Vliv krachu jedné z amerických bank na ČR

Objemem jde ovšem o třetí největší bankovní krach v americké poválečné historii a vlna cunami, kterou to vyvolá v bankovním světě, dojde samozřejmě i do Evropy. A s ní - i když nejspíš jen nepřímo- také do zdejších bank. Ty jsou v dnešním globálním světě propojeny víc, než si dovedeme představit. Nejde jen o propojení vlastnické- jako je tomu v případě Societe Generale, které patří Komerční banka, nebo rakouské Erste Bank, která koupila spořitelnu. V rámci rozložení rizik se bacily amerických nedobytných hypoték rozšířily přes zajištěné bankovní produkty do portfolií dalších bank a teprve postupně vychází najevo, jak velké ztráty doopravdy jsou. Auditorská společnost Ekonomy.com například odhaduje,že zatím víme ani ne o polovině ztrát, které banky ve skutečnosti utrpěly. Pesimistické odhady jdou nad půl bilionu dolarů.

Díky zahraničním majitelům českých bank se sice zdejší finanční ústavy přímo v obchodech se zajištěnými bankovními produkty od konce 90.let neangažují, protože mateřské zahraniční banky převedly tento druh obchodů k sobě. Miliardové odpisy, které ale tyto zahraniční banky- konkrétně třeba francouzská Societe generale, v souvislosti s bankovní krizí utrpěly, budou možná chtít kompenzovat odčerpáváním zisku ze svých zdejších dceřiných společností. To by znamenalo nižší objem peněz pro úvěry v Česku. Trh s hypotékami se u nás v letošním roce sice propadá: zatímco znalci odhadovali jeho růst na začátku letošního roku na 10 až 20 procent, hovoří dnes optimisté mezi nimi, že ve srovnání s loňským rokem dojde pouze ke stagnaci. Faktem je, že donedávna se u nás také prosazoval trend poskytovat hypotéky relativně lehkomyslně: s financováním až do 100 procent ceny a se splátkami až na 40 let, aniž by budoucí majitelé nemovitosti museli dostatečně prokázat, jaké mají vlastně příjmy.

V souvislosti s tím se i v České republice začaly množit případy, kdy se na trh dostávají nemovitosti zatížené hypotékou, protože je jejich majitelé nemohou splácet. Jistě: je jich zatím ve srovnání s cizinou jen zlomek, ale v budoucnu se jejich počet může zvýšit. Mezitím ovšem udělala Česká spořitelna krok, který byl dávno zapotřebí: zpřísnila podmínky pro externí zprostředkovatele, kteří doposud sjednávali úvěry, aniž by za jejich kvalitu nesli odpovědnost.

Americká bankovní krize se nicméně už v Evropě projevila a zasáhla i eurozónu- minimálně v podobě krize důvěry ve finančním sektoru. Ta ovlivňuje objem peněz na úvěry, což se zpětně může projevit na situaci zdejších exportérů. Ti totiž vyvážejí z 63 procent právě do eurozóny a to-jak v dubnu citoval týdeník Euro analytika Janáčka z Komerční banky, - hlavně tím způsobem, že jsou dodavatelé a subdodavatelé tamních vývozců. Český vývoz například do Německa tedy nezávisí ani tak na tom, jak se daří tamnímu průmyslu nebo jak tam roste HDP, ale na tom, zda rostou německé vývozy. V globálním světě prostě neplatí, že se nás to, co se odehrává na druhém konci světa, nijak netýká.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .