Luboš Palata: Místo jednoho Maďarska může mít EU problémy tři
Jedno Maďarsko ještě zvládneme, ale pokud k němu přibudou ještě jeden, dva další státy, mohl by to být pro jednotu Evropské unie v pomoci Ukrajině zásadní problém, uvedla před několika dny místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Řekla to při debatě s novým, tehdy ještě pouze zvoleným, českým prezidentem Petrem Pavlem v Evropském domě v Praze a nový prezident k tomu souhlasně přikyvoval.
Čtěte také
V současnosti jsou dvěma státy Evropské unie, o kterých se nejvíce mluví jako o těch, které se mohou zařadit po bok Maďarska, Bulharsko a také Slovensko. V Bulharsku je chaotická politická situace spojená s několikerým opakováním voleb už dlouho a Bulhaři jdou k volbám v podstatě po roce.
V Bruselu panují obavy, že proruské síly by mohly v Bulharsku po dubnových volbách ještě posílit a Bulharsko by se mohlo stát další zemí, se kterou by se musel každý krok Evropské unie vůči Rusku složitě vyjednávat.
Vnitropolitická krize na Slovensku
Zatímco bulharská situace se nám může zdát vzdálená, situace v sousedním Slovensku se nás doslova bezprostředně týká. Tu bulharskou chaotickou vnitropolitickou situaci v mnohém připomíná a v některých ohledech ji dokonce předčí.
Čtěte také
V zemi totiž probíhá nejen dlouhodobá vnitropolitická krize, která je v mnohém spojená i s politickým soubojem o prozápadní, nebo proruskou orientaci Slovenska. Ale také tam probíhá boj o právní stát, korupcí rozvrácený policejní a soudní systém.
Podle některých průzkumů je dnes nejsilnější stranou Směr bývalého premiéra Roberta Fica. Ten před časem přešel otevřeně do proruského tábora. A tvrzeními, že válka na Ukrajině není slovenskou válkou a že by Slovensko mělo být v konfliktu neutrální, ukazuje, kam by v případě svého volebního úspěchu chtěl nasměrovat slovenskou politiku.
Vznikající podmínky pro nástup Směru?
Dnes to ještě nevypadá, že by pro sestavení nové vlády našel Směr po volbách plánovaných na září dost spojenců. Ale vnitropolitický chaos, kdy se v přímém přenosu rozpadá hlavní vládní strana OĽANO, nevěští nic dobrého.
Fakt, že v této straně už není ani premiér Eduard Heger, ani většina ministrů, kteří za tuto stranu sedí v kabinetu, nevěští pro sestavu, která má v demisi vládnout až do září, nic dobrého. Už v tuto chvíli to brání například tomu, aby Slovensko předalo Ukrajině desítku MiGů, které nepotřebuje, ale Ukrajincům by pomohly čelit ruským útokům.
Dobrou zprávou je, že nevítězící putinovské Rusko začíná být problematickým spojencem i pro své největší evropské podporovatele. Dokonce i Viktor Orbán už nyní připouští, že Maďarsko bude muset svoji ekonomickou orientaci na Moskvu přehodnotit. Takže je možné, že to ani v Bulharsku a na Slovensku nebude nakonec tak zlé, jak to dnes vypadá.
Autor je komentátor Deníku
