Výsadba jednoho stromu v centru Prahy může stát i 500 tisíc. Proto se sází na okraji, podotýká náměstek primátora

Stromy, Praha, ulice (ilustrační foto)
Stromy, Praha, ulice (ilustrační foto)

Letošní červen byl nejteplejší v celé historii měření v zemi. Trochu líp na tom byl červenec, přestože padaly teplotní rekordy. Podle předpovědí klimatologů to v příštích letech nebude lepší. Bude se ve městě, jako je Praha, vůbec dát žít?

Podle architekta a prvního náměstka primátora hl. města pro oblast územního rozvoje a územního plánu, který kandidoval za TOP 09 (Spojené síly pro Prahu), Petra Hlaváčka by „bylo chybou tvrdit, že se nemá bydlet ve městě. Klimatické změny jsou významným způsobem ovlivněny zástavbou krajiny… a to pro mne znamená, že máme stavět kultivovaně a nerozšiřovat zastavěná území víc do krajiny,“ říká v Interview Plus.   

Nerozšiřujme město

Každé město (nejen to hlavní) by mělo mít víc stromů, vodních ploch a parků. „Cestou do budoucnosti Prahy je tak přestavba brownfieldů. Přitom některé z nich jsou velké, třeba Bubny… Když se území správně navrhne, se zelenými střechami nebo s množstvím vodních ploch a řádným vsakováním vody, tak je tento prostor mnohem udržitelnější než ten původní. Takto můžeme zabránit i nové výstavbě někde za městem, kde jsou teď pole nebo jiné otevřené plochy.“

Jako příklad přestavby pražských brownfieldů pak náměstek primátora Hlaváček uvádí lokality Smíchov nebo Žižkovské nádraží. „V žižkovské historické budově je plán vybudovat školu a další kulturní instituce, okolo pak bydlení a další pracovní příležitosti. Je to příklad, jak vytvořit kvalitní výstavbu, kde budou lidé nejen žít, ale i pracovat nebo se rekreovat.“

Praha by prý do 50 let mohla mít kolem dvou milionů obyvatel. Dnes se v metropoli každý den pohybuje kolem milionu a 750 tisíc lidí. „Město ale musí mít dostatek zeleně, dostatek vodních ploch, veřejných prostranství nebo přiměřeně hustou zástavbu. Největší chybou by bylo město dál rozprostírat do krajiny.“

Výzvou je tak koordinace se Středočeským krajem, podpora železnice a veřejné dopravy u měst, která leží v hodinové dojezdové vzdálenosti. Takovými městy jsou třeba Pardubice, Tábor nebo Kladno, po vzoru velkých měst v USA nebo ve Velké Británii.     

Milion stromů pro Prahu?

„Co se týká počtu parků, souvislých zelených ploch, je Praha, v porovnání s jinými, velmi zelené město. Ale co se týká obytných stromořadí nebo obytných náměstí, tady je metropole ve srovnání s Berlínem, opravdu zanedbaná.“

Když se dělá jakákoli rekonstrukce ulice, tak ale nikdo z nás nevidí, že se za ohradou rok něco staví a pak je tam pouhým pět nových stromů. „Nikdo už nevidí, co to stálo energie a peněz, kdy se pod chodníkem musely přeložit všechny sítě. Strom ve městě je násobně dražší než ten, který vysadíte ve volné krajině… Sám jsem jich spoustu vysadil, je to skvělá věc, ale jsou ulice, kde je to opravdu potřeba zvážit. Třeba tam, kde probíhá pohyb vzduchu provětrávající území,“ vysvětluje.

Jedním z předvolebních slibů primátora z České pirátské strany Zdeňka Hřiba byla výsadba milionu stromů (během osmi let). Sice to prý není v Hlaváčkově gesci, přesto ho to zajímá. „Je to velmi ambiciózní úkol… Myslím, že se to dá, ale ještě to bude stát hodně úsilí,“ odpovídá na otázku, jestli je taky splnitelný.   

Nijak se ani nediví, proč se nejvíc stromů zasadilo na okraji města. „Výsadba jednoho stromu ve městě totiž může, podle situace, stát i půl milionu korun… Představa, že by tady bylo milion nových stromů přímo v ulicích, je tak nereálná. Musí být významné procento mimo zastavěná území.“   

Zelené střechy nebo fasády?

Co pak chce náměstek dělat s předpověďmi vědců laboratoře v Curychu, podle kterých by už v roce 2050 měla mít Praha podobné počasí, jako má dnes gruzínské Tbilisi?

„Pracujeme na tom, jak správně formulovat teze, aby bylo pro investory atraktivní používat třeba právě zelené střechy… Soukromý sektor je v tom opravdu daleko a spousta administrativních budov už je i má… Je to téma, které je ve veřejném sektoru možná víc zanedbané než v tom soukromém,“ přiznává.

Stejně tak zelené fasády, které ale nejsou použitelné u historických budov. „Vždy jde o komplexní přístup a i v Praze se objevuje čím dál víc zelených fasád… Ale sama o sobě taková fasáda určitě spasitelná není.“

Významný zdrojem prachu jsou podle Hlaváčka pole v okolí každého města. „Já takovou plochu považuji za obrovskou hodnotu, které si málo vážíme. Je ale na místě debata, jestli se tyto plochy nemají transformovat na pastviny nebo specifické parky v krajině, nebo na nějaký druh ekologicky příznivější krajiny,“ dodává Petr Hlaváček.   

Víc si poslechněte v audiozáznamu Interview Plus. Ptal se Michael Rozsypal.

Spustit audio

Související