Většina lidí opravdu nechce, abychom se zvířaty zacházeli jako s výrobními jednotkami, míní ochránce Voršilka
Nezisková organizace Obraz – Obránci zvířat usiluje o lepší společenskou ochranu zvířat už šest let. „I když bych se neoznačil přímo za milovníka zvířat, nikdy jsem nepochyboval, že zvíře prožívá spoustu věcí úplně stejně jako my,“ říká zakladatel organizace Marek Voršilka. „Když jsem se začal dozvídat, jak se ke zvířatům chováme systematicky v souvislosti s takzvanou produkcí potravin, šokovalo mě to. Cítil jsem potřebu s tím něco dělat,“ dodává.
Organizace Obraz vznikla v roce 2015. První velkou kampaň zaměřila na prosazení zákazu kožešinových farem.
Většina lidí chápe, že zvířata mají nějaké potřeby, prožitky, cítí bolest a nejsou to stroje.
Marek Voršilka
„V prvních měsících a letech to bylo to jediné, čemu jsme se věnovali. Protože jsme si řekli, že je to lepší než se věnovat 15 věcem a žádnou nedotáhnout. Nakonec se nám to povedlo o dva roky později. V roce 2017 Sněmovna a následně Senát schválily úplný zákaz kožešinových farem v Česku,“ usmívá se Voršilka.
Podle Voršilky je důležité rozumět, jak funguje demokratická společnost, politický systém a co je potřeba udělat pro to, aby se věci posouvaly dopředu.
Čtěte také
„Hodně mi pomohlo, že léta sleduji politiku. Baví mě to a přemýšlím o tom, utvářím si názory. A za tu dobu jsem si vyvinul cit věc. Pro to, co se dá veřejnosti ,prodat‘ tak, aby ji to zaujalo. Aby se z toho stalo téma, které se sdílí, o kterém lidé hovoří, jak komunikovat s médií. A zároveň se je potřeba začít bavit s politiky. S lidmi, kteří mají moc a sílu něco prosadit,“ popisuje styl své práce.
Úplně v pohodě to není
Jeden z průzkumů veřejného mínění podle Voršilky tehdy ukázal, že zákaz kožešinových farem podporovala většina Čechů.
„Naše zkušenost je, že lidem většinou záleží, jak se zachází se zvířaty. Jsou ochotni podpořit změny, které zvířatům zajistí lepší život. Je jen otázka, jak se jim to podá. Jak se s nimi komunikuje.“
„Většina lidí opravdu nechce, abychom se zvířaty zacházeli jako s výrobními jednotkami. Většina lidí chápe, že mají nějaké potřeby, prožitky, cítí bolest a nejsou to stroje,“ dodává.
Čtěte také
Navíc společnost se podle Voršilky ve vztahu ke zvířatům vyvíjí pozitivním směrem. Připomíná, že když vznikala neziskovka Obraz, nebyla ochrana zvířat příliš silným veřejným tématem a ani politici to jako příliš silné téma nevnímali.
„Myslím, že Obraz výraznou měrou přispěl k tomu, že jsme dokázali rozproudit veřejnou debatu tak, že politici začali cítit, že to nemohou brát na lehkou váhu. A v tomto směru vnímáme opravdu veliký posun. Netýká se to jen zákazu kožešinových farem, ale pomohli jsme prosadit například zákaz klecových chovů slepic,“ popisuje.
A pokračuje: „Na druhou stranu, když se na to člověk podívá globálně, co všechno si bohužel dovolujeme zvířatům dělat, jak s nimi zacházíme, hlavně tedy v souvislosti s produkcí potravin, je to pořád jedna velká hrůza.“
„Pořád se nemůžeme uklidňovat, že se něco schválilo, že teď je to ,v pohodě‘. Úplně v pohodě to není, ale bohužel to je problém, který se týká celého industrializovaného světa. To není něco, v čem by česká společnost vyčnívala,“ konstatuje Marek Voršilka.
Poslechněte si celé Hovory. Ptá se Tatiana Čabáková.
Související
-
V klecových chovech dochází k systematickému týrání slepic, kritizuje Buršík z Obránců zvířat
„Doporučuji českým drůbežářům, aby čelili realitě místo jejího popírání. Během několika let supermarkety nebudou odebírat vejce z klecových chovů,“ upozorňuje Pavel Buršík.
-
Spor o chov slepic je ve Sněmovně u konce. Kolik podobných legislativních bitev ještě poslance čeká?
Lenka Kabrhelová mluví s parlamentní zpravodajkou ČRo Zdenkou Trachtovou.
-
Vejce přímo od farmáře můžou být od slepic v klecích. Pravdu...
Vejce přímo od farmáře. Může takové označení nést výrobek společnosti, která chová půl milionu slepic v klecích? Firma AG Maiwald se brání tím, že žádnou legislativ...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.