Venezuela se neuklidňuje
Ve Venezuele ani po čtyřech měsících neutichají protivládní protesty. Jednání mezi vládou a opozicí se ocitlo ve slepé uličce a prostředníci z jihoamerických zemí a Vatikánu z něj odstoupili.
Ve věznicích jsou nadále stovky demonstrantů a počet obětí střetů se vyšplhal na 42, píše americký server Huffington Post. Venezuelané si stěžují na stále horší životní podmínky. Inflace vzrostla na 60 %, v obchodech je nedostatek základních potravin, elektřina a voda jsou na příděl a povážlivě stoupla zločinnost i zvůle policie.
Současná revoluce zemi hluboce rozdělila. Nástupce Huga Cháveze, prezident Nicolas Maduro, má podporu armády a chudých lidí, kteří mají prospěch z vládních programů.
Většina Venezuelanů má však podle průzkumů už dost zhoršující se ekonomické situace, zločinnosti a omezování politických svobod. Frustrace je tak veliká, že členové opoziční strany a studenti neváhají riskovat život a vydávají se do ulic protestovat.
Maduro v dubnu svolil k zahájení dialogu s opozicí, který zprostředkovaly Brazílie, Kolumbie, Ekvádor a Vatikán. Opozice zasedla k jednacímu stolu s požadavkem propuštění politických vězňů, odzbrojení vládních milicí, ukončení cenzury a nestranného vyšetření porušování lidských práv.
Vláda jim však odmítla vyhovět a rozhovory se už za několik týdnů zastavily. Americká vláda dění ve Venezuele pozorně sleduje, ale dává si pozor, aby Madurovi nezavdala příčinu k tvrzení, že protesty podněcují Spojené státy s cílem ho svrhnout. Ministr zahraničí John Kerry však nedávno při své návštěvě Mexika upozornil, že Washingtonu dochází trpělivost.
Nový zákon schválený Kongresem 28. května, jenž má umožnit uvalení sankcí proti venezuelským představitelům, však nepředstavuje nejslibnější alternativu, protože zřejmě nebude účinný. Opatření, které by znemožnilo vydávání amerických víz venezuelským politikům podílejícím se na porušování lidských práv, by mohlo poškodit opozici.
Odmítají je i jihoamerické státy, které jsou prostředníky rozhovorů. Bílý dům a Kongres by se spíš měly snažit úzce spolupracovat s Brazílií, Kolumbií a dalšími regionálními hráči na jednotné politice, která trvá na dialogu. Chávez se pokoušel celou oblast rozdělit a Spojené státy by měly usilovat o jednotu.
Krize rovněž skýtá příležitost k zamyšlení nad dalšími hráči, kteří s Venezuelou udržují těsné kontakty. Například Kubu drží při životě venezuelská ropa a Havana za to do Caracasu posílá své bezpečnostní poradce a lékaře. Dalším spojencem Venezuely je Čína, kam Maduro dodává ropu. Čína i Kuba si však přejí spolehlivého partnera.
Washington by měl dát Venezuele jasně najevo, že dosáhne dlouhodobé stability pouze nastolením demokracie. Americkým cílem není změna venezuelského režimu. Madura čeká referendum o jeho vládě až v roce 2016. Spojené státy by tak měly jasně podpořit demokracii, dialog a smíření.
Vůdce venezuelské opozice Leopoldo Lopez je už nějaký čas ve vazbě, ale Madurův režim podmínky jeho věznění stále zhoršuje, píše server katarské televizní stanice Al-Džazíra. Lopez je zadržován v maličké cele ve vojenské věznici a poslední tři týdny nesmí ani přijímat návštěvy, řekla serveru jeho manželka Lilian Tintoriová.
Úřady jí ani nedovolily zúčastnit se soudního přelíčení, na němž se rozhodovalo, zda bude Lopez propuštěn, nebo postaven před soud. Žádný proces s ním dosud neproběhl, ačkoli Lopez byl zadržen už v únoru.
Ekonom Lopez, který vystudoval na americké Harvardově univerzitě, byl původně obviněn z organizování demonstrací proti Madurově vládě. Vždycky obhajoval pokojné protesty a nikdy nevybízel k násilí ani se žádného nedopustil. Během uzavřeného soudního líčení však Madurovi příznivci před budovou skandovali, že je Lopez „vrah“.
Podle Lopeze jsou protesty v ulicích jedinou možností, jak zabránit, aby plíživý autoritářský režim znemožnil demokratickou změnu vlády. Soud nakonec rozhodl, že Lopez souzen bude, ale zmírnil obvinění proti němu. Nově se měl údajně dopustit žhářství, způsobit škody a osnovat „kriminální shromáždění“. Jeho rodina to označila za absurdní.
Zpracováno ze zahraničního tisku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
