabrání rozšířit vesnici dále mezi vykopávky, což dosud činili. Archeologická lokalita však omezuje vesnici pouze z jedné strany, na opačnou stranu tak mohou vesničané budovat své domy dál.

Výzkum archeologické lokality,  Vlastimil Vrtal
0:00
/
0:00

Jak se v takovém súdánském domě na vesnici žije, jsme si vyzkoušeli na vlastní kůži. I když jsme ho využívali trochu jiným způsobem, než jsou vesničané zvyklí. Místnost, ve které spí, sloužila jako sklad materiálu a pro spánek členů expedice zase posloužily dovezené stany. Každý dům je obehnaný vysokou zdí z nepálených cihel, uvnitř je několik jednoduchých staveb – jedna slouží jako koupelna, další jako kuchyň, třetí je obytná místnost. Suchý turecký záchod je otevřený a ohraničený nízkou zídkou. Voda na mytí se dováží v sudech z Nilu, a protože se v ní na slunci vesele množí bakterie, archeologové dávají přednost koupání v řece. Jak jsme si samy ověřily, krokodýla tu v Nilu nepotkáte.

Lokalita Wad Ben Naga

Wad Ben Naga patří k nejvýznamnějším archeologickým nalezištím. Před dvěma tisíciletími odtud vládla královna Amanišacheto Merojskému království. Pávě s jejím jménem je spojován palác, jehož pozůstatky zde zkoumají naši archeologové. Kromě paláce pod českou koncesi spadá také několik chrámů a obytných staveb. Tolik alespoň z toho, o čem naši vědci zatím vědí. Na části jejich lokality už v minulosti výzkum proběhl, jaká tajemství skrývají dosud neprozkoumaná místa se mohou jen dohadovat. Pod pískem by mohlo být ukryto celé starověké město, jeho odhalení však ještě nějakou tu sezonu zabere.

PhDr. Pavel Onderka v rozvalinách paláce královny Amanišacheto

Archeologové také doufají, že se jim podaří na základě budoucích nálezů rozluštit merojský jazyk. Právě to je jeden z velkých otazníků historie starověké Núbie několik staletí před a po přelomu letopočtu, kdy zde existovalo Merojské království. Ve Wad Ben Naga byla v polovině 19. století objeven kamenný podstavec s dvojjazyčným nápisem v egyptských i merojských hieroglyfech. Tento objev dopomohl k rozluštění merojského písma, jazyku však stále nerozumíme. České výzkumy by k jeho porozumění mohly přispět.

Egyptologové v Súdánu

Co vůbec dělají egyptologové v Súdánu, napadne vás možná. Nespletli si země? Nepatří do Súdánu spíš „súdánologové“. Vlastně patří. Nauka, která se zabývá súdánskou historií a archeologií starověku, je označována jako núbiologie. V době starověkého Egypta se na území dnešního Súdánu rozprostírala královská říše Núbie. Núbiologie jako samostatný obor se však na našich školách nevyučuje. Egyptologové nicméně mají k této disciplíně nejblíže.

Socha berana v královském městě Meroe

V Súdánu v současné době působí hned dvě české expedice. Kromě té z Náprstkova muzea, která přijíždí do Wad Ben Naga na jeden měsíc v roce, tady má svou expedici a několik koncesí také Český egyptologický ústav. Abychom byli úplně přesní, i když české výzkumy probíhají v Súdánu teprve druhým rokem, mají zde daleko bohatší tradici. Už před 50 lety se před stavbou Asuánské přehrady na základě mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Dolní Núbie zformovala naše první egyptologická expedice. Čeští egyptologové v oblasti starověké Núbie tedy působili ještě dříve, než v samotném Egyptě.

Nejenom díky této formě pomoci, kterou v roce 1958 Československo na záchranu núbijských památek přispělo, mají Češi, pro leckoho z místních stále ještě Čechoslováci, v Súdánu velmi dobrou pověst i dnes. Například slovo Zetor je prý dodnes synonymem pro traktor a škodovky na súdánských silnicích také potkáte celkem často. Přátelský přístup k našemu národu jsme si mohli ověřit na vlastní kůži, když nás při silniční kontrole zastavil policista a požadoval poplatek za průjezd. Už držel 50 súdánských liber v ruce, když se zeptal, odkud jsme. Jakmile uslyšel, že z „Československa”, peníze vrátil a s úsměvem nám popřál šťastnou cestu.

Turistou v Súdánu

Mohlo by se zdát, že při pohybu po Súdánu jste neustále pod policejním dohledem a vlastně to tak skutečně je. Pro pobyt i pohyb v zemi potřebujete řadu nejrůznějších povolení a proto by individuální turistika v tomto státě byla velmi obtížná. I pro vstup na samotné památky musíte mít zvláštní souhlas úřadů. A policejní kontroly, se kterými jsme se setkávali při přejezdech mezi Chartúmem a Wad Ben Naga? Jak nám vysvětlili naši súdánští přátelé, před blížícím se referendem, kdy roste napětí ve společnosti, které bychom my, cizinci, ani jinak nepocítili, probíhají častější policejní kontroly, při kterých se pátrá především po zbraních.

Jeden z dopravních prostředků, město Shendi

Pro Súdánce mají tyto kontroly ještě jednu stinnou stránku – zvedly cenu whisky na černém trhu o 100 %. Jak jsme se dozvěděly, pití pašované whisky je tu téměř adrenalinovou zábavou, kterou jsme si ovšem na vlastní kůži raděj nevyzkoušely. V Súdánu se, podobně jako v jiných muslimských zemích, nesmí pít alkohol. Za porušení tohoto zákazu hrozí podle praktikovaného práva šaría 40 ran bičem, a to i cizincům.

I tato okolnost částečně brání rozvoji turistiky v zemi. Podobně jako další pro nás poměrně puritánské požadavky práva šaríja na dostatečně zahalené tělo či nepřípustné projevy náklonnosti mezi muži a ženami na veřejnosti. Pokud však jste ochotni přistoupit na to, že se právo a zvyky země, kterou navštívíte, vztahují i na vás, tedy včetně vstřícnosti a pohostinnosti místních lidí, a chcete poznat krásu a originalitu kultury dosud turisty téměř nedotčené africké země, návštěvu Súdánu si určitě nenechte ujít.

Děti prodávají své výtvory u súdánských památek

K tématu si můžete poslechnout pořad Třetí dimenze nebo přečíst související články:

Život v pouštích severního Súdánu

Výprava za netopýry severního Súdánu

Spustit audio