Vědecké dobrodružství z Chile, země s významnou observatoří i obrovskými zásobami lithia
Vědecký redaktor Ondřej Ševčík se vypravil až do dalekého Chile, kde navštívil observatoř La Silla, ze které pozorují vesmír i čeští astronomové, nebo nekonečné solné pláně, pod kterými se skrývají světové zásoby lithia.
Pozorování z pohodlí domova
Půlroční čas mají pro pozorování vesmíru i Češi. Prvním krokem je přitom vždy kontrola všech zařízení. Dalších šest měsíců se totiž noční obloha v Chile pozoruje ze středočeského Ondřejova.
Petr Pravec z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky vysvětluje, že zrevidovat se musí například odrazná plocha česko-dánského dalekohledu. Zrcadla se tu myjí průměrně jednou za 2 až 3 roky. Zbavit se prachu je prý ale poměrně náročné.
„Musí se to udělat velice opatrně, hlavně mechanicky. Počet mytí je omezen zhruba na tři a počtvrté už by se to mělo znovu pokovit. Ale to je samozřejmě ještě mnohem náročnější a dražší.“
Zrcadlo s aktivní optikou
Chod astronomické observatoře La Silla zajišťuje asi 40 lidí (včetně kuchařů a údržbářů). Samotných astronomů je tu ale méně. „Obvykle je tu jeden astronom na dalekohled,“ říká vedoucí observatoře Ivo Saviane.
Kromě dalekohledu, disponujícího světově nejúspěšnějším detektorem exoplanet, se La Silla může pyšnit také prvním teleskopem se zrcadlem s aktivní optikou. Písty pod zrcadlem korigují jeho tvar a kompenzují tak deformace vzniklé působením gravitace, vysvětluje Saviane.
Blízkozemní asteroidy
Blízkozemní asteroidy jsou vesmírná tělesa, která se přibližují do určité vzdálenosti od Země. I přesto jsou ale často vzdálené desítky milionů kilometrů a naši planetu bezprostředně neohrožují.
„Zajímají nás z toho důvodu, že některé z nich by v budoucnu nebezpečné být mohly. Ale hlavně proto, abychom popsali jejich vlastnosti a rozuměli tomu, co to je za tělesa,“ vysvětluje Petr Pravec.
Z hlediska budoucí aplikace je tento výzkum důležitý proto, aby lidstvo chápalo, s čím má co do činění v případě, že by si to k Zemi nějaký asteroid přeci jen namířil.
Ložiska bílého zlata
„Máme tady největší koncentraci lithia na světě,“ říká Mario Grageda z chilské univerzity v Antofagastě. Chile patří spolu s Bolívií a Argentinou do tzv. lithiového trojúhelníku, na jehož území se nachází asi 60 % světových zásob lithia.
V mobilním telefonu jsou zhruba 2-3 gramy lithia, notebook ho potřebuje více než 10x tolik a elektrické auto rovnou 45 kilogramů.
Kov se odčerpává ze solanky, tedy slaných zdrojů podzemních vod. „Solanky se nechávají vypařovat na poli, což trvá 18-24 měsíců,“ vysvětluje Vu Nguyen Hong z VŠCHT v Praze. Odpařením tekutiny prý ale proces zdaleka nekončí. Následuje několikanásobná rafinace, dokud není vytěžené lithium dostatečně čisté.
Vypařovací bazény jsou vidět až z vesmíru
Cristina Doradorová z univerzity v Antofagastě zkoumá vliv lithiové těžby na životní prostředí v Chile. „Těžba lithia znamená v první řadě odčerpávání podzemních zásob slaných vod. Jedním ze zásahů do krajiny jsou obrovské vypařovací bazény, které jsou vidět i z vesmíru. Čerpání a vypařování vody ze solných plání vytváří změny v celém systému – vysychá půda, ztrácí se vegetační pokryv…“ vysvětluje.
Není třeba měnit mobil s lithiovou baterkou každé dva roky. Měli bychom vědět, co těžba dělá s přírodou a odkud tyhle materiály pocházejí.
Cristina Doradorová
Změny prý přitom nejsou vidět jen v bezprostředním okolí těžby, ale i dál, v chráněných částech solné pláně. Dlouhodobé pokračování aktuálního trendu by tak mohlo vést k vysoušení lagun a zasolování půdy. Dopady mohou být navíc ještě umocněné změnou klimatu, varuje mikrobioložka.
Související
-
Česko bude v jihoamerickém Chile solární velmocí
V současnosti v této zemi stojí solární elektrárny o výkonu necelých 30 megawattů, v příštím roce dojde k šestinásobnému navýšení výkonu solárních panelů z Česka.
-
Vědecké dobrodružství na Sokotře: Čeští vědci zachraňují miliony let starý dračincový les
Redaktor Petr Kološ se vydal na ostrov Sokotra, kde čeští vědci z Mendelovy univerzity už 20 let pracují na výzkumu a pomáhají místním.
-
Vědecké dobrodružství v Gruzii: Tajemství výroby kvevri se předává z generace na generaci
Výroba vína kvevri – v hliněných nádobách – se dostala na seznam nehmotného dědictví UNESCO. A byť zájem o tuto metodu roste, výrobci si své know-how pečlivě chrání.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
