Viktor Tauš: Závislost nemá logiku. Izoluje vás od vnímání jakéhokoliv kontextu, čas se zastaví

27. březen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Viktor Tauš, host pořadu Hovory

Režisér, scenárista a producent Viktor Tauš letos získal dva České lvy: jednoho za spoluzaložení televize NAŽIVO a druhého za režii seriálu Zrádci. Byl dvakrát závislý na heroinu, podruhé poté, co o své závislosti natočil v roce 1999 film Kanárek. „Závislost žádnou logiku nemá. Pro většinu lidí jsem se feťákem stal až ve chvíli, kdy jsem o tom natočil film a přiznal se k tomu. A reakce, kterou jsem dostal, byla opačná, než ve kterou jsem doufal,“ popisuje filmař.

Realizace Kanárka přinesla svému tvůrci také dluhy. „Ale na závislosti je především těžké to, že můžeme vědět úplně všechno, ale přesto se podle toho nedokážete chovat. A já jsem v těle, v duši ještě neměl tu pevnost, kterou potřebujete,“ přiznává Tauš.

„Takže mě čas po Kanárkovi dostal do situace, kdy jsem nechtěl dál točit filmy. Nejprve jsem se dostal na ulici jako bezdomovec, protože jsem přišel o byt. A na ulici došlo k té recidivě. Teprve po dalších téměř dvou letech, a neumím to popsat líp, ačkoliv to zní jako bonmot, ale je to pravda, jsem se unudil sám sebou.“

Závislost je zastavený čas

Jakákoliv závislost ve svém důsledku způsobuje to, že mentálně zastaví lidský vývoj,  vysvětluje Tauš. „Proto je taková tragédie, když začnou fetovat děti, protože když začnete fetovat v patnácti letech a přestanete třeba o deset let později, tak mentálně je vám pořád těch patnáct,“ soudí.

Čtěte také

„Závislost vás především izoluje od vnímání jakéhokoliv kontextu, takže skutečně jste jen sám se sebou v zastaveném čase.“

Dva roky, které Tauš strávil jako bezdomovec, považuje za důležitou zkušenost. „Ale tou je vše, co prožijete.“

„Vzpomínám na toto období vlastně rád, jako na všechno ve svém životě. Fascinující pro mě bylo uvědomění si, jak strašně snadno se lidská povaha dokáže adaptovat. Trvalo to několik dní a bezdomovectví jsem přijal a žil ho jako svůj život.“

Hýčkat v sobě touhu

Poučení ze zkušenosti s filmem Kanárek vidí režisér v tom, že je třeba mít pevnost sám v sobě. „A soustředit se na cestu jako takovou, nikoliv na to, jestli je vaše dílo úspěšné, nebo není.“

Čtěte také

„Pro mě je důležité každým krokem se zpytovat, jestli jdu v nějaké čistotě záměru, nebo právě kalkuluju a myslím na to, co mi na to někdo řekne. Já si z toho nesu nezbytnost toho prapůvodního kontaktu, toho archetypu, který jsem popsal od začátku.“

Nezbytné je být upřímný, otevřený a obnažený, soudí umělec. „A to bez ohledu na to, co to přinese. Celá tvorba je v podstatě jen o tom, že vás fascinuje se zabývat lidskou povahou.“

„Honza Svěrák mi kdysi řekl, že nejdůležitější je hýčkat si v sobě touhu, protože bez ní není nic. A tím jsem dostal nejlepší odpověď, jakou mohu každému dát,“ shrnuje svůj osobní i tvůrčí étos Viktor Tauš a dodává: 

Myslím, že mám od pánaboha dar radosti ze života jako takového. Miluju svůj život a v něm každou chvíli a dokud je, tak je to vždycky dobrý.

Poslechněte si celou Osobnost Plus. Ptá se Barbora Tachecí.

autoři: Barbora Tachecí , oci
Spustit audio

Související