Veronika Lefrancois: Itálie uprostřed další komplikované turistické sezóny
Vypadá to, že během letošního léta se nám podobně jako vloni nepodaří naplánovat dovolenou příliš daleko od své domoviny. Cestovat mimo Evropu je v současné době tak komplikované, že si to prostě mnozí z nás ještě tento rok raději rozmyslí. A co se týče Evropy, ani tady není situace jednoduchá.
Země, které byly ještě donedávna řazeny mezi bezpečné z hlediska covidu, se rychle ocitají na červené listině, podmínky vstupu do jednotlivých států se neustále mění a k tomu se člověk nemůže spolehnout na to, že když si zakoupí letenku, podaří se mu odletět v plánovaný den.
Čtěte také
Jednou z těch přístupnějších destinací zůstává zatím stále Apeninský poloostrov. Zdravotní situace se tu den ode dne lepší a pro vstup do Itálie stačí jeden antigenní test anebo potvrzení o očkování proti covidu. Navíc země touží po zahraničních turistech, kterých se jí už druhým rokem nedostává.
Ačkoliv se celkový počet návštěvníků z ciziny ve srovnání s loňskem zvýšil o 20 procent, příliv turistů je stále o více než 90 milionů lidí nižší než v roce 2019.
Nicméně všechny turistické oblasti na tom zdaleka nejsou špatně. Hotely a penziony na pobřeží a na ostrovech jsou ve své většině zamluvené na celé léto, a to jak hosty ze zahraničí, tak především samotnými Italy, kteří si říkají, že když nemohou do Karibiku nebo na Bali, jejich vlastní moře taky není k zahození.
Pandemie často vedou k obrození kultury
Hůře jsou na tom le città d‘arte neboli umělecká města, jak se tu říká metropolím, jako je Řím, Florencie nebo Benátky, které nabízejí silnou koncentraci historických památek a uměleckých děl ve svých palácích, galeriích a muzeích. S úbytkem turistů z Asie a Ameriky dnes všechny tyto instituce musí vyvíjet zvýšené úsilí k přilákání návštěvníků.
Čtěte také
Dlouhý lockdown a stále trvající bezpečnostní restrikce nutí vedení italských kulturních institucí k přehodnocení svých tradičních přístupů a k modernizaci systémů. Mnohá muzea v současné době oznamují otevření nových sálů a vystavení uměleckých děl dosud skrývaných v depozitářích.
Ředitel florentské Gallerie Uffizzi Eike Schmidt přišel v době uzavření muzeí s nápadem rozmístit některá díla ze své slavné galerie do menších muzeí v Toskánsku. Tím by se mohlo podařit odklonit příval turistů z této nejnavštěvovanější kulturní instituce Itálie a rozptýlit ho do okolních měst.
K tomu by měly sloužit i plánované cyklostezky, které mají tato místa spojovat. Cílem je skloubit kulturní turistiku se sportovní a vytvářet udržitelnější způsoby cestování.
Čtěte také
Krize kultury spojená s pandemií by díky podobným inovativním přístupům mohla docílit jednoho pozitivního výsledku: zlepšení situace v uměleckých městech, kde v předcovidových dobách kvůli masové turistice v létě nebývalo k hnutí.
Však také podle některých historiků pandemie často vedou k obrození kultury a v případě Itálie se například tvrdí, že morová epidemie ve středověku dala ve svém důsledku podnět ke zrodu renesance a humanismu.
Autorka je publicistka
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
