Velká Británie po brexitu bude malým hráčem ve hře supervelmocí

Velká Británie po odchodu z Evropské unie vstupuje do reality nového světa. Bude kráčet svou vlastní cestou lemovanou kulisami mezinárodního pořádku, kterému dominují velmoci, píše komentátor britského deníku Financial Times Martin Wolf.

V úvodu svého sloupku autor vzpomíná na vyprávění svého otce. Tomu prý v roce 1940 postarší gentleman v londýnském metru s povzdechem řekl: „Nakonec jsme zůstali sami“.

Čtěte také

Rozhovor se odehrál na samém počátku druhé světové války, krátce po pádu Francie do rukou nacistického Německa. Stejný pocit izolovanosti ale teď člověk může snadno nabýt i v souvislosti s brexitem. Byla by to ale stejná iluze, jaké propadl onen nejmenovaný muž v druhé světové válce, myslí si Wolf. Ani tehdy totiž nebyla ostrovní monarchie opuštěná a osamocená.

Byla součástí aliance mocností, které později vyhrály druhou světovou válku. Správný popis stavu pobrexitové Velké Británie je tak podle komentátora přídavné jméno „osamělejší“.

Nikdo pochopitelně nemůže vědět, co by se stalo, kdyby v roce 2016 byl výsledek referenda o brexitu opačný. Na křižovatce dějin se zkrátka ostrovní monarchie vydala novým a odlišným směrem.

Některé dopady rozhodnutí o odchodu z Evropské unie ale už známe. A ty, které neznáme, je z velké části možné odhadnout.

Vítězství úzkoprsosti

Brexit znamená rozhodnutí oddělit Velkou Británii od institucí, které řídí kontinent, jehož je Spojené království nedílnou součástí. Jeden výsledek je tak ve Wolfově pohledu jistý: Britští občané ztratí právo svobodně se pohybovat, žít a pracovat kdekoliv v Evropské unii. A stejně na tom budou také občané unijních států, kteří budou chtít pracovat a žít ve Velké Británii.

To je bezesporu omezení dosavadní svobody, které vyvěrá z názoru, že není možné mít zároveň britskou a evropskou politickou identitu. Komentátor Financial Times soudí, že to je vítězství úzkoprsosti.

Čtěte také

Mizet ale bude také přímý vliv britské politické scény na sousední státy. Politici v Londýně se tak budou moci jen zpovzdálí dívat na místa, kde se budou přijímat rozhodnutí, která je budou ovlivňovat. Sem patří k nim třeba kroky, které kontinentální blok přijme ve vztahu k dalšímu směřování jednotného trhu, zahraniční obchodní politiky nebo v otázkách souvisejících s klimatem planety.

I bez Velké Británie bude mít Evropská unie stále na čtyři sta padesát milionů obyvatel. Její ekonomický produkt bude pořád představovat skoro pětinu celosvětové ekonomiky. A zároveň bude nejdůležitější obchodní partner Velké Británie. Rozhodnutí Spojeného království samo sebe vyloučit z tohoto obrovského celku bude tedy pro samotnou monarchii naprosto zásadní.

Britské sebepoškozování

Novinář Wolf ve svém komentáři píše, že ještě nikdy ve svém životě nezažil, že by se britská vláda jevila tak odhodlaná hospodářsky poškodit vlastní obyvatelstvo. Vždyť třeba podle vládní analýzy z listopadu 2018 poklesne hrubý domácí produkt přepočítaný na obyvatele o pět procent. A to i v případě, že by se Londýnu podařilo uzavřít přesně takové obchodní dohody, jaké si přeje.

Čtěte také

Vládní experti ve zmíněném materiálu porovnávali dlouhodobý trend v případě vystoupení a nevystoupení z Unie. Další ztrátu o půl procentního bodu ekonomického výkonu Británie by pak podle nich způsobilo to, pokud imigrace z členských států Evropské unie klesne pod úroveň, s jakou lidé z ostrovní země naopak odcházejí. A je také možné, že v příštím desetiletí poroste britské HDP přepočtené na obyvatele o polovinu menším tempem, než by jinak mohlo.

To bude mít velmi nepříznivé důsledky pro státní rozpočet. Zmíněné údaje navíc nepočítají s náklady krátkodobými. Britský ministr financí Sajid Javid už například řekl domácím podnikatelům, aby opustili své volání po co nejtěsnější harmonizaci britských právních předpisů s těmi unijními. Podle šéfa britské státní kasy měli tři roky na přípravu.

Taková prohlášení ale Wolf považuje za nesmyslná. Vždyť nikdo nemohl tušit, jaké dohody o budoucích vztazích ostrovní monarchie s kontinentálním blokem bude dosaženo. A nikdo to neví ani teď. Není dokonce jisté, jestli nějaká dohoda po konci přechodného období vůbec bude.

