Po roce ruské agrese zažívá střední a východní Evropa svou „historickou hodinku“
Otázka, jestli dodávky těžkých zbraní Ukrajině povedou k eskalaci válečného konfliktu, je irelevantní. O případném vyhrocení války totiž rozhoduje pouze Vladimir Putin. Tento pohled sdílejí hlavně země středo a východoevropského prostoru. Ve svém článku v německém deníku Die Tageszeitung téma rozebírají polská socioložka Karolina Wigurová a publicista Jaroslaw Kuisz.
Polsko jako největší východní země Evropské unie, která na Ukrajinu posílá stovky kusů těžkých zbraní, by opravdu mohlo převzít vůdčí roli v Evropské unii.
Dnes málokdo vzpomíná na kdysi módní Visegrádskou čtyřku.
Polské postoje vůči situaci na Ukrajině by ale nesměly být zastíněné problémy s fungováním právního státu a střetem Varšavy s Bruselem.
Autoři textu ale mají za to, že v současné situaci by možná bylo správnější mluvit o středoevropském momentu.
Čtěte také
Za nedlouho to bude rok, kdy Rusko agresivně napadlo Ukrajinu. Doba, která od počátku invaze uplynula, vytváří jistý odstup, pokud ho tedy vůbec lze v souvislosti s tisíci mrtvými vojáky a civilisty dosáhnout.
Za poslední rok ale došlo ke změnám i ve střední a východní Evropě. Region, na který se ještě před nedávnem nahlíželo jako na monolit, se zdá být rozdělený, přičemž některé země na sebe poutají víc pozornosti.
Nejdůležitější jsou teď Polsko a Pobaltí. Protože jinak přemýšlejí o možné eskalaci války na Ukrajině.
Dnes například málokdo vzpomíná na kdysi módní Visegrádskou čtyřku. Pozornost se místo toho upírá především na bezprostřední sousedy Ruska, tedy na Polsko a Pobaltské státy.
Proč jsou ale Polsko a Pobaltí tak důležití? Jejich význam spočívá ve způsobu, jakým přemýšlejí o možné eskalaci války na Ukrajině. Ruští sousedé včetně Ukrajiny zaujali vůči Moskvě společný postoj. Tento přístup má zásadní význam pro definici cílů současného střetu s Putinem.
Čtěte také
Je to také přístup, kterému se od Západu nedostává adekvátního uznání. Na německého kancléře Olafa Scholze v posledních měsících dopadá kritika za zdrženlivost v otázce dodávek zbraní Ukrajině. Pokud budeme věřit průzkumům, neochota není jen německou záležitostí, ale otázkou velké části Západu.
To jediné, o čem Západ může rozhodovat, je míra rozhodnosti v reakcích na chování Kremlu, píší Wigurová a Kuisz. Státy sousedící s Ruskem jsou přesvědčené, že by západní svět měl být rozhodnější, protože pouze tímto způsobem lze podle nich zvítězit.
Čtěte také
Východoevropská hodinka, moment spočívají v tom, že definice války a očekávaných výsledků jsou spojené neobyčejným sebevědomím regionu a zakládají se na historických zkušenostech s Ruskem.
Celoevropským se tento moment stane jen v případě, že se západnímu světu podaří s pomocí empatie a porozumění najít shodu, uzavírají autoři.
Celý Svět ve 20 minutách najdete v audiozáznamu, připravili Jakub Rerich a Tea Veseláková.
Související
-
Libor Dvořák: V energetické válce Putin prohrává
Nový rok 2023 sotva začal, ale už Evropě přinesl výrazné taktické vítězství v plynové válce, kterou Vladimir Putin proti EU rozpoutal dlouho před ruským vpádem na Ukrajinu.
-
Libor Dvořák: Putin po roce války
Čeho se tedy v uplynulém roce domohl tento skromný „otrok na galéře“ (jak sám sebe před lety označil) pro plný zdar, další rozvoj a skutečné zájmy Ruska?
-
Na konec války to nevypadá. Pro Putina je Ukrajina klíčová, hodnotí bezpečnostní analytik Smetana
Analytik Michal Smetana tvrdí, že je v tuto chvíli velmi těžké odhadovat, kdy válka na Ukrajině skončí. „Aktuálně se k nějakému konci nechýlí,“ říká.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka


Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.