Nebuďme skanzenem, kde se cpou desítky slepic do klece, žádá aktivista ze spolku Obránci zvířat

20. březen 2020

Boj proti klecovém chovu slepic se přenesl na parlamentní půdu. Sněmovní zemědělský výbor odmítl návrh na zrušení klecí od roku 2027. Spolek Obránci zvířat proto apeluje na premiéra Andreje Babiše, aby on a další členové hnutí ANO této změně nebránili. Největším producentem vajec z klecových chovů je ale Agrofert, který premiér převedl do svěřenských fondů, jejichž vedení svěřil svým příbuzným a bývalým spolupracovníkům. (repríza)

Pavel Buršík (Obránci zvířat) považuje zrušení klecových chovů za nevyhnutné. Bývalý ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) tvrdí, že bez zásadní podpory státu změna není možná.

Investice budou stejně potřeba

„Českým drůbežářům nic jiného nezbude, než přejít na bezklecové chovy,“ říká v pořadu Pro a proti aktivista. „Vývoj na trhu vajec je dynamický v celé Evropě a všechny supermarkety přijaly závazek ukončení prodeje klecových vajec, totéž platí pro Nestlé, Mondeléz a další.“

Odhady nákladů přechodu na bezklecový chov jsou prý nadsazené. „Údajně 4,4 miliardy korun... Dva důležité faktory ale tuto částku snižují. První je tržní pohyb, protože si přechod vynutí velcí odběratelé... Klecové systémy také mají omezenou životnost, která kolem roku 2027 bude končit, takže stejně bude třeba miliardových investicí.“

Přechod na halové chovy by byl podle Státní veterinární správy v rozsahu 10 hektarů v celé republice... V Rakousku nežije v klecích jediná slepice a přitom jsou soběstačnější v produkci vajec než my... Vejce tam stojí asi 18 eurocentů, a to jde o zemi s celkově vyšší cenovou hladinou potravin i práce. Za našimi hranicemi vidíme úspěšné příklady přechodů na bezklecové chovy... Neříkejme, že musíme zůstat nějakým skanzenem, kde se drží desítky zvířat nacpaných v klecích.
Pavel Buršík

Exministr zemědělství Jurečka podporuje změnu chovu zvířat i důraz na jeho etiku a dobré životní podmínky. „Je potřeba ale také říci, jak stát zemědělcům pomůže zvládnout tento přechod a také zajistit, aby tento zákaz platil plošně v celé Evropské unii.“

„Zákaz sice může být v České republice aplikován, ale když prodejní řetězce zjistí, že potřebný počet vajec není, tak je nakoupí jinde. Takže nám poklesne soběstačnost a budeme dovážet z jiných států EU, kde zákaz klecových chovů platit nebude.“

Šibeniční termín?

Aktivisté se minulý týden s premiérem sešli. „Říkal, že je pro zákaz klecového chovu, chce ho podpořit, to samé zopakoval včera na jednání klubu ANO. Je ale otázka, jestli bude opravdu investovat dostatek energie a politického kapitálu do toho, aby přesvědčil poslance ANO.“

„Zákaz klecových chovů podporují tři čtvrtiny české populace, má odporu napříč politickými stranami... Je to součást celoevropského trendu, kdy odběratelé přecházejí na bezklecová vejce,“ dodává Buršík.

Zaznívá tu argument, že jde jen o 10 hektarů, ale jako zemědělec vím, jak složité je stáj o několika desítkách metrů čtverečních v dnešní době na vesnici vůbec zrealizovat... Produkce vajec byla v některých letech i výrazně ztrátová... Rakouští a němečtí zemědělci jsou na tom opravdu lépe, protože mají větší sílu kapitálu i vyšší státní a evropské podpory. Neříkám, že přechod není možný, ale stát by měl nastavit nástroje, aby byl snazší.
Marian Jurečka

Politik připomíná, že na podestýlkový chov je třeba dvojnásobek plochy než na chov klecový. „Takže peníze půjdou i do výstavby nových hal nebo rekonstrukcí opuštěných objektů... Lidé na vesnici se proti stájím pro živočišnou výrobu bouří... A stihnout změnu územního plánu a řízení EIA za šest let je šibeniční termín.“

„Bude klíčové, jak se k tomu ve finále postaví hnutí ANO. Jedna věc je mediální pozice pana premiéra, ale to, co teď říká, mohl prosadit už v době, kdy novela proti týrání zvířat byla projednávána vládou,“ upozorňuje Marian Jurečka.

autoři: Veronika Sedláčková , Ondřej Čihák
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.