Východní křídlo EU: Silný hlas, který ale stále neprorazil evropskou politikou

15. březen 2023
Souvislosti Plus

K nečekaným důsledkům ruského vpádu na Ukrajinu se přidal vzestup východního křídla EU. Zatímco v jiných oblastech společné evropské politiky stále udávají tón Německo, Francie, Itálie a další velcí hráči, Putinův pokus podmanit si menšího souseda zmobilizoval bývalé sovětské satelity, nyní členy sedmadvacítky. Budou mít uskupení, jakým je například tzv. bukurešťská devítka (B9), kladný a trvalý vliv na evropskou politiku?

Čtěte také

Jedním z argumentů východních a středoevropských států v EU je, že údajně nikdy neměly sklony Rusko podceňovat, jako to třeba dělalo v minulosti Německo. Což, jak uvádí Filip Nerad, evropský analytik Českého rozhlasu, je víceméně pravda. Až na výjimky politiků, jako byl bývalý český prezident Miloš Zeman či bývalý slovenský premiér Robert Fico a podobně, tu byly pobaltské země a Polsko, které byly vůči Rusku dlouhodobě silně vyhraněné.

„Jejich postoj byl potvrzen ruskou agresí na Ukrajině, což západní Evropa uznává. V bezpečnostních a zahraničněpolitických otázkách bylo tedy slovo těchto zemí značně posíleno. Teď je otázka, jestli se to bude propisovat i do nějakých dalších oblastí a jestli si s tím tyto země nespojují větší ambice i někde jinde. Trochu se obávám, aby jim to, že měly pravdu v otázce Ruska, zbytečně nezvýšilo sebevědomí vůči evropské realitě, kde by například v klimatických otázkách mohly výrazněji narazit,“ vysvětluje Nerad.

Bohatý Sever, chudý Jih?

Tomáš Pojar, národní bezpečnostní poradce české vlády, je ohledně B9 optimistický a věří, že se do budoucna nebude jednat pouze o země, které dostávají z evropského rozpočtu více, než do něj přispívají, ale že zbohatnou a třeba do něj budou naopak brzy přispívat.

Čtěte také

„Neplatí to nejspíš asi o Bulharsku nebo ani o Rumunsku, ale když se podíváme na Pobaltí, Česko, Polsko nebo Slovensko, tak jde vidět, že se neustále k tomu evropskému průměru přibližujeme. Není to něco, co by se stalo v průběhu tohoto rozpočtového sedmiletého cyklu. Ale myslím si, že pokud ten trend bude pokračovat, tak za 15 let se Evropa, která se dělila na bohaté a chudé, tedy na Západ a Východ, daleko více bude dělit na bohatý Sever a chudší Jih. Alespoň teď to tak vypadá,“ míní Pojar.

Neúspěšný konkurz na generálního ředitele

Polsko je v rámci skupiny B9 největší a nejvlivnější. Kvůli porušování zásad právního státu má ale velké problémy s Evropskou komisí. Podle Pojara to ale není zas tak závažný problém, jak by se mohlo zdát.

„Nemění to nic na tom, že je Polsko jednou z největších evropských zemí. Spory mezi Polskem a Evropskou komisí tu sice jsou, ale koneckonců Evropská komise má spory i s jinými zeměmi a někdy se stává, že i s těmi západními. Je to tedy hlavně na Polsku a na Evropské komisi, aby si to nějakým způsobem vyjasnily,“ říká Pojar.

Každý nováček, který přistoupí k EU, má těžkou pozici.
Tomáš Pojar

Podle Kateřiny Šafaříkové, bruselské zpravodajky Hospodářských novin, Respektu a Aktuálně.cz, má hlas Polska a obecně států B9 v rámci Evropské komise větší sílu, není však vidět, že by se tato síla propsala do každodenní politiky či oblastí, které nesouvisejí s politikou.

Příkladem je lednové ustanovení nového generálního ředitele v Evropské komisi v oddělení pro rozšíření a blízké sousedství. Na tuto pozici, jak uvádí Šafaříková, kandidoval Polák a Slovenka. Ani jeden uchazeč však nebyl vybrán.

Čtěte také

„Konkurz byl bez nějakého většího vysvětlování po 16 měsících zrušen a komisař EU, v tomto případě maďarský eurokomisař Várhely, na tento post jmenoval holandského úředníka, což byl někdo, kdo se o samotnou funkci ani neucházel. To se může samozřejmě stát, ale jde o to, že se nad takto nestandardně zastaveným konkurzem nepozastavil nikdo z vedení Evropské komise,“ míní Šafaříková.

Tvrdý boj

Jak sama také uvádí, ve chvíli, kdy měli Středo a Východoevropani pravdu o Putinovi a kandidují na místo, skrze které se budou přerozdělovat peníze na pomoc Ukrajině, je zvláštní, že na postu generálního ředitele nakonec skončil opět Západoevropan.

Hosté:
Tomáš Pojar, národní bezpečnostní poradce české vlády
Kateřina Šafaříková, bruselská zpravodajka Hospodářských novin, Respektu a Aktuálně.cz
Filip Nerad, evropský analytik Českého rozhlasu
Vít Dostál, výkonný ředitel Asociace pro mezinárodní otázky 

Pojara ovšem výběr nijak nezaskočil. Sám totiž v naprostou transparentnost výběrových řízení nevěří a nemyslí si, že by tam byla velká spravedlnost. Je tedy patrné, že starší země ty východní a středoevropské stále nerespektují.

„Podívejte se, kde kdo sedí, kde kdo je úspěšný. Je to velmi tvrdý boj, kde samozřejmě ti, kteří už ty pozice okupovali dříve, tak mají lepší postavení než ti, kteří se tam chtějí dostat. Takže každý nováček, který přistoupí k EU, má těžkou pozici v tom, aby se v těch strukturách usadil, protože všichni ostatní se brání komukoliv novému a chtějí to mít jenom pro sebe. Myslím si, že to je zcela přirozené pro fungování takovýchto organismů,“ dodává Pojar.

Poslechněte si celý pořad Souvislosti Plus v audiozáznamu. Moderuje Petr Dudek.

autoři: Petr Dudek , vkry
Spustit audio

Související