Vejce nejen na talíř, ale i do mostu

21. březen 2016

Na pověst, že při stavbě Karlova mostu byla před více než 660 lety použita vejce, chce dnes upozornit Muzeum Karlova mostu.

Je ale skutečně reálné, aby při stavbě Karlova mostu, nebo jiné stavby z této doby, byla použita vejce? „Ano, reálné to je,“ odpovídá stavební historik Michal Cihla, a doplňuje, že vejce byla použita i při stavbě gotického mostu v Roudnici nad Labem.


Do Prahy se dnes chystá velvarský „Spolek Natvrdlých“, který v čele se starostou města v 11 hodin předá vejce natvrdo Pražanům. Jednak připomenou legendu o použití vajec při stavbě Karlova mostu, a pak také upozorní na Vajíčkový kongres, který má populárně naučnou formou přiblížit široké veřejnosti zajímavé skutečnosti ze stavby Karlova mostu.

„Vejce v maltách fungovala jako plastifikátory, to znamená, že ovlivňovala dobu tuhnutí malty,“ vysvětluje účel používání vajec ve stavebnictví Cihla a doplňuje, že se vejce nepoužívala jen ve středověku, ale i ve starověku – například v Číně nebo v Egyptě.

Karlův most byl podle Michala Cihly unikátní, stejně jako jiné kamenné mosty zakládané v tehdejší době, protože se jednalo o stavbu zakládanou ve vodě. „Stavitelů, kteří toto uměli, mnoho nebylo,“ uzavírá Cihla.

Na Velikonoce budeme více utrácet

S tematikou vajec souvisí i blížící se Velikonoce. Podle velkého obchodního řetězce plánuje až pětina Čechů utratit za velikonoční nákupy více než loni – nejčastěji do tisícikoruny. Tržby obchodníků rostou kolem Velikonoc i dvojnásobně.

Na své si přijdou nejen prodejci jídla, ale třeba i květinářství nebo chovatelé slepic. Věděli jste, že bílá vejce umí snést jen určitý druh slepic? Nebo že Češi patří v Evropské unii k nadprůměrným konzumentům vajec? Kolik jich ročně v průměru sníme?

Na tyto i další otázky odpoví reportáž Zuzany Švejdové, kterou si můžete poslechnout spolu s rozhovorem se stavebním historikem Michalem Cihlou ze záznamu nebo z audioarchivu Českého rozhlasu Plus.

autoři: zus , bum , jpr
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.