XMAN vznikl souhrou štěstí a náhod, popisuje vědec Cígler objev, který by mohl změnit medicínu
„U zrodu objevu jsme netušili, že se něco podobného povede. My prostě zkoušíme vymýšlet různé zajímavé nápady, necháme na nich pracovat své mozky – a pak jdeme po věcech, které nás inherentně zajímají. A že se to povedlo, tak to byl objev,“ popisuje vědec Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd a skladatel Petr Cígler, který objevil nový typ látek, které jsou schopny bezpečně dopravovat do buněk nukleové kyseliny. Mohly by představovat revoluci nejen ve vakcinologii.
Cígler přiznává, že objev nanočástice XMAN, pod kterým je podepsána i jeho kolegyně Klára Grantz Šašková a další, vznikl vlastně náhodou.
Čtěte také
„My jsme chtěli vyvinout vlastní translační systém, ale netušili jsme jeho univerzalitu, kterou jsme zjistili až později. Je to něco, co se vám občas podaří, trochu jako souhra štěstí a náhody. Bonus, který vám to posune někam dál,“ říká.
Takový výsledek ale vědci nečekali, proto je to opravdový objev, míní Cígler.
Zájem mají už farmaceutičtí velikáni
Univerzální přepravní systém lze využít jak v léčbě genetických onemocnění, tak v mRNA vakcínách, které se teď osvědčily v boji proti covidu-19. Je to jakýsi pomyslný vozíček, který do buňky nukleové kyseliny doručí.
Čtěte také
„To, že jsme tady měli během méně než roku hotovou vakcínu od více firem, hlavně tedy ty na bázi mRNA, tak to není důsledek toho, že by někdo syntetizoval, nebo přímo vyvinul novou molekulu a z toho se pak okamžitě připravila vakcína,“ objasňuje vědec tolik omílaný fake news odmítačů očkování.
A pokračuje: „Podobné ,dopravní systémy‘ byly vyvíjeny dávno předtím. Ale to, co se vyřešilo teď, je ,jen‘ to, že se spojila molekula s tou správnou vakcínou a pak se rychle otestovala. A taky byl k dispozici opravdu velký a dostatečný počet respondentů.“
Máme jednání s několika velkými koncerny a je docela zajímavé sledovat, o co se zajímají.
Petr Cígler
O českého XMANa už mají zájem velké farmaceutické firmy, podle vědce bude testování v jejich případě probíhat minimálně dalších několik let.
„Myslím, že to je podtrženo současnou situací kolem covidu, ale je o to obrovský zájem. Já jsem předtím pracoval na jiných tématech, také jsme měli zajímavé věci, ale nikdy takto živý zájem nevyvolaly. Takže ano, máme jednání s několika velkými koncerny a je docela zajímavé sledovat, o co se zajímají. Často vyžadují nějaká doplňující data, experimenty. Jednání probíhají poměrně dlouhodobě a ve vícečetných interakcích,“ popisuje.
„Lék“ pro dosud nevyléčitelné nemoci
Pokud by nakonec XMANa prošel všemi schvalovacími procesy a byl účinný i na lidech, protože zatím jsou tak slibné výsledky pouze u zvířat, mohlo by mít lidstvo lék na zatím nevyléčitelné choroby, na rakovinu či Alzheimerovu chorobu.
Čtěte také
„To jsou ty zajímavé oblasti, a to zejména u neurodegenerativních onemocněních, pak ale i u vrozených nemocí, třeba jako je cystická fibróza nebo amyloidózy a podobně. Sužují menší počet lidí než teď covid, ale jsou to závažné nemoci, na které dosud neexistuje léčba. Respektive zatím je neumíme léčit přímým způsobem.“
To všechno nejsou vakcíny, ale genová terapie. „Vkládáme do těla mRNA, ale ne proto, abychom imunitní systém učili reagovat. Ale dokážeme nefunkční enzym nebo protein, který v těle chybí, do organismu dopravit a on si ho pak sám vyrobí přirozenou cestou – a tak nemoc zvládnout. I na tento postup se teď budeme zaměřovat,“ popisuje.
Pokud by se to všechno s naší látkou podařilo, tak by to byl obrovský úspěch s celosvětovým dopadem.
Petr Cígler
Kdyby šlo vše tak, jak má, a vědci nakonec své teorie potvrdili, byl by to podle Petra Cíglera obrovský úspěch.
„Samozřejmě, překážek, které musíme překonat, je opravdu celá řada. Takže já vždy nerad vyhlížím do budoucnosti, raději se zabývám tím málo aktuálním, co máme. Ale jistě – pokud by se to všechno s naší látkou podařilo, tak by to byl obrovský úspěch s celosvětovým dopadem,“ uzavírá.
Celý pořad Osobnost Plus najdete v audiozáznamu, ptala se Barbora Tachecí. Dozvíte se, proč také skládá hudbu a co mu to přináší.
Související
-
Taková blbost a kolik to dalo práce, hráli jsme si, žertuje vědec Jungwirth o výrobě kovové vody
Dosud panovalo přesvědčení, že kovovou vodu nelze v pozemských podmínkách vytvořit. Pavel Jungwirth ale se svým týmem dokázal přírodu ošidit.
-
Vědci vypěstovali mikrobům svaly. Dá se z toho vyrobit odolná tkanina do neprůstřelných vest
Inženýři přiměli bakterie vyrábět odolné tkaniny z materiálu podobnému svalovým vláknům. Jsou desetkrát tenčí než lidský vlas, ale také mimořádně odolné a levné.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.