Filozof Petříček: Musíme myslet jinak, nespoléhat na zvyky praotců. Nedá se přemýšlet jako z 80. let

„Protože se můžeme proočkovat a stejně nemůžeme nikam odjíždět, nikdo si totiž není jistý, jestli to nechytí někde jinde. Dokud nevezmeme vážně, že hranice dnes už jsou jen na mapách, měli bychom asi na nacionalismy trošku zapomenout,“ dodává Petříček na Plusu.

Čtěte také

Filip Nerad: EU hodně tlačila na cenu a pořídila vakcíny levně. Platí za to ale pomalejšími dodávkami

O nacionalismu lze ale podle něj mluvit v okamžiku, kdy se snaha získat pro své lidi co nejvíce vakcín stane politickým programem.

„Za normálních okolností by asi lidi měli dost svých vlastních starostí a každý by usiloval jen o to, aby nějak přežil. A teď se z toho stává vlastně kolektivní zápas o přežití. A to je hrozné. V situaci, kdy bychom měli apelovat na solidaritu, jak v rámci komunity, státu a světa, tak vůbec vypouštět z úst taková hesla, je nebezpečnější než samotný virus,“ varuje filozof.

Příchod něčeho jako pandemie se podle něj dal čekat. Protože zejména lidé žijící ve velmi industrializované a blahobytné společnosti propadli představě, že když mají vědu, dokážou ovládat přírodu, soudí Petříček.

„Úplně nás to zaslepilo vůči tomu, že příroda nebo realita bude vždy silnější než my. A budou nastávat okamžiky, kdy se ukáže, že věda je přibližná. A když se odváží myslet do budoucnosti, tak účinná bude jen tehdy, když dokáže počítat s nevypočitatelným. A tuto schopnost jsme bohužel ztratili,“ přemýšlí.

Archaický způsob myšlení

Jestli je pandemické řízení Česka podstatně odlišné od řízení jiných západních zemí, nedokáže Petříček jednoznačně říct. Nabízí ale příklad.

Čtěte také

Člověk, jenž o lidských životech uvažuje jako handlíř, nemůže stát v krizi v čele země, říká filozof

„Viděl jsem na tiskové konferenci pana premiéra Andreje Babiše (ANO), jak tam poletoval a mával s papírem, který byl asi 5 metrů dlouhý. A to mně připomnělo výstupy z počítačů z 80. let. Pan prezident zase čerpá zprávy z teletextu. To jsou také 80. léta. Já si myslím, že v tomto jsme na tom nejhůř. Že je ten způsob myšlení úplně archaický. A nejde o to, že pandemie je složitá věc, ale o to, že se k tomu nedá přistupovat s myšlením, které je půl století staré. To prostě nejde,“ opakuje.

Nové myšlení by si podle něj mělo přiznat řadu věcí. A přiznat si to včas a něco s tím udělat.

Ti, kdo vedou digitalizaci v Česku, vůbec nemají představu, co znamená vytvořit nějaký program. Oni si myslí, že zavolají pár klukům.
Miroslav Petříček

„Že třeba hygienické stanice byly v Česku nastavené na to, že se občas objevila žloutenka. Pokud budeme vycházet z toho, že trasování, testování a všechno, co k tomu patří, se dá udělat se stávající strukturou, tak si vůbec nepomůžeme. Vždyť bylo vidět, jak pokusy o digitalizace čehokoliv, vytváření softwarů pro cokoliv skončily katastrofou. Protože ti, kdo to vedou, vůbec nemají představu, co znamená vytvořit nějaký program nebo něco takového. Oni si myslí, že zavolají pár klukům a ti jim to udělají,“ soudí.

„Můj syn, který žije ve Velké Británii, si strašně pochvaluje, že stát tam má k dispozici IT oddělení, které toto všechno udělá. A dělá to už léta, takže je to nezaskočí. A to si myslím, že je ten problém,“ dodává Petříček.

Myšlení není věc, která je nám úplně vlastní

Petříček míní, že se v Česku při rozhodování věcí celostátního významu málo přemýšlí. A nejhorší na tom podle něj je, že myšlení není věc, která je nám úplně vlastní.

„Myslíme, jak říká jeden velký francouzský filozof, jen tehdy, když jsme k tomu donuceni. A když jsme k tomu donuceni, máme dvě možnosti: buď budeme hledat v tom, co známe a co tu bylo nějaký analogický případ a podle toho se řídit. Anebo vymyslíme něco jiného,“ vysvětluje.

Čtěte také

Rádi bychom se vrátili do stavu před pandemií, ale to asi nepůjde, shodují se farářka a filozof

Současná situace podle něj volá po tom, abychom mysleli. „Protože musíme vymyslet něco jiného a musíme myslet jinak. Myšlení je myslet jinak a ne se pohybovat stále ve starých kolejích a spoléhat na zvyky praotců,“ upozorňuje filozof.

Myslet, jak jsme byli zvyklí v minulosti, podle něj nestačí. „Nevím, jestli zrovna způsob myšlení je něco, co máme v genech. Za bolševika se například postavila nemocnice a pak se teprve zkoumalo, jestli jsou lidi, kteří tam budou pracovat. Myslím, že když se řekne spoléhat na nějaké zkušenosti, tak zejména v našem případě je to bohužel strašně nebezpečné,“ zdůrazňuje profesor Miroslav Petříček.

Celý rozhovor Barbory Tachecí s Miroslavem Petříčkem si můžete poslechnout ze záznamu.