Nejistota ohledně výsledku jednání v kombinaci s minimálním časem na přizpůsobení se následkům je proto až groteskně nezodpovědná. To vše ale bude mít i politické důsledky.

S Trumpem proti Unii?

Stoupenci brexitu tak budou tvrdit, že osvobození se od unijních regulací vyústí v rozvoj Velké Británie. Ostrovní komentátor soudí, že tyto postoje se s největší pravděpodobností ukáží jako čirá fantazie.

Jedním z důvodů je to, že ekonomika Spojeného království je už teď velmi deregulovaná. Týká se to zejména trhu práce. Chystá se tedy snad britská vláda zrušit současné předpisy týkající se životního prostředí, výrobních standardů, finančnictví a podobně?

Čtěte také

Takový postup je velmi nepravděpodobný. Současné hospodářské problémy Velké Británie, například extrémně nízká míra investic, slabý růst produktivity, špatná infrastruktura, vysoká regionální nerovnost a problémy se školstvím, navíc většinou nemají nic společného s členstvím v EU, tvrdí Martin Wolf.

Brexit však podle něj může eliminovat mnoho výmluv, žádný z daných problémů ale nevyřeší. A pokud nedojde k obchodní dohodě s Evropskou unií nebo se dosažená dohoda ukáže jako nevýhodná, zcela jistě dojde ke hře na viníka.

Stoupenci setrvání v Evropské unii obviňovat stoupence brexitu a naopak. Ještě důležitější ale je, že britská vláda by mohla ze špatného výsledku začít obviňovat Brusel. A ten by podobným způsobem ukázal na Londýn. Takové rozpory by poté mohly získat svou vlastní dynamiku a v konečném důsledku ještě víc narušit vztahy ostrovní monarchie a kontinentu. 

Komentátor deníku Financial Times si dokonce dovede představit i rozzlobenou a destruktivní Velkou Británii, která se bude snažit koordinovat postup proti Evropské unii se Spojenými státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa. Důsledky by byly zničující.

Mocnost bez vlivu

Odchod Britů samozřejmě ovlivní také budoucnost samotné Evropské unie, a to i když nedojde k černému scénáři nepřátelství mezi oběma břehy Lamanšského průlivu. V minulosti hrála Británie ústřední roli při prosazování unijní jednotného trhu a liberální obchodní politiky. A brexit také pravděpodobně oslabí vliv ekonomicky liberálnějších severních zemí na zbytek členských států.

Čtěte také

Evropská unie bude tedy pravděpodobně více zahleděná do sebe, než by tomu bylo v případě setrvání Spojeného království. Je ale také možné, že rozvod s Londýnem posílí vnitrounijní solidaritu. Buď jak buď, výsledek tohoto přerodu dnešní sedmadvacítky bude mít velký dopad i na Spojené království.

Velká Británie může také zjistit, že se jí jen velmi obtížně daří ovlivňovat dění ve světě, který vstupuje do éry velmocenské rivality. Ve srovnání se Spojenými státy, Čínou nebo budoucí Evropskou unií totiž bude jen malý hráč, jehož spoléhání se na multilaterální instituce může být ošidné.

Velká Británie tak bude znovu a znovu stát před nesnadnou volbou, jakou si vybrat stranu v budoucích soubojích, které se budou odehrávat například v oblasti technologií nebo různých standardů. Jisté je snad jen to, že se všechny tyto nadcházející konflikty budou odehrávat daleko mimo britský vliv.

Ostrov vedle obra

To vše bude pro Brity velmi nepříjemné. Po brexitu si tedy bude muset Londýn počínat bystře a zároveň skromně. Pokud to zvládne, vše může určitým způsobem fungovat. Ovšem kontrola, kterou nad svým osudem údajně přebírá, může být jen iluzorní.

Spojené království každopádně vstupuje do nového světa. Nutí své občany, aby se vzdali svých práv, kterým se těší na starém kontinentě. A také se vyčleňuje z evropského projektu strukturované a mírové spolupráce.

Čtěte také

Země se rozhodla být nezávislým ostrovem vedle toho, co bude pravděpodobně i v budoucnu integrovaný evropský obr. Rozhodla se jít svou vlastní cestou ve světě, kterému dominují soupeřící supervelmoci. Učinila tak na základě příslibu větší kontroly nad svým vlastním osudem. Její vláda se rozhodla konat navzdory přání většiny svých mladých lidí.

Nikdo samozřejmě nemůže vědět, jestli tato dobrovolná separace přetrvá. Je ale pravděpodobné, že vydrží dlouho. Je to obrovská chyba. Ale teď už je to na nás. Musíme žít s důsledky brexitu, uzavírá komentátor britského deníku Financial Times Martin Wolf.

Spustit audio