Když nedodáme ověřené informace, budou lidé hledat alternativní zdroje, říká odborník ministerstva
Česko v nedávné době zasáhl blackout, v minulosti se potýkalo například s pandemií. To jsou přesně chvíle, kdy stát potřebuje s občany rychle a pravdivě komunikovat. Na ministerstvu vnitra se o to stará vedoucí krizového informačního týmu ministerstva vnitra Jan Paťawa. „Vždycky je prostor být rychlejší nebo srozumitelnější. Ale zároveň si myslím, že i u blackoutu jsme prokázali, že jsme schopni dostatečně rychle zareagovat,“ tvrdí v pořadu Osobnost Plus.
„Komunikace během covidu nastavila laťku, která bohužel nebyla příliš vysoko,“ uznává pro Český rozhlas Plus. „My se snažíme naší prací, kterou na ministerstvu vnitra děláme – ať už to byly povodně, bombové hrozby na školách nebo střelba na filozofické fakultě – toto postupně měnit a zlepšovat.“
Čtěte také
A poukazuje na to, jak rychle začaly úřady krizově komunikovat v okamžiku blackoutu. „Bylo to do půl hodiny od výpadku proudu,“ zdůrazňuje a oceňuje i to, jak rychle se podařilo svolat jednání ústředního krizového štábu.
„Ve chvíli blackoutu nemáme všechny informace. Ty se postupně vyšetřují, dohledávají, interpretují a my vždycky taháme za kratší konec,“ připouští šéf krizového informačního týmu a doplňuje:
„Není ideální představovat, že stát přijde po dvou hodinách a řekne přesně od A do Z, jak se to stalo.“
Rychlost doručení informací
Při krizi je podle Paťawy rozhodující rychlost, s jakou se do veřejného prostoru dostanou pravdivé informace. „Taky to záleží na veřejnoprávních médiích, která informují obyvatele,“ připomíná.
Čtěte také
„Instituce mají snahu informace poskytovat okamžitě a co nejrychleji. Důležité je také, aby byly ověřené. Protože informační prostor má nepříjemnou vlastnost, že vždycky bude něčím zaplněn bez ohledu na to čím,“ zdůrazňuje Paťawa.
„V krizi je totiž jednou z těch tří potřeb právě mít informace. A pokud my nebudeme schopni naplnit tento prostor ověřenými informacemi, lidé je budou hledat v alternativních zdrojích.“
Paťawa pracuje mimo jiné na nové komnunikační strategii státu, některé postupy si jeho tým už vyzkoušel na loňských povodních. „Lidé zavnímali hrozbu a zachovali se podle toho,“ těší ho a zdůrazňuje, že stát může být dobrým partnerem pro starosty, kteří v případě povodní třeba rozhodují o evakuaci obce.
Nedůvěra institucí
Vedoucí krizového informačního týmu ministerstva vnitra pro Český rozhlas Plus přiznává, že důvěra úřadů v občany není kdovíjak velká. „Ale zároveň si myslím, že jsme ve spoustě příkladů dokázali projevit velkou houževnatost, připravenost a také ochotu pomáhat,“ podotýká a vysvětluje:
Čtěte také
„To znamená, že je spíš na naší straně, abychom jako instituce posilovali důvěru k občanům. A není úplně ideální říkat, že jsme (jako národ, pozn. red.) úplně bezbranní a že jsme úplně náchylní k dezinformacím.“
Na 78 procent Čechů má podle průzkumu agentury STEM z letošního května obavy z volebních podvodů, z toho, že hlasování negativně ovlivní sociální sítě, na kterých se můžou šířit lži a manipulace.
„To je důsledkem spíš nedůvěry, která pramení možná z nedostatečné komunikace, z nedostatečného vysvětlování věcí, z nedostatečného rozkrývání toho, jak systém vlastně funguje. Protože kde nejsou informace, kde občan nemá jasný přehled o tom, jak věci budou nastavené, tam potom vznikají nedůvěra a obavy,“ uzavírá Paťawa.
Na jaké zdroje informací se občané mohou v krizových situacích spolehnout? Jak se zlomí odpor Čechů k systému připravenosti? Poslechněte si celý díl pořadu Osobnost Plus z audia v úvodu článku.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
