Luboš Palata: Maďarsko vydírá Švédsko a Finsko. A spojuje rozšíření NATO se svými problémy v EU
Dalo se to čekat. Maďarský parlament, s výjimkou toho tureckého jediný, který ještě neodsouhlasil vstup Finska a Švédska do Severoatlantické aliance, si svůj krok stále a stále rozmýšlí. Nepomohlo ani vystoupení prezidentky Katalin Novakové, která hraje v režimu Viktora Orbána roli jakéhosi hodného policajta a která vyzvala poslance maďarského parlamentu, aby rozšíření Severoatlantické aliance o Finsko a Švédsko schválili.
Jenže ani po jejím vystoupení se tak nestalo a před hlasováním, které se už měsíce a měsíce odkládá, vyšle maďarský parlament, čti vládnoucí strana Fidesz, do těchto zemí své vyjednavače.
Protože prý nelze vstup Finska a Švédska Maďarskem schválit, když politici a vlády těchto zemí „lžou“ o situaci v Maďarsku.
Čtěte také
Dalo se to čekat a čekalo se jen, kdy něco takového z Maďarska vypadne.
Možná si vzpomenete na konec listopadu, kdy se v Košicích konal po dlouhé pauze summit Visegrádské čtyřky. A na něm maďarský premiér Viktor Orbán slíbil zbytku V4, že Maďarsko nebude se schválením rozšíření Severoatlantické aliance otálet. Jenže je březen a neděje se pořád nic.
Důvodem není určitě to, že by Viktor Orbán složitě hledal podporu v parlamentu. Jeho strana Fidesz disponuje v zákonodárném sboru ústavní většinou a Orbán má své poslance už roky takříkajíc na povel. Ke schválení rozšíření NATO tak Orbán nepotřebuje měsíce, ale stačí mu na to jedno odpoledne.
Černá díra Evropy
To, že se tak neděje nemá důvod v ničem, co by jen vzdáleně souviselo s NATO. I když účelový argument, že rozšíření je problematické, protože se tím rozšíří o 1400 kilometrů i hranice dotyku NATO s Ruskem, se už v Maďarsku objevil.
Čtěte také
Maďarsko nechce souhlasit se vstupem Švédska a Finska nikoli kvůli NATO, ale proto, že v Evropské unii, kde jsou také členy spolu s Maďarskem, prosazují tyto země dodržování demokracie a právního státu a podporují tlak evropských institucí na Maďarsko.
Tento tlak se v současnosti projevuje citelnými finančními sankcemi ve výši stovek miliard korun z evropských dotačních peněz. Maďarsko je dostane až poté, co splní podmínky, které by se stručně daly nazvat začátkem návratu země k plné demokracii a právnímu státu.
Orbánovi a jeho mocenské skupině se do toho zoufale nechce. Ale hospodářská situace Maďarska je natolik tragická, že už alespoň s Bruselem vyjednává.
A tlak na Finsko a Švédsko má zřejmě Budapešti pomoci k tomu, aby ty vyjednávací podmínky byly pro orbánovskou polodemokracii co nejměkčí.
Je to celé obludné a ostudné. Maďarsko to vedle pozice, diplomaticky řečeno, problematického člena Evropské unie dostává i do postavení problematického člena Severoatlantické aliance. Do postavení černé díry Evropy.
Autor je komentátor Deníku
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
