Všesokolské slety aneb Mystéria demokracie

V pořadí druhý Všesokolský slet se pak uskutečnil v pražské Královské oboře jako doprovodná akce Jubilejní výstavy na konci června roku 1891.

„Nedáme si diktovat, koho máme milovat,“ provolávalo Sokolstvo na adresu Gottwalda v roce 1948

• Upravit
• Smazat

Zažili jste slety, nebo jen spartakiády? Hromadná cvičení lidí z nejrůznějších koutů republiky a všech generací mají dlouholetou tradici. Samotný Sokol totiž vznikl 16. února 1862 v Praze.

S Národopisnou výstavou lidu českoslovanského Sokolové spojili svůj třetí slet v roce 1895. Pro sletová cvičení využili letenskou pláň. Vůbec poprvé cvičil sokolský dorost a v samostatném cvičení se představila i sokolská jízda.

Na letenské pláni se konaly i další čtyři všesokolské slety, z nichž každý nabídl nějakou novinku. Tak například na čtvrtém sletu v roce 1901 návštěvníci zhlédli první cvičení žen. Pátý slet o šest let později považují sokolové za první „velký“. Zúčastnily se ho početné delegace ze slovanských zemí i ze západní Evropy a zámoří.

Prvně zazněly hudební doprovody ke cvičebním sestavám. Jako první slet Svazu slovanského sokolstva je označován šestý slet. Konal se v roce 1912 a firma Kinofa z něj natočila téměř hodinový film.

Bohoslužba svobody

První světová válka sletovým setkáním nepřála. Po jejím skončení a vzniku samostatné Československé republiky nebyl na pořádání společných velkolepých cvičení čas. Přišel až v roce 1920. Sedmý slet přivítal téměř milion diváků a cvičenců. Mezi hlavní cvičení sokolů se zapojila i armáda a konaly se i první středoškolské hry.

Čtěte také

Pereat Sokol aneb Tyrš a Fügner, dva propagátoři zdravého životního stylu

Od osmého všesokolského sletu v roce 1926 se hlavní cvičební dění přesunulo na velký stadion na Strahově, později nazvaný Masarykův státní stadion. Coby oslava 70. výročí založení Sokola a 100. výročí narození Miroslava Tyrše se pak konal slet devátý v roce 1932.

Jubilejní desátý slet konaný v roce 20. výročí vzniku Československé republiky, tedy v roce 1938, se stal velkolepou slavností celého národa a veliké sokolské rodiny. Z celého světa přijížděly tisíce cizinců. Přestože ale slet demonstroval sílu slovanské myšlenky, byl silně poznamenán dějinnými událostmi.

Stal se velkou manifestací na obranu republiky a demokracie proti fašismu nastupujícímu k moci v sousedním Německu, což se odrazilo zejména ve slavnostní scéně Budovat a bránit. Francouzský spisovatel Jules Romains, který byl na sjezdu přítomen, jej označil za „bohoslužbu svobody“ a „mysterium demokracie“.

Spartakiádní cvičení

Mír se ovšem udržet nepodařilo. Na deset let se také sokolům uzavřely brány strahovského stadionu. Po válce vykvetla nová naděje a Sokolové začali připravovat další, v pořadí jedenáctý všesokolský slet.

Ten se na strahovském stadionu konal v polovině června 1948, bohužel již pod taktovkou komunistů, kteří se v únoru téhož roku chopili na více jak 40 let moci a sokolské slety přetavili ve cvičení spartakiádní.

Unikátní zvukové záznamy ze starých sokolských sletů, vzpomínky cvičenců i něco málo ze zákulisí sletů uslyšíte v pořadu Archiv Plus.