Trump chce ve Venezuele stabilitu, ne demokracii. Spolupracovat bude i s diktaturou, míní politolog Bílek

Po zajetí Madura se prozatímní prezidentkou stala Delcy Rodríguezová, její bratr Jorge pak obsadil funkci předsedy sněmovny. 

Čtěte také

Sourozenci u moci a tankery na útěku. Venezuelský režim přežívá i bez Madura

„V analogii na komunistické Československo bych je označil za nomenklaturní kádry. Dlouhodobě žili z Madurova režimu. Bratr prezidentky byl předsedou parlamentu už předtím, byl do té funkce znovuzvolen. Je to dlouhodobý režimní aparátčík. Delcy Rodríguezová vystřídala řadu funkcí na ministerstvech, šest let byla Madurovou viceprezidentkou,“ popisuje nové čelní představitele Venezuely Jaroslav Bílek.

Zda půjdou sourozenci Rodríguezovi na ruku Donaldu Trumpovi, nebo pouze hrají o čas, zatím není jasné, ale Bílek se domnívá, že konsolidace vztahů s USA by venezuelskému autoritářskému režimu hrála do karet:

„Byly by zrušeny sankce, proudily by investice do těžebního průmyslu. Na tom by ty autoritářské elity jenom vydělaly.“

Čtěte také

Ve Venezuele panuje chaos a válka všech proti všem, režim je srostlý s kartely, popisuje Forró

Směřování takřka třicetimilionové země k demokratickým principům pod tímto prozatímním vedením považuje Bílek za spíše nepravděpodobné. Pomáhá si opět analogií ke komunistickému režimu v Československu.

„Přemýšlel jsem, jak to přiblížit posluchači, který se moc nevyzná v Latinské Americe. Myslím, že ta situace je podobná, jako kdyby v nějaké alternativní realitě Spojené státy americké unesly Gustava Husáka a Vasil Biľak s Milošem Jakešem a Ladislavem Štrougalem tady dál vládli. Obávám se, že by to taky nebyla velká změna,“ ilustruje.

Hlavně stabilita

Demokratizace země není prioritou ani pro Trumpův kabinet, kterému prý půjde na prvním místě o zajištění zisku pro USA.

Čtěte také

Venezuela získala naději. Ať už si o legalitě kroků USA myslíme, co chceme, tvrdí expert

„Myslím, že má v plánu teď spolupracovat s tou vládnoucí diktaturou. Pokud to půjde a ona bude uspokojovat jeho přání z hlediska spolupráce na těžbě nerostného bohatství, omezování migrace, omezování proudění drog, tak se domnívám, že bude rád za tu stabilitu,“ popisuje zájmy americké hlavy státu Bílek a doplňuje:

„V poslední době jsme v jeho projevech nezaznamenali, že by mluvil o demokracii ve Venezuele. Maximálně se omezil na lakonické tvrzení, že se tam lidé budou mít dobře a hlavně se budou mít dobře občané Spojených států.“

Jako potenciální nástupkyně Madura v čele země se nabízí také jedna z lídryň opozice María Corina Machadová, o které ale americký prezident Trump prohlásil, že zemi nemůže řídit, protože nemá respekt ani podporu lidí.

Čtěte také

Úder ve Venezuele je varování Západu, míní Vrecionová. Fischer: I zločiny lze řešit podle pravidel

„Trump smíchal dvě věci dohromady. Ona rozhodně má respekt a podporu velké části veřejnosti. Má drtivou podporu mezi devíti miliony Venezuelci, kteří zemi opustili, ale zjevně i doma – vzhledem k tomu, že v minulosti dokázala vyhrát volby,“ hodnotí politolog. 

„Problémem ale je, že bohužel opravdu nemá podporu v silových složkách venezuelského státu, tedy v armádě, policii, tajných službách a podobně. Z tohoto důvodu ji nikdo nebude poslouchat, i kdyby ji zítra vysadili v Caracasu,“ dodává.

Jakou podporu má Madurův autoritářský režim mezi obyvatelstvem? Podaří se Madura usvědčit z pašování drog? Poslouchejte celý pořad v audiu nahoře.