Trump chce ve Venezuele stabilitu, ne demokracii. Spolupracovat bude i s diktaturou, míní politolog Bílek
Začátkem ledna nařídil americký prezident Donald Trump únos venezuelského prezidenta Nicoláse Madura. Ten byl převezen do Spojených států a má být souzen za narkoterorismus. Kam bude Venezuela směřovat po Madurově sesazení? „Na normalizaci vztahů s USA by autoritářské elity vydělaly, Trump má v plánu spolupracovat s vládnoucí diktaturou,“ říká expert na Jižní Ameriku z Institutu politologických studií FSV UK Jaroslav Bílek, host Osobnosti Plus.
Po zajetí Madura se prozatímní prezidentkou stala Delcy Rodríguezová, její bratr Jorge pak obsadil funkci předsedy sněmovny.
Čtěte také
„V analogii na komunistické Československo bych je označil za nomenklaturní kádry. Dlouhodobě žili z Madurova režimu. Bratr prezidentky byl předsedou parlamentu už předtím, byl do té funkce znovuzvolen. Je to dlouhodobý režimní aparátčík. Delcy Rodríguezová vystřídala řadu funkcí na ministerstvech, šest let byla Madurovou viceprezidentkou,“ popisuje nové čelní představitele Venezuely Jaroslav Bílek.
Zda půjdou sourozenci Rodríguezovi na ruku Donaldu Trumpovi, nebo pouze hrají o čas, zatím není jasné, ale Bílek se domnívá, že konsolidace vztahů s USA by venezuelskému autoritářskému režimu hrála do karet:
„Byly by zrušeny sankce, proudily by investice do těžebního průmyslu. Na tom by ty autoritářské elity jenom vydělaly.“
Čtěte také
Směřování takřka třicetimilionové země k demokratickým principům pod tímto prozatímním vedením považuje Bílek za spíše nepravděpodobné. Pomáhá si opět analogií ke komunistickému režimu v Československu.
„Přemýšlel jsem, jak to přiblížit posluchači, který se moc nevyzná v Latinské Americe. Myslím, že ta situace je podobná, jako kdyby v nějaké alternativní realitě Spojené státy americké unesly Gustava Husáka a Vasil Biľak s Milošem Jakešem a Ladislavem Štrougalem tady dál vládli. Obávám se, že by to taky nebyla velká změna,“ ilustruje.
Hlavně stabilita
Demokratizace země není prioritou ani pro Trumpův kabinet, kterému prý půjde na prvním místě o zajištění zisku pro USA.
Čtěte také
„Myslím, že má v plánu teď spolupracovat s tou vládnoucí diktaturou. Pokud to půjde a ona bude uspokojovat jeho přání z hlediska spolupráce na těžbě nerostného bohatství, omezování migrace, omezování proudění drog, tak se domnívám, že bude rád za tu stabilitu,“ popisuje zájmy americké hlavy státu Bílek a doplňuje:
„V poslední době jsme v jeho projevech nezaznamenali, že by mluvil o demokracii ve Venezuele. Maximálně se omezil na lakonické tvrzení, že se tam lidé budou mít dobře a hlavně se budou mít dobře občané Spojených států.“
Jako potenciální nástupkyně Madura v čele země se nabízí také jedna z lídryň opozice María Corina Machadová, o které ale americký prezident Trump prohlásil, že zemi nemůže řídit, protože nemá respekt ani podporu lidí.
Čtěte také
„Trump smíchal dvě věci dohromady. Ona rozhodně má respekt a podporu velké části veřejnosti. Má drtivou podporu mezi devíti miliony Venezuelci, kteří zemi opustili, ale zjevně i doma – vzhledem k tomu, že v minulosti dokázala vyhrát volby,“ hodnotí politolog.
„Problémem ale je, že bohužel opravdu nemá podporu v silových složkách venezuelského státu, tedy v armádě, policii, tajných službách a podobně. Z tohoto důvodu ji nikdo nebude poslouchat, i kdyby ji zítra vysadili v Caracasu,“ dodává.
Jakou podporu má Madurův autoritářský režim mezi obyvatelstvem? Podaří se Madura usvědčit z pašování drog? Poslouchejte celý pořad v audiu nahoře.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.


