SERIÁL

Vědecké dobrodružství z Chile, země s významnou observatoří i obrovskými zásobami lithia

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Observatoř v Chile

Vědecký redaktor Ondřej Ševčík se vypravil až do dalekého Chile, kde navštívil observatoř La Silla, ze které pozorují vesmír i čeští astronomové, nebo nekonečné solné pláně, pod kterými se skrývají světové zásoby lithia.

Pozorování z pohodlí domova

Půlroční čas mají pro pozorování vesmíru i Češi. Prvním krokem je přitom vždy kontrola všech zařízení. Dalších šest měsíců se totiž noční obloha v Chile pozoruje ze středočeského Ondřejova.

Observatoř La Silla obklopuje tak trochu vesmírná krajina

Petr Pravec z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky vysvětluje, že zrevidovat se musí například odrazná plocha česko-dánského dalekohledu. Zrcadla se tu myjí průměrně jednou za 2 až 3 roky. Zbavit se prachu je prý ale poměrně náročné.

„Musí se to udělat velice opatrně, hlavně mechanicky. Počet mytí je omezen zhruba na tři a počtvrté už by se to mělo znovu pokovit. Ale to je samozřejmě ještě mnohem náročnější a dražší.“

Zrcadlo s aktivní optikou

Chod astronomické observatoře La Silla zajišťuje asi 40 lidí (včetně kuchařů a údržbářů). Samotných astronomů je tu ale méně. „Obvykle je tu jeden astronom na dalekohled,“ říká vedoucí observatoře Ivo Saviane.

Kromě dalekohledu, disponujícího světově nejúspěšnějším detektorem exoplanet, se La Silla může pyšnit také prvním teleskopem se zrcadlem s aktivní optikou. Písty pod zrcadlem korigují jeho tvar a kompenzují tak deformace vzniklé působením gravitace, vysvětluje Saviane.

Blízkozemní asteroidy

Blízkozemní asteroidy jsou vesmírná tělesa, která se přibližují do určité vzdálenosti od Země. I přesto jsou ale často vzdálené desítky milionů kilometrů a naši planetu bezprostředně neohrožují.

Astronomové Petr Fatka, Petr Pravec, Peter Kušnirák

„Zajímají nás z toho důvodu, že některé z nich by v budoucnu nebezpečné být mohly. Ale hlavně proto, abychom popsali jejich vlastnosti a rozuměli tomu, co to je za tělesa,“ vysvětluje Petr Pravec.

Z hlediska budoucí aplikace je tento výzkum důležitý proto, aby lidstvo chápalo, s čím má co do činění v případě, že by si to k Zemi nějaký asteroid přeci jen namířil.

Ložiska bílého zlata

„Máme tady největší koncentraci lithia na světě,“ říká Mario Grageda z chilské univerzity v Antofagastě. Chile patří spolu s Bolívií a Argentinou do tzv. lithiového trojúhelníku, na jehož území se nachází asi 60 % světových zásob lithia.

V mobilním telefonu jsou zhruba 2-3 gramy lithia, notebook ho potřebuje více než 10x tolik a elektrické auto rovnou 45 kilogramů.

Kov se odčerpává ze solanky, tedy slaných zdrojů podzemních vod. „Solanky se nechávají vypařovat na poli, což trvá 18-24 měsíců,“ vysvětluje Vu Nguyen Hong z VŠCHT v Praze. Odpařením tekutiny prý ale proces zdaleka nekončí. Následuje několikanásobná rafinace, dokud není vytěžené lithium dostatečně čisté.

Vypařovací bazény jsou vidět až z vesmíru

Cristina Doradorová, mikrobioložka z univerzity v Antofagastě

Cristina Doradorová z univerzity v Antofagastě zkoumá vliv lithiové těžby na životní prostředí v Chile. „Těžba lithia znamená v první řadě odčerpávání podzemních zásob slaných vod. Jedním ze zásahů do krajiny jsou obrovské vypařovací bazény, které jsou vidět i z vesmíru. Čerpání a vypařování vody ze solných plání vytváří změny v celém systému – vysychá půda, ztrácí se vegetační pokryv…“ vysvětluje.

Není třeba měnit mobil s lithiovou baterkou každé dva roky. Měli bychom vědět, co těžba dělá s přírodou a odkud tyhle materiály pocházejí.
Cristina Doradorová

Změny prý přitom nejsou vidět jen v bezprostředním okolí těžby, ale i dál, v chráněných částech solné pláně. Dlouhodobé pokračování aktuálního trendu by tak mohlo vést k vysoušení lagun a zasolování půdy. Dopady mohou být navíc ještě umocněné změnou klimatu, varuje mikrobioložka.

Odpařovací bazény v chilské poušti Atacama jsou vidět z vesmíru
Spustit audio
autoři: Ondřej Ševčík, Zuzana Marková

Související