Výbuch novy v Delfínovi
V souhvězdí Delfína září nová hvězda, která je vidět okem bez dalekohledu. Jde o výbuch novy, dvacáté nejjasnější v novodobé éře pozorování proměnných hvězd.
Japonec na lovu
Mnoho astronomů, především amatérským, žije v přesvědčení, že obloha je prakticky neustále pod dozorem chytrých automatických přehlídek, robotických dalekohledů, které ji celou pročesávají a téměř každou sekundu o tom podávají zprávu. Tato představa je ale natolik idealistická, že prostě není pravdivá. Příkladem je právě objevená nova v souhvězdí Delfína. V konkurenci sofistikovaných profesionálních systémů ji objevil podnikatel a nadšený astronom amatér Koiči Itagaki z Japonska. Dlužno podotknout, že není žádným nováčkem. Je mu 66 let, na svém kontě má objevy 80 extragalaktických supernov, řady nov, jeho jméno, coby objevitele, nese kometa C/2009 E1 Itagaki a je po něm pojmenována i planetka 14551 Itagaki. Přes své dosavadní úspěchy ho pozorování oblohy stále naplňuje a stále láká. 14. srpna tak mohl ohlásit, že v souhvězdí Delfína září velmi jasná hvězda, která tam před tím nebyla. A stačil mu k tomu dalekohled o průměru jen 18 cm.
Nova Del 2013
Dalo se tušit, že půjde buď o novu, nebo supernovu, protože jiný druh hvězd takto výrazně zjasnit nemůže. Když astronomové pořídili spektrum hvězdy, vlastnosti spektrálních čar potvrdily, že jde o novu. Dostala označení Nova Del 2013 podle pravidla, kdy se v názvu objevuje letopočet výbuchu a zkratka latinského názvu souhvězdí. Rázem se zpráva o její existenci rozšířila do celého světa. V době internetu je to velmi snadné, neslouží k tomu už dávno jen Cirkuláře Mezinárodní astronomické unie, ale i různé specializované weby a samozřejmě i sociální sítě. Dávnou historií je např. rok 1992, kdy se o tehdejší nově v souhvězdí Labutě dozvěděli českoslovenští astronomové až poté, co už pohasla. Během prvních dvou dnů od objevu novy v Delfínovi tak přišlo do centrální databáze proměnných hvězd Americké asociace pozorovatelů proměnných hvězd (AAVSO) na 750 měření z celého světa. Vysoká jasnost novy zaujala i samotného ředitele této instituce, který díky tomu pořídil svůj historicky první vizuální odhad jasnosti hvězdy.
Dvacátá nejjasnější
Už první spektra ukázala, že novu se podařilo objevit ještě před tím, než dosáhla nejvyšší jasnosti. Během dvou dnů od 14. do 16. srpna nova zvýšila svoji jasnost ze 6,8 na 4,3 magnitud. Průměrná hranice viditelnosti hvězd okem je přibližně 6 magnitud. Znamená to, že nova tuto hranici prolomila a stala se snadno viditelným objektem i pouhýma očima. 17. srpna její jasnost mírně poklesla na 5 magnitud a dodnes na této hodnotě přibližně setrvává. Nahlédneme-li do historické tabulky nov pozorovaných v moderní éře výzkumu proměnných hvězd, jde o 20. nejjasnější novu. To má své výhody, protože čím je hvězda jasnější, tím snadněji se pozoruje, a tím přesnější jsou její měření. Protože je nova tak jasná, musí být zároveň dost blízko Země, jelikož novy vybuchují přibližně se stejnou intenzitou. Dají se tedy očekávat úchvatné obrázky vzniklé mlhoviny třeba z Hubbleova kosmického dalekohledu.
Proč novy vybuchují?
Takto jasná nova, jako je Nova Del 2013, vzplane na obloze jen jednou za několik let. Princip výbuchu dnes astronomové znají už velmi dobře. Nova je ve skutečnosti dvojhvězdou. Dvě hvězdy kolem sebe obíhají v těsné blízkosti a vzájemně se ovlivňují. Jedna z hvězd je bílý trpaslík, tedy vyhořelá hvězda na sklonku svého života. Svou gravitační silou doslova „vysává“ z druhé složky dvojhvězdy část její atmosféry. Ta se pomalu nabaluje na povrch bílého trpaslíka a vzniká vodíková vrstva. Proces nabalování pokračuje do doby, než se materiál dostatečně stlačí a zahřeje. Potom dojde k jevu, který nazýváme termonukleární reakce na povrchu bílého trpaslíka. Je to v podstatě obdoba výbuchu vodíkové bomby. Celá vodíková slupka se na bílém trpaslíku najednou zapálí a rozsvítí. To je okamžik, kdy se prudce zvýší jasnost hvězdy a my ji pozorujeme jako novu. Po několik týdnů až měsíců se pak jasnost postupně vrací k normálu.
Užitečné odkazy
- Kdo si chce zkusit odhadnout okem jasnost novy, tomu poslouží tato mapka, ve které jsou označeny jasnosti okolních srovnávacích hvězd.
- Svá pozorování můžete posílat do české Sekce proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti.
- Objevový snímek Novy Del 2013 K. Itagaki ze 14. srpna.
- Aktuální světelná křivka generovaná z mezinárodní databáze proměnných hvězd Americké asociace pozorovatelů proměnných hvězd (AAVSO)
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
