Vypovězení dohody s Íránem je precedens. Jaký má teď KLDR důvod věřit Američanům? ptá se Tureček

„Umožnila Íránu vyvíjet balistické rakety a novou generaci centrifug k obohacování uranu, a naopak nejsou možné neohlášené kontroly výzkumných zařízení. A hlavně končí v roce 2025 – poté má Írán volné ruce k dokončení jaderného výzkumu,“ říká ředitel Židovského muzea Leo Pavlát, který Trumpovo rozhodnutí považuje za odůvodněné.

Trump chce omezit vliv Íránu, o jaderný program ani tak nejde, tvrdí novinář

• Upravit
• Smazat

Americký prezident Donald Trump v úterý oznámil, že Spojené státy jednostranně odstupují od mezinárodní dohody s Íránem o jeho jaderném programu. Teherán vzápětí reagoval, že smlouvu bude dále dodržovat, stejně jako další signatáři dohody.

Před uzavřením dohody Írán omezovaly tvrdé sankce, díky ní se ale režim dostal ke stamiliardám dolarů a jeho vojenská angažovanost ve světě proto podle Pavláta roste. „Írán čelí velkým domácím problémům, které autoritativní režimy řeší agresí vůči okolnímu světu,“ dodává.

Připomíná také, že Írán je jediná země v oblasti, která otevřeně vyhrožuje zničením jiného státu, tedy Izraele. „Má v moci Libanon s Hizballáhem, který se chlubí 150 tisíci raketami, a v Sýrii buduje základny k napadení Izraele,“ uvádí Pavlát.

Dohoda Íránu nebrání v získání jaderných zbraní, naopak pro to připravila cestu s finanční podporou demokratického světa.
Leo Pavlát

Snaha o eskalaci

Podle Břetislava Turečka mají z vypovězení dohody radost jestřábové ve Spojených státech, Izraeli i v Íránu. Ti teď prý mají volné ruce, protože dohoda Írán velmi omezovala. „Ano, mohly tam přicházet peníze, někdo tvrdí, že všechny šly na vývoj zbraní. Já si to nemyslím,“ podotýká vedoucí Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity v Praze.

Upozorňuje na to, že vojenský rozpočet Íránu je přibližně desetinový proti jeho slovy tzv. umírněným režimům na Blízkém východě, například Saúdské Arábii. Nesouhlasí přitom s tvrzením, že Írán není nikým ohrožován, řada zemí se prý navíc netají snahou svrhnout tamní režim.

Trumpovo vypovězení dohody považuje za významný precedens. „Představte si, že se něco dohodne s KLDR. Jaký mají Korejci důvod Američanům věřit, když může za tři roky přijít nová vláda, která si to rozmyslí?“ ptá se Tureček. Dohoda s Íránem podle něj byla výsledkem konsenzu mezinárodního společenství a Rady bezpečnosti OSN.

Zatím se nikdo nezeptal Íránců, jestli by na nějaké zpřísnění ve svůj neprospěch přistoupili. Vidíme snahu některých politických kruhů vyeskalovat situaci na Blízkém východě. Z Izraele nebo ze Saúdské Arábie by nejraději pohodlně pozorovali, jak tu špinavou práci dělají Američané. A Donald Trump na to zjevně slyší.
Břetislav Tureček